Nakonec se zbavte nepořádku. Hromady oblečení, papírů a nedokončených úkolů na nočním stolku udržují hlavu v bdělém režimu. Nemusíte mít ložnici jako z katalogu – stačí, aby každá věc měla své místo a povrchy byly z větší části prázdné. Vypraná postel, vyvětraná místnost a vypnuté notifikace udělají pro klidný spánek víc než drahá matrace. Vyzkoušejte tyto úpravy postupně, jednu po druhé, a po týdnu poznáte rozdíl.

Plast je nejzrádnější složkou. Do žlutého kontejneru patří jen obaly, které jsou čisté a zbavené zbytků. Kelímek od jogurtu stačí rychle opláchnout, nemusí být vymydlený. Zásadní chyba je vhazovat plastové obaly s obsahem zbytků potravin, mastnoty nebo tekutin. Znečištěný plast kontaminuje celý obsah kontejneru a ten se pak posílá na skládku místo k recyklaci. Další častá chyba je vhazovat do plastu i to, co tam nepatří: guma, hadry, pleny, obaly od léků nebo sáčky od vlhčených ubrousků.

Starý nábytek má často lepší dřevo, než co dnes koupíte v běžné prodejně, ale jeho povrch bývá za ta léta otlučený, vyšisovaný nebo přelakovaný několika vrstvami, které už nedrží. Než sáhnete po barvě, musíte vědět, co je pod ní. Vodou ředitelné barvy na akrylátové bázi přilnou na většinu podkladů a dobře se s nimi pracuje v bytě, protože nezapáchají. Syntetické barvy a laky na bázi rozpouštědel vytvoří tvrdší film, který lépe odolává otěru, ale schnou pomalu a potřebují větrání. U nábytku, který bude vystavený vlhku nebo častému kontaktu s rukama, se vyplatí tvrdší povrch. U dekorativních kousků v suché místnosti stačí akrylát.

Zeleň do interiéru nepatří na parapet, kde ji spálí slunce a vysuší topení. Postavte rostliny do rohu nebo bokem k sedačce, kde mají rozptýlené světlo. Pro tichý koutek se hodí druhy s velkými listy, které zároveň tlumí odraz zvuku: monstera, filodendron, tchynin jazyk nebo zamiokulkas. Zalévejte až tehdy, když je substrát na dotek suchý, ne podle kalendáře. Většina těchto rostlin uhyne na přelití, ne na nedostatek vody. Pod květináč dejte misku s keramzitem a vodou, ale listy nechte nad hladinou, jinak začnou hnít.

Množství vzorů v místnosti by nemělo přesáhnout tři výrazné. Čtvrtý už obvykle znamená chaos. Počítejte i s tím, že vzor na zdi, podlaze a textilu se sčítá. Když máte výrazný koberec, nechte stěny klidné. Když dominuje tapeta, zvolte nábytek v jednolité barvě. Vzory by se neměly překřikovat, ale doplňovat. Pomáhá, když mezi nimi vytvoříte předěl – jednobarevnou plochu, která oku odpočine.

Nebojte se vzory kombinovat i v menším bytě. Právě naopak: jeden výrazný vzor může opticky sjednotit prostor a dodat mu charakter. Jen je třeba hlídat, aby vzor nekončil v půlce místnosti nebo se neopakoval na každém kusu nábytku. Vždy zkuste látky přiložit k sobě ještě v obchodě nebo doma za denního světla. Umělé osvětlení barvy i vzory zkresluje. A pokud si nejste jisti, foťte si sestavy telefonem – na fotce často vynikne, co v reálu přehlédnete.

Začni tím, že změříš skutečný stav. Ne odhadem, ale metrem. Zapiš si rozměry stěn, výšku parapetu, pokud nějaký je, umístění stoupaček, hrdlo odpadu, polohu elektrických rozvodů a hlavně to, na kterou stranu se otevírají dveře. U panelových domů se často stává, že stoupačky nejdou přemístit bez zásahu do sousedova bytu, a to je věc, kterou většina lidí zjistí později, než by chtěla.

Kombinace vzorů v interiéru není o odvaze, ale o řádu. Nejčastější chyba je slepě namíchat vše, co se líbí, bez ohledu na měřítko a barvu. Základem je určit, který vzor bude hlavní, který doplňkový a který jen decentně podpoří celek. V praxi to znamená vybrat jeden výrazný motiv – třeba na tapetě, koberci nebo čalounění – a k němu hledat ostatní vzory tak, aby jej nerušily.

Měřítko a barva rozhodují víc než samotný motiv Dvě různá měřítka vedle sebe působí rušivě, pokud nemají jasnou hierarchii. Velký geometrický vzor na sedačce snese menší proužek na polštáři, ale ne další velký květinový motiv. Držte se pravidla, že vzory by měly mít odlišnou velikost alespoň o třetinu. U barev platí, že čím více vzorů, tím méně odstínů. V ideálním případě vycházejte ze dvou až tří barev a ty opakujte v různých vzorech. Neutrální podklad – bílá, béžová, šedá – vám dá prostor, aniž by interiér působil přeplácaně.

Typický omyl je kombinovat vzory stejného typu, například dva drobné puntíky v podobném měřítku. Oko je pak nerozliší a výsledek vypadá jako náhodná skvrna. Lepší je střídat kategorie: proužek s květinou, geometrii s organickým motivem, etnický vzor s jednoduchou linkou. Pokud si nejste jistí, použijte jeden vzor na větší ploše a druhý jen v doplňcích – na zácloně, polštáři nebo váze.