Látkové ubrousky patří vlevo vedle vidličky, papírové se dávají na talíř nebo pod něj. Zásadní chyba je dávat látkový ubrousek na talíř, kde ho zakryje polévka nebo omáčka. Složený ubrousek držte jednoduchý — trojúhelník nebo obdélník stačí. Složité skládanky ve tvaru vějíře nebo labutě vypadají efektně jen na fotografii, na stole se rozpadnou při prvním pohybu ruky. Látkový ubrousek se nemá prát s aviváží, protože ta snižuje savost a látka pak klouže z klína.

Výběr celoroční přikrývky se zásadně liší od nákupu sezónního kusu. Zatímco letní přikrývka řeší pouze přehřívání a zimní zase podchlazení, celoroční varianta musí zvládnout obojí. Právě proto se u ní setkáte s konstrukcí, která se skládá ze dvou částí spojených zipem nebo patentkami. Každá část má jinou gramáž a jiné izolační vlastnosti. Lehčí díl použijete na jaře a na podzim, těžší v zimě a oba dohromady v přechodném období, kdy teploty skáčou.

Před samotným praním vždy zkontrolujte etiketu od výrobce. Většina lněných povlečení snese praní na 40 °C, některá i na 60 °C, ale nikdy nevolte vyšší teplotu, než je uvedeno. Teplota nad 60 °C vlákno vysušuje a způsobuje jeho křehnutí. Povlečení před vložením do pračky obraťte naruby a zapněte všechny knoflíky nebo zipy, aby se látka nezachytávala a netvořily se žmolky. Pračku naplňte maximálně do dvou třetin, aby se prádlo mohlo volně pohybovat a dokonale se vypláchlo.

Poslední krok, který většina lidí vynechá: vyzkoušejte přikrývku doma, ne v prodejně. Prodejní vzorek vám neřekne, jak se chová po osmi hodinách spánku. Nechte si potvrzení o možnosti vrácení a první noc si zapamatujte, jestli jste se vzbudili zpocení nebo promrzlí. Teprve podle toho vrstvy kombinujte — ne podle tabulky na obalu. Celoroční přikrývka má sloužit vám, ne vy jí.

Rodinná oslava se nepozná podle toho, kolik toho na stole je, ale podle toho, jak se u něj lidé cítí. Většina stresu nevzniká v den oslavy, ale už při plánování. Rozhodující je, kolik lidí skutečně přijde, jak dlouho budou sedět a co všechno musí být hotové, než zazvoní první host. Pokud si na papír sepíšete reálný počet strávníků včetně dětí a lidí, kteří přijdou později, přestanete vařit naslepo. U velkých rodin se vyplatí počítat s dětmi jako s polovinou porce a s tím, že část hostů nepřijde vůbec.

Výběr celoroční přikrývky vypadá jednoduše: jeden kus na celý rok, ušetří místo i peníze. Jenže právě tady vzniká nejvíc omylů. Celoroční přikrývka není univerzální řešení pro každého. Je to kompromis a kompromis má vždycky hranice. Kdo je ignoruje, skončí v zimě pod hromadou dek a v létě s přikrývkou odhozenou na zem.

Slavnostní prostírání začíná u ubrusu. Ten určuje tón celé tabule, proto se nevyplatí podceňovat jeho velikost ani materiál. Ubrus by měl přesahovat hranu stolu alespoň o 20 až 30 centimetrů, u delších stolů klidně o 40. Pokud přesah nestačí, působí stůl nedokončeně, pokud je příliš velký, hosté si při usedání sedají na látku. U kulatého stolu se vyhněte hranatému ubrusu, jinak budou rohy trčet do prostoru. Pod ubrus se hodí měkká podsložka, která ztlumí cinkání příborů a zabrání posouvání látky.

Základ je pochopit, co vlastně „celoroční" znamená. Výrobci tím označují přikrývku, kterou lze používat ve dvou režimech — obvykle jde o dvě vrstvy, které se spojují zipem nebo patentkami. Samotná tenká vrstva stačí na léto, obě dohromady na přechodné období a zimu. Pokud koupíte jednodílnou přikrývku označenou jako celoroční, žádný druhý režim nemáte. To je první věc, kterou je potřeba si u prodejce ověřit, ne ji přehlédnout podle názvu.

Materiál výplně ovlivňuje, jak se pod přikrývkou potíte. Syntetická vlákna hřejí spolehlivě, ale neodvádějí vlhkost, takže se v zimě budíte zpocení. Přírodní výplně dýchají lépe, ale jsou náročnější na údržbu a některé nelze prát v běžné pračce. U péřových výrobků si ověřte, zda jsou prošívané v komůrkách — jinak se peří sesype do rohů a přikrývka ztratí tvar. U dutých vláken sledujte, zda jsou kuličky skutečně duté; levné varianty se po pár vypráních slepí.

Typická chyba: lidé koupí přikrývku podle rozměru postele, ale zapomenou, že dvě spojené vrstvy jsou objemnější a v povlečení se špatně srovnávají. Vezměte povlečení s sebou nebo si změřte vnitřní rozměr toho, které už máte. Přikrývka musí mít v povlaku rezervu alespoň pár centimetrů, jinak se výplň stlačí a ztratí izolační vlastnosti. Stejně tak zip mezi vrstvami — pokud je uprostřed krátké strany, bude vám při převalování tlačit.