Svazky nedělejte silnější než dva centimetry v průměru. Silný svazek uvnitř plesniví, i když se povrch tváří suchý. Stonek musí při přelomení křupnout, ne se ohne. Pokud se ohne, sušte dál. U tvrdších bylinek, jako je tymián, oregano nebo rozmarýn, trvá sušení pět až deset dní. U měkkých, jako je máta, bazalka nebo petrželka, dva až čtyři dny. Bazalku sušte vždy ve stínu a co nejrychleji, jinak zčerná a zhořkne.

Většina bylinek ztratí polovinu vůně ještě předtím, než je vůbec uložíte. Důvod je téměř vždy stejný: suší se příliš rychle nebo při vysoké teplotě. Silice, které nesou aroma, jsou těkavé. Nad 40 °C se odpařují, na přímém slunci se rozkládají a v troubě zmizí úplně. Sušte proto v tmavé, suché a dobře větrané místnosti, ideálně při teplotě do 35 °C. Pokud sušíte v sušičce, nastavte ji na nejnižší stupeň a nechte klapky otevřené, aby vlhkost odcházela.

Skladujte v tmavých skleněných dózách s těsněním, ne v průhledných plastových sáčcích. Plast propouští vzduch a často i pachy. Každou dózu naplňte co nejvíc, aby v ní zůstalo minimum vzduchu, a uzavřete. Skladujte na chladném a tmavém místě, ne nad sporákem ani v blízkosti koření, které silně voní. Pažitka, máta a bazalka se navzájem ovlivňují, proto je držte odděleně. Označte dózy názvem a datem, i když jste si jistí, že to poznáte. Po půl roce už to nepoznáte.

Nejčastější chyba je zalévat podle kalendáře místo podle stavu půdy. Někdo dá každou sobotu decku vody, ať je venku třicet nebo deset stupňů. Jenže spotřeba vody závisí na světle, teplotě, velikosti květináče i na tom, jak rychle substrát prosychá. Řešení je jednoduché: strčte prst dva až tři centimetry do půdy. Pokud je tam vlhko, nezalévejte. Pokud je sucho, zalijte vydatně a nechte přebytek odtéct. Tento test zabere pět sekund a zachrání víc rostlin než jakýkoli návod na obalu.

Pro kombinaci s podlahovým topením platí, že akumulační vrstva musí být pod nášlapnou vrstvou, ne nad ní. Betonová deska o tloušťce 60–80 mm nad trubkami funguje jako rozdělovač tepla. Pokud je nad ní dřevo nebo laminát, akumulace se sníží. Vhodné je keramické dlažba nebo litá podlaha. U stěn platí, že akumulace je účinná, když je zdivo v přímém kontaktu s místností a není zakryté nábytkem. Proto se vyplatí nechat alespoň jednu celou stěnu obnaženou.

Nejčastější chyba je vypnout aktualizace u všeho a pak zapomenout na ruční kontrolu. Zařízení zůstane na staré verzi, přestane se připojovat k účtu a uživatel hledá problém jinde. Druhá častá chyba je aktualizovat okamžitě po vydání, kdy bývají v nové verzi ještě chyby, které vývojáři opraví v následujícím vydání. U kritických aplikací se vyplatí počkat několik dní a nejprve si zjistit, zda nová verze nezpůsobuje výpadky.

Když se s bylinkami spěchá, přijdete o vůni i barvu Nejčastější chyba je sušit bylinky na přímém slunci na parapetu. Vypadají krásně, ale po dvou dnech mají barvu sena a chuť prachu. Stejně špatné je sušit je v kuchyni nad sporákem, kde je mastnota a pára. Vlhkost se do bylin vrací a plíseň se objeví až v dóze. Sušte v místnosti, kde se nevaří a kde neteče teplá voda. Ideální je půda, komora nebo stinný kout s průvanem.

Poslední věc, kterou většina rodičů podcení: děti rostou. To, co dnes funguje jako úložný prostor, bude za tři roky potřeba jako místo na učení. Nechte si rezervu – jednu nízkou zónu bez pevně zabudovaného nábytku. Mobilní zásuvky a skládací stolek se dají přesunout, když se potřeby změní. Pevná skříň na míru pod šikminou zůstane navždy tam, kde je. Proto ji plánujte až jako poslední, ne první.

Před skladováním bylinky vždy protřiďte. Odstraňte zhnědlé listy, stonky bez listů a cokoli, co zapáchá zatuchle. Listy ze stonků otrhejte až po úplném usušení, ne před ním. Stonek při sušení chrání list před přímým světlem a usnadňuje manipulaci. Pokud bylinky skladujete v celých listech, udrží aroma déle než mleté. Mletí nechte na chvíli, kdy je opravdu potřebujete.

Každé tři měsíce bylinky zkontrolujte. Pokud ztratily barvu, vůni nebo chutnají po seně, vyhoďte je. Nečekejte, že se to spraví. Čerstvé aroma si zajistíte jen tím, že budete sušit pomalu, ve tmě a ukládat do těsně uzavřených nádob. Když to dodržíte, vydrží bylinky plnohodnotné až rok, některé i déle. Když ne, budete je muset kupovat znovu a nikdy nebudou takové jako ty vaše.

Kontrolujte vlhkost dřeva před topnou sezónou. Suché dřevo poznáte podle nízké hmotnosti, naštípnuté poleno po úderu o sebe zní dutě a na koncích má viditelné trhliny. Pokud je dřevo těžké a na štěpné ploše cítíte chlad a vlhkost, nechte ho ještě doschnout. Ideální vlhkost pro topení je pod 20 procent. Měření je spolehlivější než odhad. Během sušení obracejte hromadu alespoň jednou za dva měsíce, aby se dostal vzduch i do spodních vrstev. Tím výrazně zkrátíte dobu schnutí a minimalizujete ztráty.