U klasického rozkládání tahem za sedák uchopte přední hranu oběma rukama, mírně ji nadzvedněte a teprve pak táhněte k sobě. Silový trhaný pohyb je častou chybou, protože látka se ohne a pěna se ohne v přehybu. U systému, kde se sedák vysouvá dopředu a opěradlo sklápí, postupujte plynule: nejprve vytáhněte sedací část až na doraz, potom sklopte opěradlo. Pokud jde něco ztuha, nepoužívejte násilí, ale zkontrolujte, zda není někde zaseknutý zip, suchý zip nebo přehoz.

Začněte tím, že pohovku po každém použití vrátíte do sedací polohy. Nenechávejte ji rozloženou delší dobu, pokud to není nutné. Pružiny a pěna si postupně zvyknou na stlačený stav a pohovka pak ztrácí tvar. Při skládání postupujte pomalu a plynule. Násilné zmáčknutí nebo trhnutí je nejčastější důvod, proč mechanismus přestane fungovat. Pokud jde deska ztuha, nikdy ji netlačte silou. Raději zkontrolujte, zda někde nepřekáží látka nebo zda není mechanika zablokovaná drobným předmětem.

Nábytek nestavte přímo k radiátoru ani do okna, kde na něj celý den praží slunce. UV záření barvu postupně vytahuje, takže deska pod ubrusem zůstane tmavá, zatímco zbytek vybledne. Stejně tak horké hrnky a pánve — vždy pod ně dejte podložku. Kroužky od horkých nápojů se z laku dostávají jen těžko a často zůstanou jako matná mapa. Pokud nábytek přesunujete, zvedejte ho, netahejte po podlaze. Spoje a nohy se tím uvolní.

Běžný provoz v domácnosti, tedy sezení několik hodin denně a rozložení dvakrát až třikrát týdně, zvládne slušná pohovka několik let. Rozhoduje ale způsob používání, ne jen cena. Když se na pohovku sedá na kraj, skáče se na ni a nechává se rozložená celý týden, odejde dřív. Když se rozkládá plynule, udržují se šrouby a čistí se lišty, vydrží i po letech bez opravy.

Mechanismus prohlédněte vždy po odjezdu hostů, ne až když začne skřípat. Rošt vysuňte, zkontrolujte, jestli někde nedře kov o kov, a suchým hadrem odstraňte prach a drobky z kolejnic. Teleskopické tyče potřete tenkou vrstvou silikonového oleje nebo suchého maziva ve spreji. Nepoužívejte WD-40 ve velkém množství, rozpouští původní mazivo a chytá na sebe prach. Šrouby na rámu dotáhněte křížovým šroubovákem, ale silou to nepřehánějte, u dřevotřískových desek snadno strhnete závit.

Matrace vydrží déle než většina lidí předpokládá, ale jen tehdy, když se o ni průběžně staráte. Výrobci obvykle uvádějí životnost kolem osmi až deseti let, ovšem špatná údržba ji dokáže zkrátit na polovinu. Nejde přitom o nic složitého – stačí pochopit, co matraci ničí nejrychleji, a těmto chybám se vyhnout.

Základem je pravidelné otáčení. Moderní matrace z pěny se obracejí pouze v rovině hlavou k nohám, nikoli na druhou stranu, protože mají nosnou jen jednu plochu. Pružinové matrace obracejte oběma způsoby střídavě. První obrácení proveďte už po dvou týdnech od zakoupení, poté každé dva až tři měsíce. Bez toho se tělo do matrace vtlačí na stále stejných místech, pěna se trvale zdeformuje a vznikne proleženina, která se už nevrátí zpět.

Nezapomínejte ani na rošt. Jeho lamely musí být pevné a rovnoměrně rozložené, jinak se váha těla přenáší nerovnoměrně a matrace se opotřebovává rychleji. Jednou ročně zkontrolujte, zda se někde netvoří důlek nebo zda látka nepovoluje ve švech. Malý defekt řešený včas vám prodlouží životnost o roky. Když se na matraci objeví trvalá prohlubeň hlubší než dva centimetry, je čas ji vyměnit – další spaní na ní už škodí zádům i spánku.

Povlečení perte zhruba jednou za dva týdny při vyšší teplotě. Pokud se potíže s vlhkostí opakují, použijte chránič matrace, který se dá prát. Chránič zachytí pot i nečistoty a matraci samotnou pak stačí jen vysávat. K běžnému čištění nikdy nepoužívejte mokrou metodu – vlhkost vtlačená do pěny zasychá pomalu a uvnitř vzniká zápach. Skvrny řešte co nejdřív, dokud se nevsáknou. Nejprve je opatrně setřete hadříkem, poté použijte jemný prostředek na textil a nakonec místo důkladně vysušte fénem na studený vzduch.

Vlhkost a pot jsou největší nepřátelé Člověk za noc propotí až půl litru tekutiny. Ta se vsakuje do matrace a pokud nemá kam odcházet, vytváří ideální prostředí pro plísně a roztoče. Proto matraci každé ráno nechte alespoň půl hodiny odkrytou, než ji ustlете – přikrývka přes den brání odpařování. Jednou za čas ji postavte na hranu a nechte provětrat u otevřeného okna, ideálně mimo přímé slunce, které pěnu i látku vysušuje a křehne. Rošty pod matrací musí mít mezery pro proudění vzduchu; plná deska je častá chyba, která vlhkost uzavře uvnitř.