Utlačený dlouhý vlas se dá částečně zvednout, ale ne vždy stoprocentně. Nejprve koberec důkladně vysajte nástavcem bez rotujícího kartáče, ideálně s měkkým štětinovým nástavcem. Vlákna pak navlhčete rozprašovačem s vodou, ne mokrou houbou, a nechte je samovolně zaschnout. Během schnutí je zvedejte prsty nebo měkkým kartáčem proti směru, kterým byla utlačená. Pomůže i pára z napařovače, ale držte ho dál od podlahy, abyste nepoškodili spodní vrstvu koberce. pokud se kruh vrací i po tomto postupu, je vlas pravděpodobně trvale zlomený a další drhnutí už jen škodí.

Při montáži myslete na hloubku. Otevřený regál hluboký 30 cm unese knihy i desky, ale pokud je hlubší, vzniká za předměty mrtvý prostor, který se špatně uklízí. Uzavřená knihovna snese i 40 cm, protože dvířka tento problém skryjí. Vždy zkontrolujte, zda se dveře u uzavřené varianty otevírají tak, aby nepřekážely v průchodu. U otevřeného regálu zase ověřte, zda police unesou váhu knih – papír je těžký a prohnutá police se nedá spravit.

Na co si dát pozor: některé stránky přehrávají zvuk přes skrytý prvek, který není v rozhraní vidět. Pomůže nástroj pro vývojáře v prohlížeči, kde v záložce s prvky najdete značku pro zvuk a můžete ji vypnout. Běžný uživatel to ale nepotřebuje, protože ztlumení karty funguje spolehlivě. Další častá chyba je ztlumení celého počítače kvůli jedné stránce. Pak nepřijdou upozornění z jiných aplikací a člověk zbytečně přijde o důležitou zprávu. Proto vždy nejdřív zkuste ztlumit jen kartu a systémové ztlumení berte jako krajní možnost.

Nábytek vybírejte podle toho, co už máte. Nemusíte kupovat nové křeslo. Stačí židle, které se dá opřít, malý stolek nebo i jen bedna s polštářem. Důležité je, aby se dalo sedět s rovnými zády a knihou v ruce. Pokud si lehnete, budete po chvíli unavení. Pokud si sednete do hlubokého křesla, budete mít knihu příliš daleko od očí. Zkuste proto nejdřív to, co doma je. Teprve když zjistíte, že vám něco chybí, řešte nákup. Vyhněte se tomu, abyste si nejdřív koupili vybavení a pak hledali místo. To je nejčastější důvod, proč nakonec čtecí kout skončí jako odkladiště.

Základní číslo, které potřebujete znát, je relativní vlhkost vzduchu. Papír je v rovnováze s okolím přibližně při 45–55 %. Když vlhkost v místnosti dlouhodobě přesahuje 60 %, papír začne bobtnat. Vláknina se rozpíná, list se kroutí, vazba knihy se rozjíždí a rohy stránek se rozvlní. Pod 35 % je to naopak — papír křehne, láme se při otáčení a dochází k nevratnému poškození. Nejhorší ale není jedna hodnota, nýbrž neustálé kolísání. Každá změna znamená pohyb vláken, a ten se sčítá.

Záložka funguje jen tehdy, když je po ruce ve chvíli, kdy knihu odkládáte. Kupte jich několik stejných a rozložte je tam, kde skutečně čtete: k posteli, k pohovce, do batohu. Drahá záložka zůstane v jedné knize a vy budete ohýbat rohy. Levné jich pět udělá víc práce než jedna elegantní. Stejný princip platí pro nabíječku, sluchátka a klíče — množství na správných místech poráží jedno vzácné na místě špatném.

Praktický postup je jednoduchý. Pořiďte si vlhkoměr, který měří relativní vlhkost i teplotu, a postavte ho tam, kde papír skutečně máte — ne na parapet, ne nad radiátor. Měřte ráno a večer, zapište si hodnoty aspoň týden. Teprve pak uvidíte, jestli je problém v místnosti, nebo jen v tom, že máte knihy přitisknuté ke zdi. Větrejte krátce a intenzivně, ne dlouho a mírně. V zimě stačí otevřít okno na několik minut několikrát denně, v létě větrejte v noci. Radiátor nikdy nepoužívejte jako sušičku na papír — přímé teplo ho zničí spolehlivěji než vlhko.

Kde se vlhkost bere, i když netopíte a neprší Vlhkost v místnosti nevzniká jen věšením prádla nebo vařením. Větší roli hraje to, jak větráte a kde máte papír uložený. Typická chyba: otevřít v zimě okno dokořán na pět minut, místnost prudce ochladit a pak ji zase vytopit. Vzduch se ohřeje, relativní vlhkost spadne, papír vyschne, popraská. Druhá častá chyba je opačná — nevětrat vůbec, protože je venku vlhko. V uzavřené místnosti pak vlhkost stoupá s každým dýcháním a vařením. Papír v knihovně u stěny, která je studená, navíc chytá kondenzát jako první.

Největší past je pocit, že když papír vypadá dobře, je dobře. Poškození vlhkostí je postupné a projeví se až ve chvíli, kdy je nevratné — zkroucené stránky, ztuhlá vazba, rozmazaný inkoust. Průběžné měření a stabilní prostředí vyřeší víc než jakékoli dodatečné opravy. Papír nepotřebuje být v ideálních podmínkách jednou za čas. Potřebuje, aby se podmínky neměnily.