Nábytek vybírejte podle půdorysu, ne podle katalogu. Skříně do výšky stropu využijí svislý prostor a opticky místnost sjednotí, ale pozor na příliš hluboké skříně – ukrojí drahocenné centimetry. Pokud je místnosti málo, zvažte otevřený systém s lákavě uspořádaným oblečením, nebo naopak plné dveře bez zrcadel, která tříští prostor. Zrcadlo naopak pomůže, když je umístěné na stěně proti oknu – odrazí denní světlo a přidá hloubku. Další častá chyba: příliš mnoho malých kusů nábytku. Jeden vyšší kus a jeden nižší působí klidněji než pět různých stolečků a polic.

Začněte tím, že si v předsíni stoupnete ke dveřím a rozhlédnete se. Najděte nejdelší souvislou stěnu a nejdelší pohledovou osu. Zrcadlo má smysl jen tam, kde odráží něco, co má hloubku – chodbu, okno, světlý kus protější stěny. Zrcadlo na stěně naproti holým dveřím vrátí jen dveře a vy získáte dvojnásobek ničeho. Ideální je umístit ho tak, aby odraz vedl pohled dál za hranici místnosti, ne aby ho zastavil.

Druhá chyba: sůl přichází pozdě nebo vůbec Sůl nepatří jen na konec. Těstoviny a brambory solte do vroucí vody, maso před tepelnou úpravou, zeleninu během restování. Pokud solíte až na talíři, sůl zůstane na povrchu a uvnitř jídla chybí. Naopak luštěniny solte měkce až po změknutí, jinak zůstanou tvrdé. Ochutnávejte v průběhu vaření, ne až po dokončení. Malé množství soli přidané postupně udělá víc než jedna velká lžíce na závěr.

Ze všeho nejdřív potřebujete lezecké boty, které vám sedí na nohu. Půjčené boty bývají opotřebené a málokdy padnou přesně, ale na první pokusy stačí. Důležitější je oblečení. Nemělo by mít volné cípy, které se zachytí o chyty, ani kapsy, do kterých se zachytí karabina. Tričko a elasťáky nebo kraťasy bez kapes udělají víc než drahá souprava. Dlouhé vlasy si svažte, prsteny a hodinky odložte ještě před nástupem na stěnu.

Pokud skvrna po dvou pokusech zůstává, nezkoušejte další a další chemii. Vrstvení různých přípravků na sebe může látku poškodit víc než původní nehoda. V takovém případě zavolejte odborníka na textilní čistění, který má na rozdíl od domácích prostředků páru a speciální extraktory. A hlavně: kávu a víno podávejte dál od sedačky, protože prevence je pořád levnější než záchrana potahu.

Třetí chybou je nerespektování času odpočinku. Pečené maso po vytažení z trouby potřebuje deset až dvacet minut v teple, aby se šťávy ustálily. Když ho nakrájíte hned, vyteče na prkénko a maso zůstane suché. Podobně těstoviny po slití nechte krátce okapat a promíchejte s omáčkou přímo v hrnci. Rýže po uvaření potřebuje pět minut přikrytá, aby se dokončila párou.

První lekce bolí. Předloktí tuhne, prsty přestávají poslouchat a hlava říká, že to nemá cenu. To je normální. Svaly na předloktí nejsou zvyklé na statickou zátěž a unaví se během několika minut. Nepokračujte do úplného vyčerpání. Udělejte přestávku, protáhněte prsty a vraťte se k lehčí cestě. Většina lidí, kteří s lezením skončí po první návštěvě, to vzdá vzdáleně proto, že přecenili sílu a podcenili odpočinek.

Žádná z těchto chyb nevyžaduje nové náčiní ani drahé suroviny. Stačí si před vařením ujasnit pořadí kroků, hlídat teplotu a ochutnávat. Když si na tyto návyky vzpomenete pokaždé, jídlo bude konzistentnější a méně věcí skončí v koši.

Praktický test při nákupu: vezměte kus k sobě a položte ho vedle tří věcí, které už doma nosíte. Pokud se dá zkombinovat alespoň se dvěma z nich, má smysl. Pokud ne, nechte ho být, i kdyby se vám líbil. Dále hlídejte sytost. Jedna výrazná barva stačí. Dvě syté barvy vedle sebe se perou a výsledek vypadá lacině. Pokud chcete kombinovat dvě výrazné, jednu z nich ztlumte do pastelového nebo tmavšího odstínu.

Nenechte se odradit ani tím, že soused na vedlejší cestě přeleze něco, co vám nejde. Každý začíná na svých nejlehčích cestách a postupuje vlastním tempem. Stanovte si malý cíl: dnes vylezu tři cesty bez přerušení. Když se to podaří, příště přidejte jednu. Pravidelnost porazí intenzitu. Dvakrát týdně po hodině udělá víc než jednou za měsíc tři hodiny. A pokud vás po prvním dni bolí ruce, je to znamení, že jste lezli, ne že jste selhali.

Než začnete lézt, projděte si s instruktorem nebo zkušenějším kamarádem základní jištění. U lanových cest se bez znalosti uzlu a jistícího prostředku neobejdete. Na boulderingu je to jednodušší, ale i tam platí, že dopadová plocha musí být volná a žíněnky správně položené. Typická chyba začátečníků je přehlédnutí pádu. Lidé se bojí pustit chyt a padají strnule. Naučte se padat uvolněně, s pokrčenými koleny, a to ještě před prvním těžším krokem.