Barvy a světlo dělají v malé místnosti víc než metry čtvereční. Světlé odstíny na stěnách, stropu i velkých plochách textilu místnost opticky zvětší. Tmavé akcenty použijte jen bodově – polštář, přehoz, jeden obraz. Zrcadlo umístěné naproti oknu zdvojnásobí přísun denního světla a místnost prohloubí. Závěsy by měly sahat od stropu až k podlaze, klidně i přes radiátor, pokud ho nezakryjí. Čím výš závěs začíná, tím vyšší strop se zdá. Naopak krátké závěsy končící v polovině okna místnost srazí a rozkouskují.

Co se stane při vaření a co při sušení Ani dlouhé vaření satanovi jedovatost nevezme. Některé mykotoxiny se teplem nerozkládají a otrava se projeví i po hodinovém varu. Modrák se vařit dá, ale jen po důkladném provaření a nikdy syrový, protože i on obsahuje látky, které ve větším množství dráždí žaludek. Při vaření oba modrají ještě víc, takže barva vývaru nic neřeší — orientujte se podle rourek a celkového vzhledu, ne podle barvy vody.

Věnečky potřebují nejdřív ráz. Prvních deset až dvanáct minut pečte při vyšší teplotě, aby se těsto rychle nafouklo a vytvořilo pevnou skořápku. Teprve pak teplotu snižte a dopečte do zlatohněda. Během prvních minut troubu vůbec neotvírejte. Studený vzduch způsobí, že pára uvnitř zchladne, těsto klesne a už se nevrátí. Stejně tak nepodkládejte plech ničím, co brání proudění tepla.

Odpoledne s dětmi nemusí znamenat utrácení za vstupenky a přeslazené svačiny. Pražské parky a zahrady nabízejí dost prostoru, stínu i podnětů, aby se děti zabavily a rodiče si odpočinuli. Klíčem je vyrazit včas a mít v tašce jen to, co se skutečně využije. Vyhněte se tlaku na dokonalý program – stačí pár základních věcí a přizpůsobit se náladě dítěte.

Žloutnutí listů u pokojovek není nemoc, kterou by rostlina dostala zvenčí. Ve většině případů jde o následek opakované chyby v zálivce, kterou majitel přehlédne, protože se projevuje pomalu. Rostlina nežloutne ze dne na den – trvá to týdny. Právě proto se chyba často zamění za stáří listů nebo za nedostatek světla.

Základem je změřit chodidlo večer, kdy noha přirozeně otéká. Postav se na papír, obkresli obrys a změř délku i šířku v nejširším místě. Většina výrobců uvádí velikosti v evropském číslování, ale tabulky se liší. Postupuj podle skutečných centimetrů, ne podle čísla, které nosíš v běžné obuvi. U prvních bot neber variantu na těsno „aby se vytáhly". Materiál se povolí jen mírně, maximálně o půl čísla. Když už v obchodě cítíš tlak na kloubech prstů, doma to bude horší.

Typická chyba je přijít v poledne, kdy slunce pálí nejvíc a děti jsou unavené. Lepší je vyrazit dopoledne nebo později odpoledne. Další chybou je plánovat příliš mnoho aktivit – stačí jedna hra a volná zábava. Také se nevyplácí spoléhat na to, že v parku bude otevřené občerstvení; raději si vezměte vlastní jídlo. Pokud jdete s více dětmi, rozdělte si dohled, ať se nikdo neztratí.

Nejspolehlivější je všimnout si rourkovité vrstvy na spodku klobouku. Modrák (Boletus luridus) má rourky nejdřív žluté, později žlutozelené, a kolem ústí rourek je patrné červené zbarvení, které přechází do oranžova. Hřib satan (Rubroboletus satanas) má rourky nejprve žluté, ale velmi brzy přecházejí do krvavě červené, která je vidět i na řezu. Pokud tedy na řezu uvidíte výrazně červenou dužninu i v oblasti rourek, houbu vyhoďte, ne ji neochutnávejte.

Co si vzít a co nechat doma Zbytečně těžká taška kazí zážitek. Stačí láhev s vodou, pláštěnka nebo náhradní tričko, malá svačina a vlhčené ubrousky. Hračky nechte doma – v parku si děti vystačí s klacky, kamínky a listím. Pokud jdete na delší dobu, přibalte deku na sezení. Naopak neberte cennosti, velké peníze ani elektroniku, kterou by dítě mohlo utopit v pískovišti. Pozor na drobné hračky, které se snadno ztratí v trávě.

Odpoledne v pražských parcích může být příjemné a levné, když se soustředíte na jednoduchost. Místo utrácení za atrakce investujte čas do společných her a pozorování přírody. Děti ocení i malé věci – stavění domečku pro brouky, hledání největšího listu nebo poslouchání ptáků. Stačí být připraveni a přizpůsobit se. Pak se z běžné procházky stane zážitek, na který se bude vzpomínat.

Nezapomínejte na pitný režim i pro sebe. Děti si často neřeknou, že mají žízeň, dokud nejsou ospalé. Nabízejte vodu každou půlhodinu. Při hře na prolézačkách kontrolujte, zda nejsou mokré nebo rozpálené od slunce. V případě bouřky nebo silného větru okamžitě vyhledejte pevný přístřešek, ne strom. A hlavně – nechte děti, ať se trochu ušpiní. Prádlo se vypere, zážitky zůstanou.