První skupinou jsou bylinky, které mají smysl čerstvé i sušené. Patří sem petrželová nať, pažitka, kopr, bazalka, tymián, oregano, rozmarýn a šalvěj. U čerstvých bylinek platí, že se nikdy nevaří dlouho. Vhoďte je do jídla až na konci nebo těsně před podáváním, jinak ztratí vůni a zůstane jen trávovitá pachuť. Sušené bylinky naopak potřebují čas, aby se jejich aroma uvolnilo – přidávejte je na začátku vaření, ideálně rozdrcené mezi prsty.

Po sběru bylinky neomývejte, pokud to není nutné. Voda v listech prodlužuje sušení a podporuje hnilobu. Pokud musíte odstranit prach, otřete je vlhkou utěrkou a nechte oschnout. Svazujte je do malých otýpek – maximálně o tloušťce dvou prstů. Příliš silný svazek uvnitř zůstane vlhký, i když povrch vypadá suchý. Otýpky zavěste květenstvím dolů na tmavé, suché a dobře větrané místo. Přímé slunce není vhodné, protože rozkládá silice a bylinky blednou. Ideální je půda, půdní prostor nebo stinný kout s průvanem.

Substrát by měl být vzdušný. Univerzální zemina z obchodu bývá příliš utužená, proto ji před použitím promíchejte s perlitem nebo hrubým pískem v poměru přibližně tři ku jedné. Na dno květináče dejte vrstvu keramzitu nebo kamínků, aby voda nikdy nestála u kořenů. Nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě delší dobu a nezakrývejte hlínu ozdobnými kamínky – brání odpařování a vytvářejí vlhké mikroklima. Pokud pěstujete bylinky v plastovém květináči, raději ho vyměňte za terakotový, který lépe dýchá.

Většina lidí přinese bylinky domů, strčí je do lednice v igelitovém sáčku a za dva dny je vyhodí. Přesně tohle je ta nejčastější chyba. Bylinky nejsou mrkev ani maso — potřebují vlhkost, ale zároveň přístup vzduchu a hlavně ochranu před mrazem, který je v lednici na některých policích. Pokud pochopíte, co každá bylinka potřebuje, vydrží čerstvá týden i déle.

Tuhé bylinky nikdy nedávejte do vody. Omyl je dávat je do sklenice s vodou jako řezané květiny. Tymián a rozmarýn mají dřevnaté stonky, které ve vodě začnou hnít odspodu a hniloba se rychle šíří nahoru. Místo toho je volně zabalte do suché papírové utěrky a dejte do sáčku nebo nádoby. Pokud mají silné stonky, můžete je svázat do trsu a pověsit na chladné místo mimo lednici, ale v lednici vydrží déle, když jsou správně zabalené.

Bylinky na plném slunci potřebují dvě věci: dostatek prostoru pro kořeny a substrát, který rychle nevysychá. Truhlík na jižní balkon proto nevybírejte podle vzhledu, ale podle hloubky. Ideální je délka kolem 60–80 cm, hloubka alespoň 25 cm a šířka 20 cm. Do mělkého truhlíku se vejde jen málo substrátu, který se přes poledne přehřeje a během odpoledne vyschne. Pokud máte jen okenní truhlík hluboký 15 cm, počítejte s tím, že budete zalévat dvakrát denně.

Prvním krokem je vždy odstranění napadené vrstvy. Seberte vrchní dva až tři centimetry substrátu lžící nebo malou lopatkou a vyhoďte je do směsného odpadu, ne do kompostu. Květináč i misku pod ním umyjte teplou vodou s trochou saponátu a nechte důkladně uschnout. Samotný povrch hlíny pak můžete lehce posypat drceným dřevěným uhlím nebo skořicí, které plísním nesvědčí. Nepoužívejte chemické fungicidy určené pro zeleninu – bylinky sklízíte průběžně a látky by se dostaly do listů.

Plíseň na povrchu hlíny v květináči s bylinkami není estetický problém, ale signál, že se v substrátu něco vymklo rovnováze. Nejčastěji jde o bílý nebo šedavý povlak tvořený plísněmi rodu Mucor či Botrytis, případně o vodní plíseň (Pythium), která napadá kořeny. Rozhodující je rychlost: čím dřív zasáhnete, tím menší škody napáchá. Pokud plíseň sedí jen na povrchu a rostlina vypadá zdravě, stačí upravit podmínky. Když už měkké stonky nebo zapáchající substrát, je pozdě a je lepší rostlinu vyhodit i s hlínou.

Prevence je v tomto případě jednodušší než léčba. Pravidelně kontrolujte povrch hlíny, zejména na podzim a v zimě, kdy se v místnosti méně větrá a topení vysušuje vzduch. Bylinky nepřelévejte, dopřejte jim světlo a vzduch a jednou za čas je přesuňte na jiné místo. Když se plíseň přesto objeví, zakročte okamžitě – odstraněním napadené vrstvy, úpravou zálivky a zlepšením cirkulace vzduchu. Zdravý substrát je základ, na kterém stojí celá úroda.

Co dělat, aby se plíseň nevrátila Plísním se daří tam, kde je trvale vlhko, málo vzduchu a chladno. Zalévejte tedy méně často, ale důkladně – až když je vrchní vrstva substrátu na dotek suchá. Vodu lijte přímo do hlíny, ne na listy, a přebytek z misky po deseti minutách vylijte. Květináč postavte na místo s dobrým prouděním vzduchu, ideálně k oknu, které můžete na chvíli otevřít. Bylinky jako bazalka, máta nebo tymián potřebují alespoň šest hodin světla denně; ve stínu jsou oslabené a náchylnější k napadení.