Pro stinné balkony se vyhněte malým květináčům. Čím menší objem půdy, tím rychleji kolísá vlhkost a teplota. Ideální jsou nádoby o objemu alespoň pět litrů, u máty a libečku klidně deset. Rostliny v nich lépe přečkají občasné výkyvy a nemusíte je přesazovat každou sezónu. Na jaře přidejte kompost nebo vyzrálý hnůj, během léta už jen občasnou zálivku odstátou vodou.

Častou chybou je výsev příliš hluboko. Semena bylinek jsou většinou drobná a potřebují světlo, aby se probudila. Stačí je jen lehce přitlačit do povrchu substrátu a jemně poprášit. Další chybou je přelévání – semena v přemokřené půdě snadno zahnijí. Zalévejte rozprašovačem a substrát nechte mezi zálivkami mírně proschnout.

První rozhodnutí je, zda rozmarýn přezimuje venku, nebo uvnitř. Venku má smysl jen v nejteplejších oblastech a u rostliny, která je od jara zvyklá na přímé slunce a má dobře vyzrálé dřevo. Nádoba musí být velká, nejlépe dřevěná nebo z tlusté keramiky, aby půda nepřemrzla skrz na skrz. Pokud teploty klesají pod bod mrazu na delší dobu, přeneste nádobu do světlé, chladné místnosti s teplotou kolem pěti stupňů. Tmavý sklep je špatná volba, protože rostlina i v zimě potřebuje světlo, jinak opadá a zeslábne.

Pátá chyba je hnojení v nesprávný čas. Čerstvě zasazené bylinky v kvalitním substrátu nepotřebují přihnojovat první měsíc. Přebytek dusíku vytvoří bujné listy bez chuti a vůně. Stačí přihnojit slabým roztokem jednou za dva až tři týdny během aktivního růstu. V zimě, kdy rostliny odpočívají, hnojení vynechejte úplně.

Třetí chyba souvisí s prostorem. Bylinky v jednom květináči si konkurují o vodu a živiny. Bazalka vedle máty většinou prohraje, protože máta roste agresivněji. Každé rostlině dopřejte vlastní nádobu o průměru alespoň patnáct centimetrů. Menší květináč znamená rychlejší vysychání, častější výkyvy vlhkosti a stres. substrát volte vzdušný, s pískem nebo perlitem, ne těžký a slehlý.

Přímý výsev do záhonu nebo truhlíku je vhodný pro druhy, které snášejí chlad a rychle klíčí. Patří sem kopr, petrželka, pažitka, kerblík, řeřicha, špenátová bylinka a koriandr. Tyto bylinky vyséváme přímo na stanoviště od konce března do května, podle toho, jak se půda prohřeje. Výhodou je, že odpadá přesazování, které mnohé z nich nesnášejí – petrželka a kopr po přesazení často stagnují nebo jdou do květu. Přímý výsev také znamená méně práce a menší riziko, že rostliny doma napadne plíseň nebo svilušky.

Typické chyby, které hustý tvar ničí: stříhání do holého dřeva, zálivka podle kalendáře místo podle stavu půdy, tmavé stanoviště a hnojení v zimě. Když tyto čtyři věci vyloučíte, rozmarýn na okně vytvoří hustý, kompaktní keřík, ze kterého můžete průběžně sklízet čerstvé lístky, aniž byste rostlinu oslabili.

Hnojení držte při zemi. Příliš mnoho živin vede k měkkým, dlouhým výhonům, které se lámou a rostlina je řídká. Stačí hnojivo pro bylinky jednou za měsíc od března do srpna, v poloviční dávce oproti doporučení výrobce. V zimě nehnojte vůbec. Pokud rostlina roste pomalu i přes dostatek světla, může jít o utužený substrát nebo příliš malý květináč. Přesazujte na jaře, vždy do nádoby jen o dva až tři centimetry větší, protože přemokřený velký objem půdy kořeny spíš zahubí.

První častou chybou je zalévání podle kalendáře místo podle potřeby. Bylinky jako tymián, oregano nebo rozmarýn pocházejí ze suchých oblastí a přemokření je zabije rychleji než občasné přeschnutí. Před zalitím zkontrolujte substrát prstem – pokud je vlhký ještě dva centimetry pod povrchem, počkejte. Naopak máta, pažitka nebo petržel mají rády vlhko, ale ani ony nesnesou stojatou vodu v misce. Voda by měla odtékat, proto dbejte na drenážní vrstvu a otvory ve dně.

Rozmarýn na parapetu často vypadá dobře jen první týdny. Pak začnou opadávat spodní lístky, výhony se vytáhnou do délky a rostlina ztratí kompaktní tvar. Není to náhoda. Rozmarýn pochází ze středomoří, kde má hodně světla, málo vody a vzduch, který proudí. české okno, zvlášť v zimě, nabízí pravý opak: málo světla, přemokřený substrát a suchý vzduch z topení. Pokud chcete hustý keřík, musíte těmto podmínkám přizpůsobit péči, ne naopak.

Světlo, prostor a substrát rozhodují víc než hnojivo Druhá chyba je špatné světlo. Bazalka, kopr a koriandr potřebují alespoň šest hodin přímého slunce denně. Na severním parapetu přežijí, ale budou vytáhlé a bez chuti. Naopak máta a pažitka snesou i polostín. Pokud světlo nestačí, rostlina se natáhne za oknem, oslabí a padne. Řešením není přesunout ji blíž k topení, ale najít světlejší místo nebo použít doplňkové osvětlení.