Objem nádoby by neměl klesnout pod deset litrů na rostlinu, u větších odrůd je vhodnější patnáct až dvacet litrů. Menší květináč znamená rychlejší vysychání a větší výkyvy teplot, což papriky špatně snášejí. Na dno dejte drenážní vrstvu z keramzitu nebo hrubého štěrku, aby voda neulpívala u kořenů. Substrát míchejte vzdušný, ideálně směs zahradnického substrátu, kompostu a perlitu. Rostlinu saďte tak hluboko, jak byla v původním květináči, případně o jeden až dva centimetry hlouběji, protože papriky na stonku rády tvoří další kořeny.

Pozor na otevřené rány v ústech, po extrakci zubu nebo při aftách. V takovém případě kloktání odložte, dokud se sliznice nezahojí. Pokud máte citlivé dásně, zřeďte nálev vlažnou vodou v poměru 1:1. Děti do 6 let by tuto vodu používat neměly, starší jen pod dohledem a ve slabší koncentraci.

Před každým použitím lahvičku protřepejte. Ústní vodu nepijte, jen s ní 30 sekund kloktejte a vyplivněte. Nepolykejte ji, i když je z přírodních surovin. Hřebíček obsahuje eugenol, který ve větším množství dráždí žaludek a sliznici. Pro běžné osvěžení stačí jednou až dvakrát denně, ne po každém jídle.

U postele se vyplatí myslet na dvě věci, které lidé často podceňují. První je úplná tma v místnosti, kde se spí – i slabá kontrolka na nabíječce nebo světlo z chodby pod dveřmi dokáže rušit hluboké fáze spánku. Pomůže zatahovací závěs, přesun nabíječky mimo dohled nebo jednoduchý proužek látky přes diodu. Druhá věc je stálost. Když ráno svítíte silně a večer slabě, ale pokaždé v jinou dobu, tělo se nepřizpůsobí. Rozdíl mezi ránem a večerem musí být znát každý den, ne jen ve všední dny.

Základem je změřit si vlastní tělo, ne kuchyň. Postavte se ke zdi, nechte paže volně viset a označte si výšku lokte. Od této úrovně se odvíjí komfortní zóna. Police, na které dosáhnete nataženou rukou bez toho, abyste se museli předklonit nebo zaklonit, leží obvykle mezi úrovní pasu a úrovní očí. Cokoli výš, je už jen pro sezónní nádobí, které vytáhnete dvakrát do roka.

Typická chyba je stejná výška všech horních polic. Svislá vzdálenost mezi policemi by se měla směrem dolů zmenšovat, protože tam potřebujete jen nízké předměty. Naopak nejvyšší police může být hlubší a vyšší, protože tam stejně nedosáhnete častěji než párkrát za měsíc. Další častá chyba je příliš hluboká police. Pokud má hloubku větší než 35 centimetrů, předměty v zadní části stejně nepoužíváte, protože na ně nedosáhnete bez vyklizení přední řady.

Při krmení dávejte pozor na hierarchii. Dominantní kusy odhánějí slabší od krmítka i napáječky. Slabší slepice pak trpí stresem, hůř snášejí a jsou náchylnější k nemocem. Řešením je více krmných míst rozmístěných dál od sebe, ne jedno velké. Vodu měňte každé ráno, i když se zdá čistá. Biofilm na stěnách napáječky je živnou půdou pro bakterie, které se v hejnu šíří rychleji než cokoli jiného.

U spodních polic platí opačné pravidlo: čím hlouběji, tím méně často. Do zadní části spodní police nepatří nic, co potřebujete denně. Pokud máte zásuvky, rozdělte je na horní, střední a spodní pásmo. V horní zásuvce mějte příbory a malé náčiní, ve střední talíře a hrnky, ve spodní těžké kastroly. Otevírání zásuvky v předklonu je stejně nezdravé jako ohýbání k polici.

Ráno jde především o to dostat do očí silné světlo co nejdřív po probuzení. Ideálně do třiceti minut. Nemusí jít o chození ven za každého počasí, i když zatažená obloha venku je pořád výrazně jasnější než osvětlení v koupelně. Stačí rozhrnout závěsy, posunout židli k oknu a snídat tam, kde dopadá denní světlo. Pokud je venku ještě tma, pomůže lampa s vyšším výkonem namířená na obličej ze strany, ne přímo do očí. Tělo podle světla pozná, že den začal, a nastaví si vnitřní hodiny.

Základní postup, který funguje Vezměte hrst čerstvých lístků máty (asi 15–20) nebo dvě polévkové lžíce sušené. Přidejte 5–6 hřebíčků, celých, ne mletých. Zalijte 300 ml vroucí vody a přikryjte. Nechte 20 minut louhovat. Poté sceďte přes jemné sítko nebo plátýnko. Tekutinu nalijte do sklenice s víčkem a uchovávejte v chladničce. Vydrží 3–4 dny, poté začne ztrácet vůni a může se zkazit.

Kam umístit, co použijete každý den Nejpoužívanější věci — sůl, olej, koření, prkénko, hrnec na čaj — patří do pásma mezi loktem a ramenem. Tam se k nim dostanete pokrčením paže, ne ohýbáním celého těla. Naopak těžké kusy, jako jsou velké hrnce nebo zásoby mouky, dejte do spodních polic nebo zásuvek. Zvedat těžké předměty nad úroveň ramen znamená zatěžovat krční páteř a ramenní kloub, což se po letech projeví.