Ložnice má jediný hlavní úkol: umožnit klidný spánek a odpočinek. Většina lidí ji ale zařizuje stejně jako obývací pokoj – tedy jako místo, kde se hlavně ukazuje nábytek a výzdoba. Výsledkem je přeplácaný prostor, ve kterém se tělo ani mysl neuklidní. Začněte tím, že z ložnice odstraníte vše, co nesouvisí se spánkem: rozkládací gauč, pracovní stůl, hromady knih, sušák na prádlo. Každý další předmět v místnosti mozek podvědomě registruje jako úkol nebo připomínku.

Levný nábytek z lamina nebo dýhy často působí studeně a fádně. Přírodní materiály ho dokážou proměnit tak, že na první pohled nepoznáte, že jde o sériový kus z nábytkového řetězce. Nejde o to všechno předělat, ale cíleně přidat pár prvků, které přinesou teplo, texturu a vůni. Začněte tím, že si prohlédnete místnost a vyberete jeden nebo dva dominantní kusy, které chcete nechat vyniknout. Zbytek nechte v pozadí.

Pozor take na barvy. Levny nabytek byva v odstinech, ktere se s prirodninami perou: studena bila, seda, cerna nebo vyrazna oranzova. Prirodni materialy maji teplou skalu od slamy po kavu. Zkuste levny kus prebarvit nebo prekryt. Staci matny lak v barve lneneho platna, olivy nebo svetleho dreva. Nepouzivejte vysoce leskle barvy, ty strukturu prirodnin potlaci.

Další častá chyba je nahá půda. Když mezi rostlinami zůstane odkrytý povrch, půda rychle vysychá, eroduje a plevel má ideální podmínky. Řešením je mulčování – vrstva posekané trávy, listí, slámy nebo štěpky o tloušťce několika centimetrů. Mulč drží vlhkost, tlumí plevel a postupně se rozkládá ve prospěch půdy. Pozor jen na to, aby se mulč nedotýkal stonků a kmínků, jinak může dojít k hnilobě.

Zařídit obývací pokoj levně neznamená koupit první věc, která se vejde do rozpočtu. Znamená to nejdřív změřit prostor a určit, k čemu místnost skutečně slouží. U mnoha domácností je obývák zároveň jídelnou, pracovnou i místem na odpočinek, a právě přehlcení funkcemi dělá interiér drahý a nepřehledný. Sepište si, kolik lidí tu pravidelně sedí, jestli potřebujete stůl na jídlo a zda někdo pracuje s notebookem. Teprve pak začněte vybírat.

Světlo řešte ve vrstvách. Stropní svítidlo samo nestačí, protože vytváří ostré stíny a večer působí chladně. Přidejte stojací lampu k sedačce a menší světlo na stolek. Úsporné žárovky s teplým světlem jsou dnes dostupné a spotřebují méně energie. Rozvody a prodlužovačky veďte po zdi, ne přes podlahu, aby se o ně nikdo nezakopnul. Stejně tak kabely od televize sveďte do lišty.

Výrobci uvádějí dvě čísla: nosnost na polici a celkovou nosnost regálu. Obě jsou zavádějící, pokud je nečtete společně. Regál s pěti policemi a nosností 100 kg na polici nemusí unést 500 kg, protože zatížení se přenáší do spojů a do stojek. U levnějších regálů je navíc nosnost uváděna při rovnoměrném zatížení na celou plochu police. Plechovka barvy uprostřed police zatíží jen jeden bod a police se ohne i při poloviční hmotnosti. Pokud chcete skladovat těžké věci, hledejte regál s nosností alespoň o třetinu vyšší, než je skutečná hmotnost věcí, a těžké předměty dávejte na spodní police. Tím snížíte těžiště a regál se nepřevrhne.

Levnou variantou je skládačka a vlastní práce Místo hotové sestavy se vyplatí kombinovat. Levné jsou otevřené police, které se dají skládat do výšky i šířky, a jednoduché nízké skříňky na nožičkách. Když k nim přidáte dřevěnou desku a nohy, vznikne odkládací stolek nebo jídelní stůl na míru. Ušetříte tím za dopravu i za montáž. Použité zboží z druhé ruky není ostuda, pokud si před převzetím zkontrolujete konstrukci, čalounění a vůni. Častý problém je kouř nebo plíseň, které se z čalounění těžko dostávají.

Základem je půdorys. Nakreslete si na papír půdorys místnosti ve stejném měřítku jako nábytek a zkoušejte rozmístění ještě před nákupem. Nejčastější chyba je příliš velká sedačka. Ta zabere prostor, který pak chybí na průchod a na odkládací plochu. U sedačky si hlídejte nejen šířku, ale i hloubku sedu a výšku opěradel, protože vysoká opěradla opticky zmenšují místnost. Nechte volné alespoň dvě třetiny podlahy.

Na závěr si dejte čas. Nákup nábytku ve spěchu vede k chybám, které se pak řeší dalšími výdaji. Vybavujte místnost po částech: nejdřív sezení a úložný prostor, potom světlo a textil, nakonec dekorace. U každé věci si položte otázku, jestli ji za rok budete chtít vyměnit. Pokud ano, kupte ji levně a jednoduše. Levný interiér není ten s nejnižší cenou, ale ten, který funguje bez dalších oprav.

Barvy držte v klidu. Světlé stěny a podlaha odrážejí světlo a místnost působí větší. Jednu stěnu můžete zvýraznit, ale tmavé barvy na všech čtyřech stěnách obývák spolehlivě utáhnou. Textil hraje velkou roli: závěsy, kobereček a povlaky na polštáře se mění snadno a levně, kdežto nová sedačka se mění těžko. Neutrácejte za dekorace, které nic nedrží. Lepší je jedna velká rostlina než deset malých předmětů na polici.