Nad postelí se dá vyřešit odkládání telefonu, brýlí nebo knihy bez nočního stolku. Stačí jedna úzká police nebo kovová lišta s háčky, připevněná do zdi ve výšce, na kterou dosáhnete vsedě. Musí být upevněná do nosného materiálu, ne jen do sádrokartonu. Typická chyba je dát polici příliš vysoko nebo příliš blízko hlavy – při otáčení na posteli do ní narazíte. Dodržte alespoň deset centimetrů od okraje matrace a stejnou vzdálenost od polštáře.

Manželská postel zabírá v ložnici nejvíc prostoru a právě u ní se nejčastěji zjistí, že po sestavení už není kudy projít. Chyba nebývá v rozměrech místnosti, ale v tom, že se začne sestavovat dřív, než je hotový plán. Nejprve změřte půdorys ložnice a na papír nakreslete obrys postele ve skutečné velikosti. Přidejte k němu nejen čelo a nohy, ale i prostor pro noční stolky, otevírání skříní a průchod kolem postele. Až potom rozhodněte, kam postel postavíte.

Nábytek vybírejte podle půdorysu, ne podle toho, co se líbí v obchodě. Postel se ukládáním pod nižší rošt opticky zmenší. Noční stolky nahraďte úzkými policemi nebo závěsnými košíky. Skříň do výklenku nebo podél delší stěny zmizí, pokud ji necháte ve stejné barvě jako stěny a bez výrazných úchytů. Vyhněte se dvěma velkým kusům proti sobě, které vytvoří uličku. Typická chyba je cpát do malé ložnice komodu, prádelník a stolek zároveň. Vyberte jednu úložnou plochu a zbytek řešte vertikálně.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je úklid a ochrana proti vodě. Květináče bez podmisky zanechávají na dlažbě mapy, které se už neodstraňují. Pokud balkon nemá odtok, voda po dešti zůstane stát a může prosakovat ke spodním sousedům. Před postavením čehokoli zkontrolujte, kudy voda odtéká, a případně přidejte těsnící lištu ke dveřím. Jednou za sezónu vyndejte všechno ven, umyjte podlahu a zkontrolujte upevnění polic a držáků. Zabere to hodinu, ale ušetří vám to řešení následků spadlého květináče nebo zatékání.

Světlo je nejlevnější nástroj, který máte. Místo jedné velké lampy uprostřed stropu rozložte světlo do vrstev: bodovky nad nočními stolky, slabší světlo za zrcadlem, stojací lampa v rohu. Každý zdroj svítí jinam a místnost dostane hloubku. Zrcadlo umístěte tak, aby odráželo okno nebo volnou stěnu, ne aby viselo proti posteli a vracelo pohled do místnosti. Velké zrcadlo na skříni nebo na dveřích udělá víc než sbírka malých rámečků.

Zásadní je materiál, ale ještě víc záleží na povrchu. Hladká lesklá keramika je pro předsíň špatná volba: každý písek na ní zanechá vlasovou rýhu a mokrá je kluzká jako led. Naopak matné dlaždice s protiskluzovou úpravou, které mají jemně strukturovaný povrch, sůl ani bláto nevsáknou. Stejně dobře poslouží vinyl s kameninovým posypem nebo lité podlahy s uzavřeným povrchem. Na co si dát pozor: výrobce musí u daného typu uvádět odolnost proti soli a otěru, ne jen obecné „vhodné do interiéru".

Začněte tím, že z místnosti vynesete vše, co tam nemá co dělat. Sezónní oblečení, krabice, žehlicí prkno, ale i dekorace, které jen zabírají plochu. Čím méně předmětů na podlaze a na nočních stolcích, tím větší prostor mozek vnímá. Potom zkuste přesunout nábytek tak, aby postel nestála v ose dveří. Pokud to dispozice dovolí, dejte postel delší stranou ke zdi a nechte volný proud mezi dveřmi a oknem. Vznikne průchod, který opticky prodlouží místnost.

Světlé barvy, svislé linie a světlo ve vrstvách Stěny a strop držte ve světlých, nejlépe teplých odstínech. Tmavá barva na všech stěnách strop stlačí a místnost uzavře. Pokud chcete akcent, použijte ho jen na jedné stěně za postelí, ale i tam volte spíš světlejší tón. Podlaha by měla plynule navazovat na stěny, takže koberec v barvě podlahy nebo velký světlý běhoun působí lépe než tmavý kus uprostřed. Svislé linie táhnou pohled vzhůru: závěsy od stropu až k podlaze, vysoké úzké zrcadlo nebo police nad sebou. Vodorovné pruhy naopak prostor řežou, proto se jim u nízkých stropů vyhněte.

Nakonec myslete na to, co vidíte při usínání. Prázdná plocha nad postelí a čistý noční stolek působí vzdušněji než koláž obrazů a hromada knih. Když už zdobit, tak jedním velkým motivem místo mnoha malých. Závěsy nechte splývat až k zemi, ne zakončené v polovině okna. A hlavně: nechte v místnosti alespoň jednu zcela volnou stěnu nebo kout. Právě tam si oko odpočine a mozek přestane počítat centimetry.

Malá ložnice nemusí být jen skladištěm postele a skříně. Rozdíl mezi stísněným a útulným prostorem často nedělá metr čtvereční navíc, ale to, jak s tím stávajícím naložíte. Základem je ubrat předmětům vizuální váhu, přidat světlu volný průchod a nechat oči odpočívat. Nejde o kouzlo, ale o několik promyšlených rozhodnutí, která uděláte ještě předtím, než něco koupíte.