Typická chyba je, že se žabka nasadí obráceně. Delší rameno patří na garnýž, kratší k látce. Při opačném nasazení záclona vypadá, jako by byla přetočená, a žabka se časem ohne. Další častá chyba je přílišné utažení – látka se zmáčkne a zůstane na ní stopa. Pokud potřebujete záclonu sundat, nikdy netahejte za látku, ale za tělo žabky. Tím předejdete roztržení lemu.

Ruční metody se hodí tam, kde je žmolků málo nebo kde je látka příliš citlivá. Použijte měkký kartáč na oblečení nebo kousek suchého zipu s jemnými háčky. Krouživým pohybem po povrchu žmolky nadzvednete, aniž byste zatáhli za pevná vlákna. Další možností je lepicí váleček na textil, který žmolky z povrchu sebere, ale nepoškodí strukturu tkaniny. Po každém tahu váleček očistěte, jinak přestane lepit a žmolky jen rozetře. U vlněného povlečení se vyhněte jakémukoli drhnutí, protože vlna se snadno plstí.

Materiál rozhoduje o tom, jak dlouho deka vydrž

Základem je materiál. Bavlna je nejuniverzálnější volba – dobře saje pot, je prodyšná a snáší časté praní. Platí, že čím vyšší je gramáž (délka vlákna), tím je látka jemnější a trvanlivější. Stoprocentní bavlna s dlouhým vláknem vydrží i stovky praní. Směsi s polyesterem jsou levnější a méně se mačkají, ale v horkých nocích se v nich může více potit. Len je skvělý na léto, ale mačká se a bývá dražší. Satén z bavlny je hladký a lesklý, jen si dejte pozor na jeho nižší prodyšnost.

Praní a údržba ovlivní životnost víc než cena. Vždy se řiďte etiketou, ale obecně platí: perte na 40 °C, silné skvrny řešte předem, aviváž používejte střídmě – snižuje savost bavlny. Povlečení sušte volně rozložené nebo v sušičce na nízkou teplotu, aby se látka nevysušila a nezkroutila. Žehlete jen tehdy, když je to nutné; bavlněný satén žehlete z rubu. První praní proveďte samostatně, protože nová látka může mírně barvit.

Dobré povlečení poznáte až po několika praních. Pokud drží tvar, barvu a příjemně se dotýká, investice se vyplatila. Vyberte jednou kvalitní materiál ve správném rozměru a budete řešit výměnu až za mnoho let.

Teplota a prostředek rozhodují víc než délka pran

Rozměry a střih rozhodují o tom, zda vám povlečení sedne Než začnete porovnávat vzory, změřte si peřinu a polštáře. Rozměry se mezi výrobci liší až o několik centimetrů a univerzální označení jako „standard" nic neznamená. U polštářů platí, že povlak má být o jeden až dva centimetry větší než výplň, jinak se polštář kroutí. U peřiny zase potřebujete dostatečný přesah, aby deka nevyčnívala. U zapínání dejte přednost knoflíkům nebo zipu před prostřižením – lépe drží a méně se trhá. Pokud máte rádi rychlé převlékání, hledejte povlečení s vnitřními stuhami nebo kapsami, které přikrývku udrží na místě.

Typické chyby: koupě podle fotky bez kontroly složení, podcenění srážlivosti (u levné bavlny až 5 %), nákup povlečení bez zkoušky na vlastní peřinu nebo volba příliš tmavých barev do ložnice, kde rychle ukážou každé smítko. Vzory a barvy volte podle světla v místnosti – to, co vypadá dobře v obchodě, může doma působit úplně jinak. Před nákupem si povlečení prohlédněte proti světlu: stehy mají být husté a rovné, okraje pevně začištěné.

Výběr povlečení vypadá jednoduše, dokud nestojíte před regálem plným různých materiálů, rozměrů a vzorů. Špatná volba se projeví rychle – povlečení se po prvním vyprání srazí, barvy vyblednou nebo se látka drolí. Aby vám vydrželo a zároveň ladilo s ložnicí, je potřeba sledovat několik konkrétních věcí ještě před nákupem.

U kulatého stolu se vyhněte hranatým ubrusům. Čtvercový ubrus na kulaté desce vytvoří v rozích převislé cípy, které se při každém pohybu zachytí o židli. Pokud chcete na kulatém stole přesto čtvercový ubrus, musí být úhlopříčka desky menší než strana ubrusu – jinak rohy trčí do prostoru. Nejlepší volbou je kruhový ubrus nebo měkký skládaný ubrus, který se přizpůsobí obvodu.