Podstatné je i to, co děláte uvnitř. Nábytek a rohožky postavené těsně ke dveřím brání proudění vzduchu podél zdi. Nechte u rámu alespoň několik centimetrů volného prostoru. Pokud máte na dveřích těsnící gumu, zkontrolujte, zda není ztvrdlá a zda nepropouští vodu. Poškozené těsnění vyměňte, ale zároveň nechte ve spodní části dveří malou větrací štěrbinu, pokud to konstrukce dovolí.

Pod gril vždy postavte plech nebo žáruvzdornou podložku. Na balkoně s dřevěnou podlahou nebo s PVC krytinou je to nutnost, ne volba. Tuk a horké uhlíky propálí povrch během chvíle. Stejně tak mějte po ruce malý hasicí sprej nebo alespoň misku s vodou. Na malém prostoru se oheň šíří jinak než na zahradě a nemáte kam ustoupit.

Malý obývák snese hodně, ale ne všechno. Dřevěný nábytek v něm funguje jen tehdy, když respektujete proporce místnosti a pohybové trasy. První krok není nákup, ale měření. Změřte si půdorys a vyznačte dveře, okna, radiátory a průchody. Minimální šířka uličky mezi sedačkou a skříňkou je 60 cm, u hlavní trasy do kuchyně nebo na balkon 80 cm. Pokud se do těchto čísel nevejdete, nábytek bude stát špatně, i kdyby byl sebekrásnější.

Hluk z ložnice se nedá vyřešit jedním zázrakem. Čelo postele s pohlcujícím materiálem funguje jen tehdy, když ho zapojíte do širšího plánu. Než začnete cokoli kupovat, zjistěte, kudy zvuk skutečně proniká. Stěna za hlavou bývá společná se sousedem nebo s chodbou, což znamená, že vibrace se přenášejí konstrukcí, ne jen vzduchem.

Základem je těžké, masivní čelo. Čím vyšší hmotnost, tím lépe pohltí nízké frekvence, které obvykle ruší nejvíc. Deska z lisovaného dřeva nebo MDF o tloušťce alespoň tři centimetry, obalená akustickou pěnou nebo minerální vlnou, udělá víc než tenký dekorativní panel. Materiál musí být měkký a porézní, ne hladký a tvrdý. Na povrch se hodí látka s otevřenou strukturou, např. rouno nebo tkaný samet.

Nejčastější chyba je hluboká skříň. V chodbě o šířce metr a půl vypadá hluboká skříň jako dobrý nápad, ale ve skutečnosti ukradne prostor, který potřebujete na pohyb. Radši zvolte hlubší polici jen tam, kde skutečně stojíte čelem ke stěně, a na zbytek použijte úzké skříně do 40 centimetrů. Další častá chyba je věšák umístěný příliš vysoko nebo příliš nízko. Kabát pak visí na zem nebo se nedá sundat bez toho, abyste se trefili loktem do dveří.

Začněte tím, že si změníte měřítko. Změřte si půdorys balkonu a odečtěte plochu, kterou zabírá otevírání dveří a průchod. Zbylá plocha je jediná, se kterou můžete pracovat. Do ní zakreslete, co musí zůstat celoročně: sušák na prádlo, truhlíky, židle. Teprve zbytek je prostor pro sezónní výbavu. Pokud tuto hranici přeskočíte, budete každé dva měsíce přeskládat věci z místa na místo a balkon nikdy nebude hotový.

Nakonec počítejte s tím, že dokonalé ticho v bytě nedosáhnete. Cílem je snížit hluk natolik, abyste usnuli a nerušilo vás běžné noční hučení. Čelo pohlcující hluk je investice, která se vyplatí, pokud ho uděláte dostatečně masivní a správně umístěné. Vyhněte se levným tenkým panelům a raději vsaďte na tloušťku, váhu a měkký povrch.

Typická chyba je kupovat úložné boxy dřív, než víte, co v nich bude. Lidé koupí tři boxy, pak zjistí, že gril se do žádného nevejde, a boxy stojí na balkoně prázdné a překážejí. Postupujte opačně: nejdřív sestavte seznam věcí, které chcete na balkoně mít přes sezónu, změřte největší kus a teprve pak hledejte úložný systém, který ho pojme. Stejně tak pozor na věci, které sice složíte, ale nerozložíte bez nářadí — ty skončí trvale složené a nepoužité.

Materiály hrají větší roli, než se zdá. Na malém balkoně bez přístřeší zvolte kov, tvrzený plast nebo impregnované dřevo. Ratan a levné dřevotřískové desky v dešti a mrazu nabobtnají nebo se rozpadnou během jedné sezóny. Textilie, polštáře a přehozy skladujte v uzavřeném boxu s víkem, jinak chytnou vlhkost a plíseň. Pokud balkon není zasklený, počítejte s tím, že přes zimu tam nemá co zůstat bez krytu.

Typická chyba: lidé koupí pěnový panel, přilepí ho na zeď a diví se, že to nefunguje. Pěna pohlcuje jen vysoké tóny, jako je řeč nebo televize. Hluboké dunění z hudby nebo kroky sousedů potřebují hmotu a oddělení. Další chyba je umístit čelo doprostřed místnosti. Musí být na stěně, odkud hluk přichází, ne na protější.

Sezónní věci patří do schovatelné vrstvy Klíčové je rozdělit věci na ty, které mají na balkoně stálé místo, a na ty, které mají jen sezónní okno. Gril, zahradní nábytek, skládací stůl, bazének pro děti, věšák na kolo — to všechno by mělo mít místo, odkud se dá rychle vytáhnout a zase schovat. V praxi se osvědčují uzavíratelné plastové boxy s víkem, které se vejdou pod lavici nebo pod parapet, případně svislé úložné sloupce s háčky. Vše, co se dá složit, skládejte. Co se složit nedá, řešte závěsným systémem na zeď nebo na zábradlí.