Bublanina vzniká z těsta, které se nalije na dno pekáče a teprve navrch se rozloží ovoce. Nadýchaná a vláčná bývá tehdy, když těsto nemá příliš mnoho mouky a tuk se do něj dostane v tekuté, ale ne horké podobě. Základ tvoří vejce, cukr, mouka, tuk a mléko nebo smetana. Ovoce se přidává až nakonec, aby nepropadlo ke dnu a nezanechalo v těstě mokrou stopu.

Teplota, sůl a chuť: kde recepty mlč

Tady se láme úspěch. Jakmile se do těsta dostane mouka, míchá se už jen krátce, stěrkou nebo vařečkou, klidně jen deset až patnáct pohybů. Dlouhé šlehání mouku „rozpracuje", vytvoří lepek a bublanina po vychladnutí ztvrdne. Menší hrudky nevadí, při pečení se ztratí. Stejně tak není třeba těsto šlehat po přidání ovoce. Pokud se bojíte, že je směs příliš hustá, nařeďte ji lžící mléka, ne dalším mícháním.

Pečte v předehřáté troubě na 170 °C asi deset až dvanáct minut. Rohlíčky mají zůstat světlé, jen na hranách lehce zlaté. Tmavá barva znamená hořkou chuť a tvrdou kůrku. Po upečení je nechte dvě minuty na plechu, pak je opatrně přendejte na mřížku. Ještě teplé je obalte v moučkovém cukru smíchaném s vanilkou. Cukr se lépe chytí a vytvoří tenkou vrstvu, která rohlíčky ochrání před vlhkem.

Typická chyba je krájet maso hned po vytažení. Šťáva vyteče a maso zůstane suché. Další chybou je příliš vysoká teplota po celou dobu pečení – kůrka se spálí a vnitřek je syrový. Také solení až na konci je špatné: maso osolte den předem nebo alespoň dvě hodiny před pečením, sůl pronikne hlouběji a maso zůstane vláčné. Pokud pečeni podléváte příliš mnoha tekutinou, maso se dusí a nemá křupavou kůrku.

Kdy se míchání stává každodenní povinnost