Nejčastější chyba je sklizeň po dešti nebo za rosy. Mokré bylinky rychle plesnivějí, a to i při sušení. Vždy počkejte, až rostlina oschne. Další chybou je sklízet příliš mnoho najednou – rostlina potřebuje zelené listy pro fotosyntézu. Nikdy nesklízejte více než třetinu rostliny v jednom kroku. Když budete sklízet průběžně, budete mít čerstvé bylinky celou sezónu.

Substrát volte výživný, propustný, s přídavkem písku nebo perlitu. Máta má ráda vlhko, ale ne přemokření. Zalévejte, když povrch substrátu na dotek oschne, v létě klidně každý druhý den. Květináč postavte na světlé místo, ale mimo ostré polední slunce, které listy spálí a rostlinu oslabí. Pravidelné seřezávání nadzemní části je stejně důležité jako hlídání kořenů: když necháte výhony vykvést, máta ztratí chuť a začne se vytahovat do výšky.

Základem je dostatečně velký květináč s drenážními otvory. Máta vytváří podzemní oddenky, které se plazí při dně nádoby. Čím mělčí a širší květináč, tím rychleji výběžky obtočí celý obvod a začnou prorůstat na povrch. Ideální je nádoba hluboká alespoň 25 cm s průměrem 20–30 cm pro jednu rostlinu. Na dno dejte vrstvu keramzitu nebo hrubého štěrku vysokou dva až tři centimetry, aby voda nezatuchala a oddenky neměly přímo u dna trvalé mokro.

Nejdřív bylinky roztřiďte podle typu stonku. Měkké bylinky jako bazalka, máta, koriandr nebo petržel mají rády vodu. Tvrdé bylinky jako rozmarýn, tymián, oregano nebo šalvěj naopak vodu nesnáší – ve sklenici by rychle shnily. U měkkých odřízněte spodní centimetry stonku šikmým řezem, postavte je do sklenice s vodou a volně přikryjte mikrotenovým sáčkem. Vodu měňte každý druhý den. U tvrdých stonků listy oberte ze spodní třetiny, obalte je vlhkou papírovou utěrkou a vložte do uzavíratelné krabičky.

Než začnete sázet, rozhodněte, zda chcete tymián na záhonu, nebo v nádobě. Na zahradě mu vyberte místo s plným sluncem alespoň šest hodin denně. Půda má být písčitá, kamenitá, rozhodně ne těžká a jílovitá. Pokud je zahrada naopak hutná, vykopejte jámu hlubokou 30 cm, dno vysypte štěrkem a doplňte směsí zahradní zeminy, písku a kompostu v poměru 1:1:1. Do takto upraveného místa saďte na jaře nebo koncem léta, kdy rostliny dobře zakoření.

Kvalita semínek bylinek se nepozná podle obalu ani podle toho, jak rychle vyklíčí první lístek. Rozhoduje o ní stáří, způsob skladování a původ. Většina semen si udrží klíčivost jeden až tři roky, u některých druhů i déle. Bazalka, kopr nebo pažitka ale patří mezi ty, které rychle ztrácejí sílu. Pokud máte doma sáček, na kterém chybí datum plnění, počítejte s tím, že klíčí hůř.

Než vůbec začnete zalévat, zkontrolujte, jaký typ truhlíku máte. Některé mají plovák, jiné jen šachtu s víčkem. Plovák ukazuje hladinu – pokud je vysoko, voda se dotýká dna košíku a kořeny mohou uhnívat. U truhlíků bez plováku si pomozte dřívkem nebo prstem: ponořte ho do plnicího otvoru a zjistěte, kde je hladina. Obecně platí, že hladina nemá přesahovat dno vloženého košíku, tedy místo, kde začíná substrát.

Máta je plevel, který chutná dobře. V záhonu se během jedné sezóny rozleze do metru všemi směry a podzemními výběžky se dostane i tam, kam nechcete. V květináči se tomu dá zabránit, ale jen když pochopíte, jak máta roste. Nepomůže krásná keramická nádoba ani sebelepší substrát, pokud rostlině dáte prostor, který si sama zaplní.

Když budete každé jaro květináč rozebírat, oddělovat přebytečné oddenky a vracet jen pár zdravých výhonů, máta zůstane kompaktní a listů budete mít stále dost. Bez tohoto zásahu se z květináče stane klubko, které přeroste okraj a usadí se ve spárách dlažby. Pěstování v nádobě tedy není jednorázové rozhodnutí, ale pravidelná údržba, která zabere pár minut dvakrát do roka.

Kořenová bariéra uvnitř květináče Nejúčinnější trik je vložit do květináče vnitřní nádobu bez dna, například hluboký plastový kelímek nebo starý květináč, a vysadit mátu do něj. Oddenky narazí na stěnu a nemají kudy utéct. Mezera mezi vnitřní a vnější nádobou se vyplní substrátem, který drží vlhkost, ale máta se do něj nedostane. Pokud chcete mátu množit, vyndejte vnitřní nádobu, oddělte část oddenku i s kořeny a zbytek vraťte zpět. Tím rostlinu zároveň zmladíte, protože staré oddenky postupně dřevnatí a méně raší.

Nejčastější chyba je přesazení máty z květináče do volné půdy. Tam se během jedné sezóny rozroste natolik, že se jí nezbavíte ani vykopáním, protože v zemi zůstanou kousky oddenků. Další chybou je zalévání na listy v podvečer, které podporuje plíseň. Pokud se na spodní straně listů objeví jemné pavučinky, jde o svilušky – pomůže zvýšit vlhkost vzduchu a odstranit napadené výhony. Chemii raději nepoužívejte, mátu pěstujete kvůli listům, které budete jíst.