Typické chyby, které lidé dělají: trestají zvíře za to, že se bojí. Pes, který se třese při bouřce, nedostane lekci, ale úkryt. Kočka, která močí na postel, nepotřebuje křik, ale kontrolu u veterináře a klidnější zázemí. Další chybou je neustálé mazlení v momentě, kdy zvíře dává jasně najevo, že chce být samo. Respektovat odstup je součást hygieny, ne odměna. A třetí chyba: pořizovat další zvíře jako "společníka" pro psychiku. Někdy to pomůže, jindy vznikne válka o teritorium.

Nakonec hlídejte kondici. Doplňky nepřekryjí obezitu. Každé kilo navíc znamená pro klouby větší tlak a účinek sebelepší výživy se tím smaže. Upravte krmnou dávku, dopřejte psovi přiměřený pohyb bez skoků a kluzkých podlah a kloubní výživa pak bude dělat svou práci – ať už preventivně, nebo jako podpora při léčbě.

Kolik a jak často podle věku Počet denních dávek se s věkem snižuje. Do tří měsíců se krmí čtyřikrát denně, od tří do šesti měsíců třikrát, od půl roku do roku dvakrát. Množství neodhadujte od oka – vezměte tabulku na obalu krmiva jako start a upravte ji podle kondice psa. Štěně má být štíhlé, žebra nahmatatelná pod tenkou vrstvou tuku, ale ne viditelná. Pokud jsou žebra vidět na dálku, krmíte málo; pokud je nenahmatáte, krmíte moc.

Přechod na krmivo pro dospělé psy se řeší podle velikosti plemene, ne podle data v kalendáři. Malá plemena končí s růstem dřív, velká později. Když si nejste jistí, poraďte se s veterinářem, který zná vaše štěně, ne s tím, kdo radí na internetu. A hlavně: váhu a kondici kontrolujte jednou za dva týdny, dokud pes nedospěje.

Klíčové je místo, kam se nikdo neplete Vyhraďte pro zvíře jedno místo, kde ho nikdo nebude rušit. Nemusí to být drahá bouda. Stačí pelíšek v rohu, kam nevede hlavní cesta přes byt, nebo vyvýšené lehátko u okna pro kočku. Důležité je, aby místo mělo dvě strany kryté — zvíře tak vidí, co se děje, ale cítí se v bezpečí. Nikdy pelíšek neumisťujte vedle pračky, reproduktoru nebo přímo u dveří, které se pořád otevírají. Stejně tak nefunguje dát kočce pelíšek na zem doprostřed obýváku, kde se každý večer hraje na playstation.

Když se objeví změna chování — přestane jíst, přestane se mýt, vyhýbá se kontaktu — jděte nejdřív k veterináři. Bolest zubů, kloubů nebo močových cest vypadá jako psychický problém. Teprve když je zdraví v pořádku, má smysl řešit prostředí. Duševní hygiena není o tom dát zvířeti vše, co si zamane. Je o tom dát mu klid, řád a možnost volby. Pak se pes i kočka chovají vyrovnaně, aniž byste museli cokoli řešit křikem.

Než začnete vybírat, ujasněte si rozdíl mezi typy pomůcek. Obojek proti tahání má řetízek nebo tkanici, která se při tahu stáhne kolem krku. Vodítko proti tahání bývá nejčastěji ve formě postroje, kde se vodítko připíná na hruď nebo pod břicho. Princip je stejný: pes, který zatáhne, se tím sám stočí do strany, takže tah přestane být výhodný. Na krk přitom nepůsobí tlak, což je důležité zejména u menších plemen a psů s citlivou krční páteří.

Typické chyby: lidé používají lidský kartáček, který je příliš tvrdý a velký. Dále se snaží čistit celou tlamu najednou, místo aby postupovali po částech. Někteří majitelé dávají zvířeti kosti nebo tvrdé pamlsky s vírou, že si zuby očistí samy. Tyto předměty často způsobí zlomeniny zubů nebo obstrukci střev. Také se vyhněte různým žvýkacím „kostíčkům" z lisované kůže, která se lepí na zuby a podporují plak.

Klíčem je zkracovat přítomnost postupně. Nejdřív si vezměte klíče, oblečte se, ale nikam nechoďte. Několikrát denně. Pak otevřete dveře, zavřete je a hned se vraťte. Potom si stoupněte na chodbu na pár vteřin, pak na minutu, dvě, pět. Vždycky se vraťte dřív, než štěně začne být v panice. Pokud začne kňučet, znamená to, že jste přidali příliš rychle. Uberte tempo a zkraťte dobu o polovinu. Opakujte, dokud nezvládne daný krok v klidu. Teprve pak jděte dál.

Duševní hygiena není pro zvířata žádná módní přísada. Pes i kočka potřebují předvídatelný rytmus dne, dostatek spánku a možnost volby. Když tohle chybí, začnou se objevovat problémy, které lidé často řeší jako "zlobení" nebo "nemoc": okusování nábytku, močení mimo záchod, kňučení, přehnané olizování tlapek, agresivita u jídla nebo apatie. Většina z toho není vzdor, ale přetížený nervový systém.

Výsledek se nedostaví za týden. Počítejte s několika měsíci pravidelného tréninku, zvlášť u psů, kteří na vodítku tahají roky. Pokud se ani po měsíci nic nezmění, přizvěte si instruktora výcviku, který vidí, co děláte špatně. Vodítko proti tahání je nástroj, ne náhrada výcviku. Bez důslednosti a klidného vedení zůstane jen dalším kusem výbavy, který pes ignoruje.