Jak obojek nasadit, aby vydržel i po koupeli Před koupelí obojek vždy sundejte. Nenechávejte ho na kočce, i když je voděodolný. Šampon a teplá voda zatěžují nejen náplň, ale i přezku a materiál, který pak praská. Po koupeli kočku důkladně osušte ručníkem a teprve potom obojek znovu nasaďte. Pokud kočku myjete často, zvažte, zda místo obojku nepoužít spot-on přípravek, který se aplikuje na kůži a koupání snáší lépe.

Mezi typické chyby patří nasazení obojku na mokrou srst. Vlhkost pod obojkem dráždí kůži, vzniká zarudnutí a kočka si místo intenzivně líže. Další chybou je utažení na pevno. Obojek má být tak volný, aby se dal podsunout jeden prst, ale zároveň aby ho kočka nepřetáhla přes hlavu. U koček, které se často myjí, kontrolujte stav obojku každý týden – jestli nebledne, nepraská a nepáchne.

Typickou chybou je čekání, zda otok sám zmizí. U bodnutí do tlamy se stav může zhoršit velmi rychle, během desítek minut. Další častou chybou je snažit se psa nutit pít nebo jíst, což může zhoršit dušení. Pokud pes nedýchá normálně, má modré dásně nebo ztrácí vědomí, okamžitě vyhledejte veterinární pohotovost – nečekejte na ráno. Také se nesnažte otok „vytlačit" masáží, mohli byste jed rozšířit.

Začněte pomalu a bez síly První kontakt s tlamou nesmí být boj. U psa stačí několik dní jen zvedat pysk a odměňovat. Teprve potom vezměte gázu namotanou na prst, namočte ji do vody a jemně přejíždějte po vnější straně zubů. Kočce nabídněte nejdřív jen prst s trochou pasty na zvířata, ať si zvykne na chuť. Teprve po týdnu přejděte na silikonový kartáček na prst. Nikdy nepoužívejte lidskou pastu. Obsahuje xylitol, fluoridy a pěnidla, které jsou pro zvířata toxické. Speciální pasta pro psy a kočky je bezpečná i při spolknutí, protože se nevyplachuje.

Když zvíře nedovolí kartáček ani po měsíci tréninku, sáhněte po alternativách. Existují žvýkací pamlsky s enzymy, které mechanicky odstraňují plak, nebo spreje a gely s chlorhexidinem. Ty ale nenahradí kartáček, pouze zpomalí tvorbu kamene. U koček funguje také přidání speciálního prášku do krmiva, který mění pH slin a brání množení bakterií. Ani jedna z těchto metod nevyčistí mezizubní prostory, proto je nutné je kombinovat.

Pokud zvíře náhle spí víc nebo méně, není to vždy problém hygieny. Může jít o bolest, štítnou žlázu nebo stres. Tehdy je na místě veterinář, ne další úprava pelíšku. Zdravý spánek je základ, ale není to zboží, které se dá koupit. Je to důsledek toho, jak nastavíte denní režim, prostředí a vlastní chování.

Ideální první kontakty probíhají s klidným, zdravým a očkovaným psem, kterého znáte. Setkání držte krátké, na neutrálním místě a pod dohledem. Štěně nechte volně se pohybovat, ale mějte ho na vodítku, aby se dalo rychle přerušit, kdyby se situace zvrhla. Typickou chybou je pouštět štěně okamžitě do velké smečky nebo na přeplněné psí hřiště. Tam hrozí nejen nákaza, ale i přepadení a následný strach z psů, který se pak těžko odnaučuje.

Kočka, která se často koupe nebo žije ve vlhkém prostředí, opotřebovává obojek proti blechám jinak než kočka suchá. Voda a šampon uvolňují účinnou látku z povrchu obojku rychleji, takže ochrana může skončit dřív, než výrobce uvádí. Pokud kočku myjete pravidelně, musíte počítat s tím, že obojek nevydrží celou deklarovanou dobu.

Nikdy nečištěte zuby zvířeti, které má silně zarudlé dásně, krvácí nebo má zubní kámen v pokročilém stádiu. V takovém případě je nejdřív potřeba veterinární vyšetření a odstranění kamene ultrazvukem v anestezii. Domácí škrabky a „svépomocné" odstraňování kamene jsou nebezpečné: poškodí sklovinu a mohou zavleknout infekci. Stejně tak nepoužívejte jedlou sodu, peroxid ani lidské ústní vody.

Častou chybou je přenášení lidských návyků. Pes nepotřebuje „uspávací" příběh, kočka zase neocení, když jí večer dáte plnou misku a ona celou noc tráví. U koček pozor na automatické krmítko, které vydává zvuky – může je naopak probouzet. U psů zase nefunguje nechat je spát v kleci celý den a v noci očekávat klid. Klec má být bezpečné místo, ne trest.

Pokud kočka žije v bytě a blechy se do ní dostanou jen výjimečně, může být obojek zbytečný. Časté mytí snižuje jeho účinnost natolik, že se ochrana stává nespolehlivou. V takovém případě je lepší vsadit na přípravek, který se aplikuje méně často a koupel ho nesmyje. Vždy se poraďte s veterinářem, protože některé látky se nesmí kombinovat a u koček jsou některé účinné složky toxické.

U psů platí, že potřebují pevný režim. Dospělý pes spí dvanáct až čtrnáct hodin denně, štěně klidně i dvacet. Nejúčinnější je stanovit pevný čas posledního venčení a večerky. Pes by měl mít své místo mimo rušnou chodbu, ideálně v polotmě. Pokud spí v ložnici, nevadí to, ale musí mít vlastní pelíšek, ne postel majitele. Typická chyba je nechat psa spát celý den, když jsme v práci, a pak se divit, že v noci běhá po bytě.