Nejčastější chyba je násilné zavírání dvířek v momentě, kdy kočka jí. Další chybou je přepravku schovávat a vytahovat jen před cestou. Někteří lidé také používají přepravku jako trest – to je spolehlivý způsob, jak z ní udělat místo, kterému se kočka bude vyhýbat celý život. Stejně problematické je nechat přepravku trvale zavřenou ve skříni, protože pak ji kočka nikdy nepřijme jako bezpečný prostor.

Při změně krmiva postupujte pomalu. Během sedmi až deseti dnů míchejte nové krmivo se starým v poměru, který postupně zvyšujete. Náhlá změna způsobí průjem nebo zvracení. Stejně tak nepřidávejte do misky lidské zbytky, koření, cibuli, česnek, hroznové víno ani čokoládu. Tyto potraviny jsou pro psy a kočky toxické. Kost z vařeného masa se může tříštit a poškodit trávicí trakt.

Letadlo s kočkou není nemožné, ale vyžaduje přípravu, která začíná dávno před odletem. Mnoho leteckých společností povoluje přepravu kočky v kabině, jiné pouze v zavazadlovém prostoru. Prvním krokem je proto zjistit konkrétní pravidla vybrané aerolinky – maximální hmotnost zvířete i přepravky, počet zvířat na let, typ přepravky a zda je nutná předchozí rezervace. Některé společnosti mají na každý let limitovaný počet zvířat v kabině, a pokud si místo nezajistíte včas, může se stát, že poletíte bez kočky. Ověřte si také, zda aerolinka vyžaduje potvrzení o zdravotním stavu nebo očkování.

U psa, který skáče na lidi, je klíčové načasování. Jakmile uvidíte člověka, se kterým by pes mohl chtít interagovat, zkraťte vodítko na délku, kdy pes nemůže vyskočit, ale zároveň ho netlačíte k zemi. Postavte se mezi psa a druhého člověka, nechte psa sednout nebo stát a odměňte ho za klid. Teprve když je pes v klidu, můžete ho nechat pozdravit. Pokud skočí, druhý člověk se otočí a odejde. Pes se tak učí, že skokem o kontakt přichází.

Praktický postup je jednoduchý. Zjistěte si vlastní potřebu podle věku, pohlaví a životního stylu. Potom porovnejte, co skutečně sníte během dne. Teprve rozdíl mezi potřebou a příjmem ze stravy řešte doplňkem. Pokud výrobek 88at uvádí, že obsahuje dostatek vitaminu, berte to jako informaci o složení, ne jako potvrzení vhodnosti pro každého. U chronických onemocnění, těhotenství nebo užívání léků se poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Bezpečné užívání stojí na konkrétních číslech, ne na reklamním sloganu.

Postupujte po malých krocích. Nejdřív trénujte v klidném prostředí, kde potkáte málo lidí. Teprve až pes zvládá klid u nohy, přidejte rušnější místo. Vždy mějte po ruce odměnu, kterou pes dostane za to, že zůstane na zemi. Pokud se nedaří, zkraťte vzdálenost od lidí nebo snižte náročnost. Vyhněte se situacím, kdy pes před vámi vyskočí na cizího člověka – každý takový zážitek upevňuje nežádoucí vzorec. Vodítko proti tahání je pomocník, ale rozhoduje vaše důslednost a ochota měnit vlastní návyky.

Pes, který na vodítku tahá a zároveň skáče na kolemjdoucí, nemá jen problém s vodítkem. Skákání je způsob, jak se dostat k tomu, co ho vzrušuje – k člověku, k pachu, k podnětu. Vodítko proti tahání proto nepoužívejte jako samostatný nástroj. Musí být součástí širší práce: pes se musí naučit, že klidné chování vede k odměně a že skok nikam nevede.

Uši kočky se čistí samy. Zdravé ucho má růžový vnitřek, bez zápachu a bez viditelného mazu. Pokud kočka nemá potíže, není důvod do uší sahat. Nadměrné čištění naopak škodí — dráždí kůži zvukovodu, narušuje přirozenou mikroflóru a může vyvolat zánět. Výjimkou jsou kočky s dlouhými chlupy v uších, starší jedinci a kočky, které žijí venku nebo mají sklony k ušním problémům.

Začněte tím, že budete důslední v tom, co pes smí a co ne. Pokud doma skáče na příchozí, nebude to venku jinak. Každý skok na člověka znamená, že se k němu pes nedostane – otočte se, udělejte krok stranou, počkejte, až všechny čtyři tlapy zůstanou na zemi, a teprve pak věnujte pozornost. Stejný princip přeneste na vodítko. Když pes skočí, zastavte se, nepokračujte v chůzi, nestahujte ho ke svému tělu a nedávejte mu prostor k dalšímu výskoku.

Jak si ověřit, zda je vitaminů skutečně dost Vezměte etiketu a vypište si všechny uvedené vitaminy s jejich množstvím. Potom si je seřaďte podle procent referenčního příjmu. Sledujte, zda výrobek pokrývá hlavně vitaminy rozpustné ve vodě, které se v těle neukládají a musí se doplňovat pravidelně, nebo i vitaminy rozpustné v tucích, u kterých hrozí předávkování. Důležité je také složení pomocných látek. Některé formy vitaminů se vstřebávají lépe s tukem, jiné potřebují kyselé prostředí. Pokud výrobek obsahuje více složek najednou, mohou se navzájem ovlivňovat.