Po příjezdu domů houby ihned vysypte a proberte. I jedna zapařená houba nakazí ostatní. Ty, které mají slizký nebo mazlavý povrch, vyhoďte, ne je sušte ani nezavařujte. Zbytek očistěte suchým hadříkem nebo štětcem, příliš je neumývejte. Pokud je nezpracujete hned, uložte je v jedné vrstvě do chladničky v otevřené nádobě vyložené papírovou utěrkou. Nikdy je nedávejte do mikrotenového sáčku ani do uzavřené krabičky – tam se zapaří během několika hodin i při nízké teplotě.

Typická chyba je chodit stále stejnou trasu. Houbař si zvykne na jedno místo, kde se mu jednou dařilo, a pak tam roky nachází jen staré a vyschlé kusy. Přitom stačí po každém dešti změnit směr a projít jinou úžlabinu. Další častá chyba je sbírat houby příliš brzy. Mnoho lidí vyráží ještě za deště nebo hned po něm, ale plodnice potřebují den až dva, aby vyrostly do sbíratelné velikosti. Kdo jde příliš brzy, najde jen malé hlívy nebo tvrdé klobouky, které za den dorostou.

Typickou chybou je spoléhat pouze na barvu klobouku, i když je částečně snědený. Klobouk může být vybledlý, okousaný nebo pokrytý plísní. Naproti tomu třeň si většinou zachovává původní barvu a strukturu. Další častou chybou je vyhazovat houbu jen proto, že je v klobouku červ. Přitom stačí odříznout napadenou část a zbytek klobouku i s třeněm použít k určení. Pokud je třeň pevný, bez červích děr a bez zápachu, můžete houbu klidně určit podle něj.

Na co si dát pozor: mrtvé dřevo bývá domovem i nejedlých nebo mírně jedovatých druhů, které se tvarově podobají jedlým. Vždy určujte houbu podle více znaků — klobouk, lupeny nebo rourky, třeň, vůně, barva výtrusného prachu. Pokud si nejste jistí, nechte ji v lese. Dále platí, že v chráněných územích a národních parcích je sběr omezený nebo zakázaný, a to i na mrtvém dřevě. Respektujte značení a místní pravidla, jinak vám hrozí pokuta a hlavně zbytečný zásah do křehkého ekosystému.

Kde se plete nejčastěji a jak se vyhnout otrav

Houby nerostou podle kalendáře, ale podle vláhy a teploty. Než vyrazíte, podívejte se na dva tři dny zpět, ne jen na dnešní předpověď. Rozhoduje totiž součet srážek za poslední týden a noční teploty. Když naprší alespoň dvacet až třicet milimetrů a teploty v noci neklesnou pod deset stupňů, mycelium se rozjede. Naopak suchý týden s horkými dny znamená, že i v hustém lese najdete jen ojedinělé plodnice.

Jak číst předpověď před cestou do lesa Sledujte souhrn srážek za uplynulých sedm dní, ne jen dnešní ikonu deště. Zajímají vás hlavně noci. Když teploty klesnou k pěti stupňům, růst se zpomalí, ale úplně se nezastaví. Pod nulou už plodnice namrzají a měknou. Po prvním ranním mrazu se vyplatí vyrazit ještě týž den, dokud houby nejsou rozbředlé. Naopak po dlouhém suchu nemá cenu chodit do smrčin na jižních svazích, kde půda vysychá nejrychleji.

Vyberte si den podle toho, co chcete najít. Po vydatných deštích a teplých nocích rostou hřiby a křemenáče v prvních dvou až třech dnech. Pak přicházejí na řadu lišky, které vydrží déle a snesou i kratší sucho. Holubinky a ryzce se objevují i později, když už teploty klesají. Typická chyba je vyrazit hned po prvním dešti. Půda ještě není provlhčená do hloubky a najdete jen pár kusů. Druhá chyba je chodit za každého počasí. V horkém poledni houby rychle vysychají a v silném větru je přehlédnete.

Nakonec si veďte vlastní poznámky. Zapište si datum, místo a počasí za poslední dny. Po jedné sezóně budete vědět, kdy vám to na vašem oblíbeném místě začíná. Předpověď je jen vodítko, skutečný stav lesa poznáte až na místě. Když je sucho, nechoďte a počkejte na změnu. Houby přijdou samy, když jim dáte vláhu a čas.

Prakticky to znamená: po dešti vyrazte druhý nebo třetí den ráno, kdy je chladno a vlhko. Vezměte si košík, ne igelitku, aby houby neplesnivěly. Nůž používejte k očištění, ale plodnici nevytrhávejte celou. Když je půda mokrá, stačí řezat těsně nad zemí. V suchém období hledejte stinné severní svahy, okraje potoků a mechové porosty, kde se vlhkost drží nejdéle.

První signál je déšť, který přišel pozvolna. Přívalový liják steče po povrchu a půdě dá jen málo. Dlouhý, klidný déšť vsakuje a drží vláhu v horních vrstvách, kde rostou kořeny stromů a s nimi i houby. Druhý signál je teplota půdy. Když se půda přes den prohřeje a v noci výrazně nechladí, růst se rozběhne během dvou až tří dnů. Třetí signál je ráno mlha a rosa. Mlha v údolí znamená, že vzduch drží vlhkost a výpar je malý. Čtvrtý signál je vítr. Silný vítr půdu vysušuje, i když předtím pršelo.