Na čem katův šleh nejčastěji ztroskot

Čočka na kyselo je základ, který se v české kuchyni drží staletí. Její příprava vypadá jednoduše: uvařit luštěninu, zahustit, okyselit. Právě v tom okyselení a v načasování se ale láme úspěch. Čočka je totiž citlivá na kyselé prostředí během vaření. Když ji zalijete octem příliš brzy, zrna ztvrdnou a už je nedovaříte. Ocet patří do hrnce až ve chvíli, kdy je čočka měkká a těsně předtím, než ji zahustíte jíškou.

Jabloň, která každý rok vykvete, ale plody se nevyvíjejí nebo opadávají krátce po odkvětu, má obvykle problém s opylením. Většina odrůd je cizosprašná, takže potřebuje pyl z jiné odrůdy, která kvete ve stejnou dobu. Pokud v zahradě stojí jediný strom, včely a čmeláci mohou přiletět z okolí, ale pouze tehdy, když je v doletu jiná vhodná jabloň. Řešením je vysadit opylovače do vzdálenosti několika desítek metrů, případně naroubovat větev vhodné odrůdy přímo do koruny.

Jak smažit, aby lívance zůstaly vláčn

Do hrnce nebo pekáče dejte švestky, podlijte malým množstvím vody a přidejte cukr. Pro začátek stačí jedna třetina hmotnosti ovoce, později můžete dávkování upravit podle sladkosti úrody. Přidejte skořici, hřebíček nebo badyán, ale opatrně — koření má tendenci přebít ovocnou chuť. U pekáče nastavte troubu na 150 až 160 stupňů a míchejte zhruba každou hodinu. U hrnce vařte na mírném plameni a míchejte častěji, protože připálené dno znehodnotí celou dávku.

Bublanina vzniká z těsta, které se nalije na dno pekáče a teprve navrch se rozloží ovoce. Nadýchaná a vláčná bývá tehdy, když těsto nemá příliš mnoho mouky a tuk se do něj dostane v tekuté, ale ne horké podobě. Základ tvoří vejce, cukr, mouka, tuk a mléko nebo smetana. Ovoce se přidává až nakonec, aby nepropadlo ke dnu a nezanechalo v těstě mokrou stopu.