Kartáček je základ, ale sám nestačí. Pomáhají doplňky, jako jsou roztoky do vody, gely na dásně nebo prášky do krmiva, které tlumí bakterie. Ani ty však nenahradí mechanické odstranění plaku. Pokud už je kámen pevně usazený, je potřeba profesionální čištění v narkóze — ultrazvukem, nikoli ručním škrabákem, který dásně poškodí. Po vyčištění je nutné začít s kartáčkováním okamžitě, jinak se plak vrátí během několika týdnů. Nejlepší prevencí je důslednost: krátké, ale pravidelné čištění je účinnější než jednorázové dlouhé sezení jednou za měsíc.

Prevence začíná už před samotným očkováním. Den před aplikací vakcíny by štěně mělo dostat lehčí jídlo, být v klidu a bez stresu z cestování. Po očkování ho neberte na dlouhé procházky ani do kolektivu neznámých psů. Pokud už v minulosti mělo po vakcíně silnou reakci, řekněte to veterináři předem – může zvolit šetrnější postup nebo jiný typ přípravku. Většina štěňat nakonec zvládne očkování bez větších potíží a mírné zvracení odezní do jednoho dne.

Praktické doporučení zní: naplánujte první návštěvu veterináře ihned po převzetí štěněte, vezměte si očkovací průkaz a zapište si termíny dalších dávek do kalendáře. Během očkovacího schématu omezuje kontakt s neznámými psy a vyhýbejte se místům, kde se pohybuje mnoho zvířat. Po poslední dávce ještě týden počkejte, než štěně vezmete na plný venčící režim. Pokud si nejste jistí, vždy se ptejte veterináře – ne sousedů nebo internetu.

Zvracení po očkování není u štěňat ničím výjimečným, ale rozhodně se nevyplácí ho přehlížet. Většina reakcí přichází do 24 až 48 hodin po aplikaci vakcíny a obvykle sama odezní. Pokud ale štěně zvrací opakovaně, je apatické nebo odmítá pít, situace vyžaduje okamžitou pozornost veterináře. Rozhodující je rychle rozlišit banální reakci na vakcínu od něčeho vážnějšího, jako je anafylaktický šok nebo jiná infekce.

Po dokončení základního schématu se přechází na přeočkování. První booster se podává za rok po poslední dávce, poté obvykle každé 1–3 roky podle typu vakcíny a rizika prostředí. Vzteklina se přeočkovává v intervalu stanoveném výrobcem, nejčastěji jednou za rok nebo za tři roky. Pes by měl mít očkovací průkaz s platnými záznamy, protože bez něj nelze cestovat ani navštěvovat některé akce.

Na zahradě vytvořte místo, kde se děje něco skvělého. Může to být rohožka, miska s vodou nebo oblíbená hračka. Vždy, když štěně přiběhne, ho tam odměňte a nechte ho chvíli pokračovat ve hře. Tím se přivolání stane začátkem zábavy, ne jejím koncem. Postupně prodlužujte vzdálenost a přidávejte rozptýlení: nejdřív klid, potom hračka na zemi, potom jiný člověk, nakonec jiný pes za plotem. Vždy zvyšujte jen jednu obtížnost, nikdy dvě najednou.

Zásadní je rozložit odchod na malé kroky. Vezměte klíče, chvíli je podržte, položte je zpět. Oblékněte si bundu, sundejte ji. Otevřete dveře, zavřete je. Několik dní jen tyto pohyby opakujte, dokud pes nezůstane v klidu. Teprve pak přidejte odchod na pět sekund, potom na minutu, pět minut. Vždy se vracejte dřív, než pes začne panikařit. Pokud už štěká, prodloužili jste to příliš brzy a musíte krok zkrátit.

Očkování štěňat není jednorázový úkon, ale proces, který se řídí věkem, imunologickým oknem a životním stylem psa. První vakcinace se obvykle provádí mezi 6. a 8. týdnem věku. Do té doby štěně chrání protilátky od matky, ale jejich hladina postupně klesá a zároveň může blokovat účinek vakcíny. Proto se podávají opakované dávky v přesně daných intervalech.

Velikost a tvar hrají roli v tom, jak pes pelíšek používá. Pes, který rád hrabe a „vyrovnává" podložku, potřebuje pelíšek s pevnými zvýšenými okraji, které drží tvar. Pokud kope, je lepší nižší a širší varianta, která se nepřevrhne. Vyhněte se pelíškům s volně visícími stuhami, bambulkami nebo aplikacemi. Pes je nejdřív okusuje a pak strhne i kus obalu. Stejně tak pozor na tenké dno, které se při hrabání protrhne o podlahu.

Před každým očkováním musí být štěně klinicky zdravé. Veterinář provede základní vyšetření, zkontroluje teplotu a případné parazity. Pokud má štěně průjem, kašel nebo horečku, očkování se odkládá. Po vakcinaci může být pes mírně unavený nebo mít zduřené místo vpichu, což do dvou dnů odezní. Vážnější reakce, jako je otok obličeje, zvracení nebo dušnost, vyžadují okamžitý návrat k veterináři.

Mnoho majitelů udělá chybu, že nechá štěně očkovat příliš brzy nebo naopak příliš pozdě. Příliš brzy znamená, že mateřské protilátky vakcínu zneškodní a štěně zůstane nechráněné. Příliš pozdě zase zbytečně prodlužuje rizikové období, kdy může pes onemocnět. Dalším častým omylem je přerušení schématu – například vynechání druhé dávky kvůli dovolené. V takovém případě se celý plán obvykle začíná znovu od začátku.