Ukládání je druhá polovina úspěchu. Každá věc na vaně nebo na podlaze ubírá prostor. Využijte výšku: police nad dveřmi, skříňky do rohu, háčky na zeď. Zavěšené ručníky a župany nechte v jedné barvě, vzory působí nepořádně. Skříňky bez úchylek nebo s úchylkou v barvě dvířek vypadají jako souvislá plocha a neruší. Průhledné dózy a lahve sjednoťte, ideálně do jedné barvy. Když nemáte kam uklidit, zvažte závěsnou skříňku místo volně stojící, pod ní zůstane viditelná podlaha.

Mít doma jen jedno místo na výlevku neznamená, že se třídění musí vzdát. Znamená to jen, že potřebujete jinou strategii než ten, kdo má na dvoře pět barevných nádob. Rozhodující není počet nádob, ale to, jak často je ochoten někdo vynášet a jak přesně se odpad rozděluje už uvnitř bytu. Většina lidí to dělá obráceně: koupí si sadu košů, zaplní jimi kuchyň a pak zjistí, že do jednoho výlevkového prostoru se stejně vejde jen jedna nádoba. Začněte tedy od konce – od místa, kam se odpad skutečně vynáší.

Malá koupelna se dá opticky zvětšit i bez bourání příček. Rozhoduje především to, kam umístíte zrcadlo, jakou barvu zvolíte na stěny a kolik věcí necháte na očích. Zásadní je taky světlo a způsob, jakým obklady rozdělíte na stěně. Většina zlepšení se dá udělat během jednoho víkendu.

Papír se zdá jednoduchý, ale i tady platí pár pravidel. Do modrého kontejneru nepatří mastný papír od pizzy, použité papírové kapesníky ani účtenky, které obsahují termocitlivou vrstvu. Krabice od doručených balíků je nutné rozložit a zbavit pásky a bublinek. Pokud papír skladujete doma, držte ho v suchu. Vlhká hromada papíru začne plesnivět a plíseň se přenáší i do dalšího odpadu. Na druhou stranu bioodpad v bytě vyžaduje jiný přístup než papír. Zbytky zeleniny, slupky, čajové sáčky a kávová sedlina patří do hnědé nádoby, ale v bytě rychle začnou kvasit. Proto je nutné používat nádobu s těsným víkem a vynášet ji každý druhý den, v létě každý den. Nikdy nedávejte bioodpad do igelitové tašky, kterou pak vyhodíte do směsného odpadu. Používejte kompostovatelné sáčky nebo papírové pytlíky, které se rozloží spolu s obsahem.

Začněte u místa. Vyberte kout, který není průchozí a neleží mezi kuchyní a koupelnou. Ideální je roh u okna orientovaného na sever nebo východ, kde není ostré polední světlo. Změřte, kolik místa zbývá po postavení křesla nebo sedacího vaku. Rostliny potřebují půdorys, ne jen parapet. Pokud je kout úzký, postavte zeleň na podlahu do vysokých nádob, které vizuálně prodlouží prostor, místo aby ho zaplnily.

Začněte tím, co opravdu produkujete Než koupíte cokoli dalšího, týden si zapisujte, co vyhazujete. Většina malých domácností vyprodukuje nejvíc plastů, skla a bioodpadu, zbytek je papír a kovy. Podle toho rozdělte prostor: pod dřezem držte jednu nádobu na směsný odpad a jednu na bioodpad, ve skříni nebo na balkoně pak suché složky. Pokud byt nemá balkon, stačí jedna uzavíratelná krabice v chodbě, ale musí mít víko a musí být každý den prázdná.

Relaxační koutek v bytě většinou vzniká spontánně: křeslo k oknu, stolek, lampa. Jenže po pár týdnech zjistíte, že si tam nesednete, protože je tam hlučno, přezíváno a něco chybí. Zelená a ticho nejsou dekorace, ale dva funkční prvky, které rozhodují o tom, jestli koutek skutečně používáte, nebo ho jen uklízíte.

Během prvních dvou týdnů si koutek veďte: zapisujte, kdy jste tam byli a co vás vyrušilo. Většinou se ukáže, že problém není v nedostatku zeleně, ale v jedné konkrétní věci – průvanu, blikající žárovce nebo příliš hlasitém tikotu hodin. Odstraňte ji a koutek začne fungovat. Nakonec platí, že zelená i ticho mají být v rovnováze s tím, jak místnost skutečně používáte. Pokud tam chodíte jen uklízet, je to špatně nastavené místo, ne špatný nápad.

Nábytek v koutku držte nízký a měkký. Kovové a skleněné povrchy zvuk odrážejí, proto je nahraďte dřevem, ratanem nebo textilem. Jedna pohodlná židle nebo vak, malý stolek na knihu a hrnek, lampa s teplým světlem. Vyhněte se přeplnění doplňky, protože každý předmět navíc je další plocha, která vibruje. Zásuvka na nabíječku a sluchátka patří mimo dosah ruky, abyste nemuseli vstávat, když chcete být chvíli v klidu.

Které rostliny v koutku přežijí a které vás budou jen stresovat Do tmavšího koutu se hodí rostliny, které tolerují stín: sansevieria, zamiokulkas, aspidistra nebo filodendron. Naopak fíkus benjamín a většina palem potřebuje víc světla, než jim roh nabídne, a jejich opadávání listů vás bude rušit víc než jakýkoli hluk. Typická chyba je koupit tři rostliny naráz a postavit je do jedné řady. Lepší je jedna vyšší rostlina jako dominanta a dvě menší v různých výškách. Substrát volte vzdušný, s drenáží, a květináč vždy větší než kořenový bal. Zalévejte méně, než si myslíte, a vždy až po kontrole prstem do hlíny.