Vstupní zóna rozhoduje o tom, jak se člověk cítí prvních třicet sekund v bytě. Není to estetická maličkost. Je to místo, kde se zouváme, odkládáme klíče, tašky a bundy, a kde se zároveň láme dojem z celého domova. Když je přeplněná, tmavá nebo špinavá, návštěva to zaregistruje dřív, než si stihne sednout. Když je funkční a klidná, působí to, jako by celý byt byl v pořádku, i když v obýváku leží nedočtené noviny.

Nejčastější chyby se opakují pořád dokola. První je svazování velkých, tlustých svazků, které uvnitř neproschají a začnou plesnivět. Druhá je sušení na přímém slunci, které barvu a vůni spálí do ztracena. Třetí je netrpělivost — bylinka se uloží do sklenice dřív, než je opravdu suchá. Stonek musí při ohnutí prasknout, ne se ohýbat. Pokud se ohne jako guma, vlhkost zůstala uvnitř a ve sklenici se časem objeví plíseň.

Hotovou pastu skladujte v čisté sklenici s těsným víčkem v chladničce, kde vydrží několik týdnů. Před použitím ji nechte ohřát na pokojovou teplotu a promíchejte, protože se olej může oddělit. Do krémů se přidává až nakonec, aby se neporušila struktura šlehačky. Barvu pasty můžete zvýraznit špetkou kurkumy, ale pozor na chuť. Pro tmavší dezerty ji kombinujte s kakaem nebo čokoládou, kde její zelená tolik nevynikne.

V dortech se pistáciová pasta nejčastěji používá do piškotového korpusu místo části mouky, do máslového nebo mascarpone krému a do ganache. V dezertech se hodí do panna cotty, zmrzliny, makronků nebo polevy. Při pečení korpusu snižte množství mouky o hmotnost pasty a přidejte trochu prášku do pečiva. Pasta je aromatická, proto stačí menší množství, obvykle jedna až dvě lžíce na běžnou dávku krému. Vždy ji nejprve ochutnejte, protože intenzita se liší podle druhu pistácií.

Pistáciová pasta se v cukrářství používá jako základ krémů, náplní i ozdob. Kvalitní pasta má intenzivní chuť a výraznou zelenou barvu, kterou jí dodávají především pravé pistácie, nikoli barviva. Při domácí výrobě se vyplatí trpělivost: čím jemnější pasta, tím lepší výsledek v dortu i dezertu. Nekupujte předem mleté směsi, které obsahují cukr, mléko nebo rostlinné tuky. Chuťově se nevyrovnají čistým pistáciím a v krému pak snadno přebijí ostatní suroviny.

Poměr surovin a časté chyby při mixování Na 200 g loupaných pistácií stačí přidat jednu až dvě lžíce neutrálního rostlinného oleje, například slunečnicového. Olej pomáhá dosáhnout tekutější konzistence, kterou krém potřebuje. Nepřidávejte vodu, pasta by se znehodnotila. Sůl použijte jen špetku, cukr přidejte až podle receptu, ne do základní pasty. Mezi nejčastější chyby patří málo výkonný mixér, příliš krátké mixování a přidávání tekutin místo oleje. Pasta má mít hustotu tekutého másla a má se lesknout. Pokud zůstane drobivá, mixujte dál a případně přidejte ještě lžíci oleje.

U skříněk rozhoduje především spodní hrana dvířek. Právě tam se drží vlhkost z mytí podlahy a z páry. Pokud hrana není dokonale uzavřená, materiál nasákne a začne se drolit. Řešením je hranu po každém mytí otřít a jednou za čas zkontrolovat, zda není odlepená. Vyplatí se také nenechávat mokré utěrky přehozené přes dvířka — dlouhodobý kontakt s vlhkostí udělá víc škody než občasná odstřikující voda.

Největší odpad v drogerii není z jídla, ale z tekutých výrobků. Mýdlo na ruce, šampon, sprchový gel, prací prostředek – to vše se dá pořídit v pevné formě nebo v náhradní náplni. Pevné mýdlo a šampon vydrží déle, než se zdá, a nepotřebují plast. U pracích prostředků sledujte dávkování: většina lidí sype dvakrát víc, než je potřeba, a tím se obal i peníze ztrácejí zbytečně. U kosmetiky si hlídejte datum trvanlivosti po otevření. Bezobalový nákup neznamená, že musíte spotřebovat vše do poslední kapky, ale že nebudete kupovat nové, dokud staré skutečně nespotřebujete.

Základem je kvalitní loupaná pistácie. Pokud máte neloupané, spařte je krátce v horké vodě a slupku stáhněte. Poté je rozprostřete na plech a sušte v troubě při nízké teplotě asi 10 minut, aby ztratily zbytek vlhkosti. Prospěje to textuře pasty. Ještě teplé pistácie přesuňte do výkonného mixéru. Mixujte nejprve krátkými pulzy, poté plynule déle. Zpočátku se směs drobí, po několika minutách se ale uvolní olej a vznikne hladká pasta. Pokud mixér hřeje příliš, dejte nádobu na chvíli do chladu.

Do předsíně nedávejte rohožky, které drží vlhkost, ani boty, které tam zůstávají mokré. Vlhko z nich se drží u dveří celý den. Pořádně větrejte i v zimě, ale krátce. A hlavně — plíseň neřešte jen na povrchu. Když se objeví znovu na stejném místě, znamená to, že příčina zůstala. Odstraňte ji, dokud je malá, protože plíseň u dveří se rychle šíří do zdi a pak už jde o mnohem dražší opravu.