Typické chyby se opakují. První je nákup podle fotky bez měření, kdy deka na gauči vypadá dobře jen naaranžovaná. Druhá je příliš velký rozměr, který přečnívá přes sedák a vytváří boule. Třetí je tmavá barva v domácnosti se světlým zvířetem a naopak. Čtvrtá je hladká saténová tkanina na koženém gauči, která neustále sjíždí. Pátá je nákup deky bez možnosti vyzkoušet, zda se vejde do pračky. Pokud máte pochybnosti, vezměte si metr a porovnejte rozměry s místem, kam deku chcete položit.

Vlněná deka vydrží desítky let, pokud se k ní chováte jako k vlně, a ne jako k bavlněnému prostěradlu. Nejčastější chybou je horká voda a běžný prací prostředek. Vlněné vlákno je tvořené šupinkami, které se ve vodě nad 30 °C začnou otevírat a do sebe zaklesávat. Výsledkem je plstnatý, tvrdý kus látky, který už nikdy nebude měkký. Do pračky proto patří jen program pro vlnu nebo ruční praní, teplota maximálně 30 °C, a to i u deky, která vypadá robustně.

Řasení a způsob zavěšení ovlivní výsledek víc, než se zdá. Řasící páska nebo kroužky určují, kolik látky skutečně spotřebujete — počítejte s tím, že na plné řasení potřebujete zhruba dvojnásobek šířky tyče. Příliš řídké řasení vypadá levně, příliš husté zase zbytečně zatíží kolejničku. U těžkých látek zvolte pevnější uchycení do zdi, ne jen do sádrokartonu. Dopředu si rozmyslete, jestli chcete závěsy ovládat ručně, nebo šňůrkou, a podle toho vyberte systém.

Nejčastější chyby: měření jen uprostřed matrace, vynechání přídavku na sražení a příliš široká guma, která se po pár praních vytáhne. Někteří lidé šijí lem příliš úzký a guma se pak do látky zařezává. Jiní zapomenou, že matrace má na sobě chránič, který přidá několik milimetrů. Prostěradlo šité na míru vydrží roky, pokud ho perete naruby a sušíte volně položené, ne v sušičce na vysokou teplotu.

Nejčastější chyba je koupit závěsy přesně na šířku okna. Druhá je ignorovat vlastnosti místnosti — do malého obýváku pak lidé dají tmavé těžké závěsy a diví se, že je prostor ještě menší. Třetí je zapomenout na údržbu: zjistěte, jestli lze látku prát, nebo jen čistit, a kolik práce dá sundat a nasadit celý systém. Nakonec si před montáží zkontrolujte, co je za zdí — elektřina, topení nebo nosný trám dokážou plány změnit během chvíle.

Ubrousky rozhodují o dojmu víc, než se zdá. Látkový ubrousek patří vlevo od vidličky nebo na talíř. Papírový ubrousek na slavnostní stůl nepatří, pokud nejde o neformální posezení. Látkový ubrousek musí být vyžehlený a složený jednoduše. Složité skládání do tvaru labutě nebo vějíře působí dětinsky a při jídle se rozpadá. Nejlepší je základní čtverec nebo obdélník. Pokud chcete ubrousek ozdobit, dejte na něj kroužek nebo stužku, ale jen na jeden ubrousek, ne na všechny. Ubrousek se nikdy necpěte do sklenice, pokud nejde o jediné místo, kam se vejde. A nikdy nepokládejte ubrousek na talíř tak, aby zakrýval celý vzor porcelánu.

Závěsy v obývacím pokoji nedělají jen soukromí. Určují, jak místnost působí ve dne i večer, kolik světla pustí dovnitř a jestli nábytek vynikne, nebo se v prostoru ztratí. Než začnete měřit a vybírat látky, projděte si pět pravidel, která rozhodují o tom, jestli výsledek bude vypadat hotově, nebo jako provizorium.

Než deku vůbec namočíte, zkontrolujte etiketu. Údaje o složení a doporučené teplotě jsou závazné, ne orientační. Čistá vlna snese ruční praní ve vodě do 30 °C, směsi s akrylem nebo polyesterem jsou tolerantnější, ale i tak platí, že méně je více. Zjistěte, zda jde o vlnu neupravenou (plstí), nebo o superwash vlnu, která se dá prát šetrněji. Bez tohoto kroku riskujete, že z deky po prvním praní bude deka pro panenky.

Hustota látky rozhoduje o světle i o prostoru Zvolte látku podle toho, jak místnost používáte. Do obýváku orientovaného na jih se hodí středně těžké materiály, které přes den rozptýlí ostré světlo a večer udrží teplo. Do tmavších pokojů naopak lehčí, světlejší textilie, aby prostor nezatížily. Zcela neprůhledné závěsy mají smysl jen tam, kde opravdu potřebujete tmu — jinak působí těžkopádně. Kombinace lehké clony přes den a těžšího závěsu na večer je praktická, ale vyžaduje dvě kolejnice nebo dvojitý systém.

Začněte u okna, ne u vzorníku. Změřte šířku okna včetně rámu a pak přidejte na každou stranu alespoň 20 cm, u velkých oken i více. Závěs by měl přesahovat okraj okna, aby se dal v otevřeném stavu odtáhnout mimo sklo. U výšky se držte jednoduchého pravidla: buď těsně nad podlahou, nebo pár centimetrů nad parapetem. Mezi tím neexistuje nic, co by vypadalo dobře. Tyč nebo kolejnice patří ideálně ke stropu nebo co nejvýš nad okno — opticky zvedne místnost.