Nakonec platí, že stříhání drápků není soutěž o rychlost. Lepší je stříhat častěji a méně než jednou za čas vzít celý drápek najednou. Pes si na proceduru zvykne, když bude spojená s odměnou a klidem. Pokud si nejste jistí, požádejte o první stříhání veterináře nebo zkušeného chovatele a sledujte, jak to dělá. Naučíte se tak rozeznat hranici dřeně a předejdete zbytečnému zranění.

Největší chybou je čekat, až zvíře začne mít viditelné problémy. Zuby se kazí tiše. Kdo začne čistit štěně nebo kotě v prvním roce života, ušetří zvířeti bolest a sobě opakované návštěvy ordinace. Kdo začne později, taky dobře, jen musí počítat s delším zvykáním.

Ve chvíli, kdy se pes chystá skočit, udělejte dva kroky vzad a vodítko lehce přibrzděte. Tím psovi vezmete prostor, který potřebuje k výskoku. Zároveň se otočte bokem, abyste nečelili jeho tlaku. Jakmile všechny čtyři tlapy zůstanou na zemi, vodítko povolte a psa pochvalte. Tento sled opakujte vždy, když se pes přiblíží k člověku. Důležité je, že chválíte klid, ne to, že pes přestal skákat až po zásahu vodítka.

Co dělat, když kartáček opravdu nejde U některých koček je kartáček nereálný. Pomohou alternativy: gely na dásně, přípravky do vody nebo speciální žvýkací pamlsky, které mechanicky odstraňují plak. Ani jedno nenahradí kartáček, ale zpomalí tvorbu kamene. Pozor na kosti, paroží a tvrdé hračky. Často lámou zuby, zejména špičáky, a oprava vyjde dráž než prevence. Pokud zvíře odmítá jídlo, hází hlavou, sliní nebo mu zapáchá z tlamy, jde o signál, že je třeba veterináře, ne další domácí pokusy.

Sledujte tělesnou kondici, ne jen čísla na váze. Psa i kočku hlaďte po žebrech – neměla by být vidět, ale měla by být cítit. Kočka by měla mít zřetelný pas za žebry, pes zase viditelný přechod mezi hrudníkem a břichem. Když zvíře přestane jíst, má zapáchající dech, opakovaně zvrací nebo pije nadměrně, navštivte veterináře. Samoléčba nebo čekání, že to přejde, situaci jen zhorší.

Profesionální čištění ultrazvukem jednou ročně je standard pro psy středních a velkých plemen a pro kočky starší tří let. Zákrok probíhá v celkové anestezii, takže před ním veterinář vyšetří krev a srdce. Bez narkózy se kámen pod dásní neodstraní a zánět se vrací.

Ve chvíli, kdy ucítíte tah, okamžitě zastavte. Neškubejte, nekřičte a netahejte psa zpět. Jednoduše se zastavte a stůjte. Pes brzy zjistí, že tah ho nikam nedostane. Jakmile se vodítko povolí, vykročte znovu. Tento postup opakujte při každém zatáhnutí. První procházky budou pomalé, ale pes se učí, že volné vodítko znamená pohyb. Vytrvalost je důležitější než rychlost.

Začněte pomalu a s vlastním prstem Než sáhnete po kartáčku, nechte zvíře zvyknout si na dotek v tlamě. Několik dní mu prstem přejíždějte po vnější straně zubů a dásních, vždy po krátkých chvilkách a s odměnou. Teprve pak přidejte kartáček namočený ve vodě. Kočky i malí psi snášejí lépe prstový kartáček, větší psi klasický s měkkými štětinami. Pasty pro lidi nikdy nepoužívejte, obsahují fluoridy a xylitol, které jsou pro zvířata toxické. Psí a kočičí pasta je jen doplněk chuti, sama o sobě zuby nečistí.

Během převozu udržujte psa v teple. Podložte ho dekou, ale nezakrývejte mu hlavu. Pokud zvrací, nechte hlavu níže než tělo, aby se neudusil. Nikdy nepodávejte jídlo, pití ani mléko. Mléko neutralizuje jen některé jedy a u jiných zhoršuje vstřebávání. Nepodávejte aktivní uhlí v domácích podmínkách — může zablokovat dýchací cesty a lékař ho musí podat ve správném poměru k váze. Také nezkoušejte „vytáhnout" jed solí nebo hořčicí. Tyto metody způsobí další otravu.

Psi a kočky mají zuby uzpůsobené na trhání masa, ne na žvýkání granulí. Přesto jim většina majitelů čistí zuby jen výjimečně, nebo vůbec. Výsledek se dostaví v podobě zubního kamene, zánětu dásní a bolesti, kterou zvíře nedá najevo, dokud není pozdě. Péče o zuby není složitá, chce jen pravidelnost a trpělivost. Následujících pět zásad pokrývá to podstatné, co můžete udělat doma.

Kartáček veďte podél dásně pod úhlem přibližně 45 stupňů, krouživými pohyby od dásně k zubu. Důležité je dostat se i na zadní stoličky, kde se kámen tvoří nejčastěji. Pokud zvíře protestuje, nekřičte a nepřidržujte ho silou. Jedna špatná zkušenost vydrží měsíce. Lepší je čistit dvě minuty denně než hodinu jednou za měsíc.