U škůdců postupujte důsledně a opakovaně. Izolujte napadenou rostlinu od ostatních, aby se hmyz nešířil. Listy opláchněte silným proudem vlažné vody, zejména spodní strany, kde se puklice ukrývají. Poté použijte roztok mýdla a vody: dvě lžíce tekutého mýdla bez parfemace na litr vody. Vatovým tamponem nebo štětečkem roztok vmasírujte přímo do chomáčků a nechte působit deset minut. Nakonec rostlinu opláchněte čistou vodou. Zákrok opakujte každé tři dny po dobu dvou týdnů, protože mýdlo nezničí vajíčka. Typická chyba je ošetřit rostlinu jednou a domnívat se, že je vyřešeno.

Před každým zásahem si nejdřív změřte vodu. Potřebujete znát alespoň amoniak, dusitany a dusičnany. Pokud jsou amoniak a dusitany nulové a dusičnany stoupají, houba pravděpodobně funguje. Když naopak voda zapáchá po zkaženém vejci, je to signál, že v filtru převládly anaerobní procesy a je potřeba ho propláchnout. Bez měření se snadno stane, že budete měnit houbu zbytečně, nebo naopak pozdě.

Při prvním náznaku kulhání slepici odchytněte a nohu prohlédněte zespodu i mezi prsty. Najdete-li začervenalé místo nebo mokrou kůži, přesuňte ji na dva dny do suché, čisté bedny s hoblinami a dejte jí jen vodu a lehké krmivo. Většina zánětů se takto vyřeší sama. Nemačkejte otok, nepropichujte puchýře a nenanášejte masti, které slepice olíže. Pokud otok do tří dnů neklesne nebo se objeví černé okraje, přivolejte veterináře. Prevence je ale jednoduchá: suchá podestýlka, písek místo bláta a dost světla. To jsou tři věci, které rozhodují o tom, jestli bude slepice stát na obou nohách i za rok.

Běhák je zánět šlach a kloubů na spodní části nohy, který u slepic vzniká nejčastěji z tvrdého, mokrého nebo znečištěného podlahového povrchu. Projevuje se teplem v místě zánětu, otokem, kulháním a nechutí ke hřadování. Pokud se zachytí včas, stačí odstranit příčinu a noha se zhojí. Pokud se přehlédne, slepice přestane chodit k napáječce a krmítku a do několika dnů hyne. Rozhodující tedy není léčba, ale to, na čem slepice stojí.

Typická chyba je zaměnit akumulaci za izolaci. Pórobeton a cihly s dutinami izolují dobře, ale akumulují málo. Další chyba je akumulační vrstva oddělená vzduchovou mezerou nebo izolací z interiéru. Teplo se do zdi nedostane. Třetí chyba je příliš tenká vrstva. Akumulace roste lineárně s tloušťkou jen do hloubky, kam pronikne denní teplotní vlna. U plné cihly je to zhruba 100–150 mm, u betonu 200–250 mm. Silnější vrstva už jen zvyšuje hmotnost a cenu, ne akumulaci.

Venkovní výběh řešte pískem nebo jemným štěrkem, ne hlínou. Písek propouští vodu a slepice si v něm čistí prsty. Pokud výběh nemá zastřešení, vyberte místo na jižní straně, kde po dešti nejrychleji schne. Kolem napáječky a krmítka dejte pevnou desku, protože právě tam se slepice zdržují nejdéle a půda se tam rozšlape jako první.

Před samotným tříděním si určete, kolik toho chcete mít. Není to soutěž v prázdných policích. Jde o to, aby každá věc měla své místo a abyste ji našli do minuty. Zkuste pravidlo jedné krabice na kategorii: jedna krabice na kabely, jedna na léky, jedna na vzpomínkové předměty. Pokud se nevejdou, něco musí pryč. Pozor na častou chybu: lidé si koupí úložné boxy dřív, než vytřídí. Výsledek je jen uklizený nepořádek. Nejprve třiďte, potom řešte, čím to zakryjete.

Co sypat do kurníku a co se neosvědčilo Nejlepší výsledky dává hluboká podestýlka z hoblin nebo řezané slámy, která se nechává pracovat. Založíte ji na jaře vrstvou deseti centimetrů, každý týden přisypete dvě až tři hrsti a jednou za měsíc celou vrstvu prohrábnete, aby se promíchal trus. Suchá vrstva se sama zahřívá, což odpuzuje mokro i zápach. Piliny samotné nejsou vhodné, protože se slepují do tvrdých chuchvalců, které se lepí na běháky. Stejně tak sláma celá, která plesniví a tvoří mokré podložky. Nikdy nepoužívejte novinový papír ani koberce, ty drží vlhkost přímo pod chodidlem.

Halové jevy se tvoří ve vysoké oblačnosti, konkrétně v krystalech ledu v cirrostratu a cirru. Nejznámější je 22stupňový kruh kolem Slunce nebo Měsíce. Méně častý je 46stupňový kruh, který bývá slabší. Často se objevují vedlejší Slunce neboli parhelia, tedy světlé skvrny po stranách Slunce ve stejné výšce. Pokud chcete halové jevy vidět, sledujte oblohu, když je přes tenkou vrstvu mraků vidět Slunce a zároveň není příliš hustá oblačnost. Typická chyba je dívat se přímo do Slunce bez ochrany. Stačí se postavit tak, abyste Slunce měli za okrajem zorného pole, nebo si zakrýt oči rukou a koutkem oka hledat barevné kruhy.

Dalším viníkem je vysoký obsah bílkovin v krmivu pro nosnice v kombinaci s nedostatkem pohybu. Nadbytek dusíku zatěžuje ledviny a zánět se projeví právě na šlachách nohou. Krmte vyváženou směsí s dostatkem vápníku a vitaminu D, který se tvoří jen při přístupu na světlo. Slepice potřebují denně alespoň hodinu přímého slunce, jinak vápník nepřijmou, i když ho mají v krmivu dost. Tmavý kurník bez oken je proto častou skrytou příčinou problémů s nohami.