Když děti zvládnou tyto hry, přestanou se ptát, co mají dělat. Samy začnou vymýšlet další. Les jim dá materiál i pravidla. Vy jen držte hranice a hlídejte bezpečnost. A hlavně se nebojte, že je necháte pět minut nudit. Právě v té nudě se rodí skutečná hra.

Barvy a materiály nejsou detail. Tmavé barvy v nízkém prostoru opticky snižují strop, světlé a matné ho zvedají. Zrcadlo na protější stěně pomůže, ale musí být bezpečně připevněné, protože v dětském pokoji se do něj bude dřív nebo později házet míč. Koberec berte jen tam, kde je podlaha studená, a vždy s protiskluzovou podložkou.

Když si nejste stoprocentně jistí, houbu vyhoďte. Jedna plodnice muchomůrky zelené stačí k otravě celé rodiny. Nepomáhá odříznout nožičku, protože toxin je i v klobouku. Také pozor na sběr do košíku, kde se houby dotýkají: i malý kousek může kontaminovat ostatní. Sbírejte jen druhy, které bezpečně poznáte na první pohled, a to včetně spodní strany klobouku.

Šikmý strop v dětském pokoji nevypadá jako výhoda, dokud nezačnete počítat. Většina lidí nejdřív postaví postel a pak zjistí, že se pod ní nedá stát, že se dveře skříně otevírají do prostoru, kde není místo, a že na psací stůl zbývá pruh široký sotva na židli. Chyba není v pokoji, ale v pořadí rozhodnutí. Nejdřív se měří, pak se kreslí, teprve potom se kupuje.

Psací stůl pod šikminou funguje, pokud ho postavíte čelem ke stěně, kde je strop nejvyšší, a ne pod nejnižší bod. Nad stolem potřebujete alespoň 75 cm volné výšky, aby se dítě posadilo a mělo místo na lokty. Pokud je strop níž, použijte výklopnou desku, která se po použití sklopí. Světlo umístěte tak, aby dopadalo z boku, ne přes rameno přímo na strop — jinak si dítě dělá stín na sešit.

Noční stolek nemusí být stolek. Nahraďte ho úzkou policí připevněnou ke zdi ve výšce matrace, nebo závěsnou kapsou na boku postele. Získáte podlahu, kterou využijete pro koš na prádlo nebo malou židli. Pokud máte prostor jen na jedné straně postele, dejte stolek tam a na druhé straně jen nástěnnou polici.

Mezi jedlé druhy, které se dají spolehlivě rozeznat, patří hřib smrkový, kozák březový nebo liška obecná. Liška má tlusté, vidličnatě rozvětvené lupeny, které přecházejí do třeně, a nikdy nemá pochvu ani prsten. Hřib smrkový má bílé rourky, které později zezelenají, a na řezu modrá jen vzácně. Pokud houba na řezu červená nebo modrá příliš, raději ji nechte být. U lišky si dejte pozor na záměnu s liškou bledou, která má tenčí a hustší lupeny a roste na jaře.

Barevné nápoje a jídlo keramiku obarví. Káva, černý čaj, červené víno, rajčatová omáčka, kari a borůvky zanechávají na bílých bracketech a na gumičkách skvrny. Není nutné se jim vyhýbat úplně, ale po konzumaci si vypláchni ústa vodou a vyčisti zuby. Gumičky se stejně mění při každé kontrole, takže je to spíš o pohodlí než o zdraví.

Základem je kontrola tří věcí u každé nasbírané houby: pochva (kalich) na bázi třeně, prsten na třeni a barva lupenů. Muchomůrka zelená má vždy bílou pochvu, která je často ukrytá v hlíně, bílý prsten a bílé lupeny. Žampion má lupeny růžové až hnědé, nikdy bílé. To je první past, do které lidé padají: mladý žampion s bílými lupeny se plete s muchomůrkou. Pokud houbu vytrhnete i s kořenem a nevidíte pochvu, nejíte ji.

Základem je pochopit, že lezecké boty se nevybírají podle velikosti, kterou nosíte v běžné obuvi. Výrobci je šijí tak, aby těsně obepnuly chodidlo a prsty měly mírně pokrčené. Pro první výstup na umělé stěně ale nepotřebujete agresivní tvar ani extrémní stažení. Naopak – příliš těsné boty vás budou bolet už při prvním nástupu a kvůli bolesti neudržíte správný postoj na stupech.

Jak poznat, že bota sedí, když ji zkoušíte v prodejně Vezměte si ponožky, ve kterých budete lézt – nejčastěji to jsou tenké ponožky nebo žádné. Botu oblékněte a postavte se na špičku. Prsty by se měly lehce dotýkat konce boty, ale nesmí být zatlačené do špičky. Pata musí být pevně usazená a nesmí se zvedat. Projděte se po prodejně, několikrát dřepněte a zkuste stát na malíčku. Pokud cítíte tlak na kloubech prstů nebo vás bota tlačí na nártu, je špatná. Dobrá bota drží, ale nebolí.

Úložný prostor se nedělá jen do skříní. Pod šikminou vzniká klín, který je ideální pro zásuvky na kolečkách, hluboké boxy nebo police na knihy a hračky. Police ale nikdy nenasazujte do míst, kde by do nich dítě mlátilo hlavou při hraní. Praktické je nechat spodních 30 cm volných a teprve nad nimi začít s policemi. Dveře skříně pod šikminou volte posuvné, ne otočné — ušetříte půl metru, který jinak zůstane mrtvý.