Než sáhnete po hnojivu, zjistěte, v jakých podmínkách bylinky skutečně jsou. Rozhodující je teplota půdy a intenzita světla. Pokud substrát v květináči promrzá a rostlina má sotva pár hodin světla denně, přejděte do režimu „přežití" – žádné hnojení, jen občasná kontrola vlhkosti. V místnosti s teplotou kolem 15–18 °C a alespoň šesti hodinami denního světla můžete přihnojit jednou za tři až čtyři týdny, a to slabou dávkou. Pozor na přímé slunce za oknem – v zimě je krátké, ale intenzivní a může listy spálit.

Základem je nádoba s dostatečným odtokem. Truhlík musí mít na dně otvory, kterými voda volně odtéká. Pokud jsou malé nebo ucpané, voda se drží u dna a substrát je přemokřený i při střídmém zalévání. Pod truhlík dejte misku, ale vodu z ní po zalití vylijte. Nikdy nenechte rostliny stát ve vodě. Pokud truhlík žádné otvory nemá, použijte vrstvu keramzitu nebo hrubého štěrku na dně, ale i tak zalévejte opatrně.

Základem je pochopit, jak rozmarýn reaguje na střih. Každé zastřižení špičky výhonu přeruší dominantní růst a probudí spící pupeny pod řezem. Z jednoho výhonu tak vyraší dva až tři boční. Čím častěji a mělčeji stříháte, tím víc větvíte. Naopak hluboký řez do starého holého dřeva rostlina často nepřežije – z bezlisté části stonek už téměř neobráží.

Na jaře odstraňujte obaly postupně, ne najednou. Rostlina po zimě potřebuje aklimatizaci, jinak ji spálí slunce nebo poškodí pozdní mráz. První týden nechte obal jen povolený, další týden odkryjte polovinu a pak teprve úplně. Přesazujte až po posledních mrazech. Kdo tyto kroky dodrží, udrží tymán, mátu, šalvěj i levanduli na balkoně i příští sezonu.

Nezapomínejte na vzduch. Stinné balkony bývají uzavřené a vlhké, což je ideální prostředí pro plíseň a padlí. Mezi květináči nechte mezery, aby mohl vzduch proudit, a rostliny nemačkejte k sobě jen proto, že se vám to tak líbí. Pokud se objeví bílý povlak na listech, okamžitě postižené části odstřihněte a přemístěte nádobu tam, kde proudí vzduch.

Nejprve prohlédněte každou rostlinu: odstřihněte zaschlé a napadené listy, odstraňte plevel a zkontrolujte, zda v substrátu nejsou larvy. Napadené rostliny izolujte nebo zlikvidujte, jinak přezimující škůdci nakazí ostatní. Poté zkraťte vytrvalé bylinky, jako je máta, meduňka nebo oregano, na třetinu až polovinu výšky. Tymán a levandule stříhejte jen lehce, hluboký řez před zimou jim škodí.

Během zimy kontrolujte stav každých deset až čtrnáct dní. Když je půda suchá a nemrzne, mírně zalijte, ideálně dopoledne. Sníh na povrchu nechte, izoluje. Naopak odstraňte ledovou krustu, která utěsní substrát a brání výměně vzduchu. Pokud rostlina v květináči zmrzne na kost, neházejte ji hned do kompostu. Počkejte do března, kdy se objeví nové výhony.

Nadzemní část obalte jutou, netkanou textilií nebo bublinkovou fólií, ale jen do výšky asi dvou třetin. Vršek nechte otevřený, aby rostlina dýchala. Úplné zabalení do igelitu je typická chyba: uvnitř se drží vlhkost, listy plesnivějí a rostlina uhyne i bez mrazu. U keřových bylinek stačí obalit květináč a kmínek, korunu nechte volně.

Bazalka v květináči umí dát víc listů než ta ze záhonu, ale jen do chvíle, kdy uděláte jednu zásadní chybu: budete zalévat podle kalendáře, ne podle stavu půdy. Většina lidí rostlinu utopí v dobré víře, že jí dělá dobře. Kořeny bazalky potřebují mezi zálivkami vzduch. Když substrát zůstává trvale mokrý, začnou hnědnout a rostlina přestane růst, i když listy ještě chvíli drží.

Bazalka chce 6–8 hodin přímého světla denně. Za oknem orientovaným na jih nebo západ to zvládne od jara do podzimu. V zimě jí dopřejte místo u nejsvětlejšího okna a otáčejte květináč každé dva dny, aby se rostlina nevytahovala jednostranně. Pokud se začnou objevovat květní poupata, okamžitě je vyštípněte nehty i s kouskem stonku. Kvetení ukončuje tvorbu listů a chuť se zhorší.

Hnojte opatrně. Od května do srpna stačí jednou za dva týdny tekuté hnojivo na bylinky, zředěné na polovinu doporučené dávky. Silnější koncentrace způsobí, že listy ztratí aroma a rostlina začne růst do výšky místo do šířky. Pokud listy žloutnou odspodu a půda je mokrá, jde o přelití, ne o nedostatek živin. Přesazujte jednou za rok na jaře do čerstvého substrátu, nebo řízkujte – starší rostlina dřevnatí a dává méně listů.

Začněte výběrem květináče. Stačí průměr 15–20 cm na jednu rostlinu, ale musí mít dno s otvorem. Keramický květináč bez otvoru je pro bazalku past, i když na něm výrobce slibuje drenážní vrstvu. Dospodu dejte 2–3 cm hrubého písku nebo drobného štěrku, teprve pak substrát. Použijte běžný pěstební substrát smíchaný s perlitem v poměru zhruba 3:1. Perlit drží vzduch a zabrání, aby se půda slepila v mokrou cihlu.