Nejčastější chyby: lidé vytrhnou houbu i s podhoubím, ale pochvu přehlédnou, protože zůstane v hlíně. Další chybou je spoléhat na barvu klobouku – ta se mění podle stáří a vlhkosti. Někteří si pletou muchomůrku citronovou s muchomůrkou zelenou, což je ještě horší varianta. Pokud si nejste jistí, houbu nechte v lese. Žádný hřib ani žampion nemá pochvu a bílé lupeny zároveň.

Typická chyba je ukládat věci na sebe bez ladu a skladu. Kolo opřené o sáňky spadne při prvním větru. Další chyba je nechat na balkoně chemikálie, barvy nebo spreje. V zimě mrznou a na jaře jsou k ničemu. Stejně tak květináče – prázdné hliněné květináče popraskají, pokud v nich zůstane voda. Vylijte je a uložte dnem vzhůru.

Základní poznávací znak je ukrytý pod kloboukem. Muchomůrka citronová má vždy bílé, volné lupeny, které se nedotýkají třeně. Žampion má lupeny narůžovělé až tmavě hnědé a jsou na třeni přirostlé. Hřib žádné lupeny nemá – spodní stranu klobouku tvoří rourky. Kdo si tohoto rozdílu nevšímá, riskuje záměnu, která se nepromíjí.

Papriky v nádobách pěstuje stále více lidí, protože je lze snadno přenášet před chladem a sklízet i na malém balkoně. Rozhodující je ale správné načasování a výběr nádoby. Pro pěstování v květináči se hodí spíše nižší a kompaktnější odrůdy, které mají menší vzrůst a spolehlivě nasazují plody i v omezeném prostoru. Vyšší vzrůstné typy sice v nádobě také porostou, ale budou mít méně plodů a budou náchylnější k vyvrácení.

Nejšetrnější je sušení volně v místnosti. Svazeček svažte nití a pověste dnem vzhůru na tmavé, suché místo s dobrým průvanem – ideálně tam, kde netopí radiátor a nesvítí přímé slunce. Menší množství můžete rozložit na papírový sáček nebo na jemnou síťovinu. Vzduch musí proudit kolem každé větvičky, proto trsy nedávejte těsně vedle sebe. Podle vlhkosti to trvá jeden až tři týdny. Bylinka je suchá, když se stonek při ohnutí zlomí, ne ohne.

Začněte místem, ne nábytkem. Vyberte roh, který je mimo hlavní průchozí trasu, ideálně u zdi, aby se dal opřít židlí nebo polštářem. Pokud byt nemá volný roh, použijte konec jídelního stolu nebo okraj postele – čtení nepotřebuje výklenek, potřebuje stabilní oporu zad a možnost odložit knihu. Změřte šířku místa, kam se musí vejít vy i kniha. Typická chyba je koupit křeslo dřív, než víte, jestli se do rohu vejde i s nohama a s místem na vstávání. V úzkém bytě je lepší nízká stolička nebo skládací židle, kterou po přečtení uklidíte.