Když polštář nesedí, svaly pracují celou noc Vyzkoušejte jednoduchý test: lehněte si na bok, zavřete oči a nechte hlavu volně. Pokud hlava klesne dolů nebo se ohne nahoru, polštář neplní svou funkci. Když naopak cítíte tlak na ucho nebo na čelist, je příliš tvrdý. Ideální polštář drží hlavu tak, že nos, hrudní kost a pupek jsou v jedné linii. Pamatujte, že jeden polštář nemusí vyhovovat všem; výška se odvíjí od šíře vašich ramen a od tuhosti matrace. Na měkké matraci se tělo více propadá, takže potřebujete polštář nižší, ne vyšší.

U snímatelných potahů platí, že méně je více. Před praním zapněte zipy a obracejte potah naruby, aby se při otáčení bubnu netřel o ostatní prádlo. Perte na nízkou teplotu, obvykle do 30 nebo 40 stupňů, a to i tehdy, když látka působí odolně. Prášek dávkujte podle tvrdosti vody, protože přebytek saponátu se v látce usazuje a přitahuje novou špínu. Aviváž raději vynechejte, snižuje savost textilu a u některých tkanin podporuje žmolkování.

Podnožka má jediný úkol: podepřít chodidla tak, aby stehna a chodidla zůstala ve stejné výšce a pánev se nepřeklápěla dozadu. Když je podnožka moc vysoká, chodidla visí ve vzduchu, nohy táhnou dolů a celá rovnováha se rozpadá. Mnoho lidí si toho všimne až po hodině sezení, kdy začne bolet spodní část zad a tlak v kříži.

Bolest krku po probuzení nevzniká náhodou. Většinou ji způsobí kombinace tří faktorů: polohy hlavy během spánku, tuhosti svalů a nevhodné podpory. Pokud se krk ráno nechce otočit do strany a pohyb bolí i při cestě do koupelny, je zbytečné hledat vinu u matrace. Rozhoduje především to, co se děje v prvních minutách po probuzení a jaký byl váš den před spaním.

Druhou častou chybou je usínání s hlavou opřenou o vysoké čelo postele nebo o opěradlo gauče. V takové poloze se přetěžují hluboké šíjové svaly a ráno se ozve ostrá bolest při otáčení. Stejně škodí i čtení na telefonu vsedě s hlavou skloněnou dopředu. Během dne tím vzniká takzvaný textový krk, který se v noci jen podtrhne. Pokud chcete ráno vstávat bez bolesti, upravte nejdřív denní návyky a teprve potom řešte výbavu ložnice.

Uspořádejte knihovnu podle toho, kdy knihu použijete, ne podle abecedy nebo barvy hřbetu. Knihy, které používáte týdně, dejte do výšky očí. Ty, které potřebujete jednou za rok, patří nahoru nebo dolů. Knihy, které jste zdědili a nikdy neotevřeli, dejte do krabice a uložte mimo obytný prostor. Pokud si na ně do roka nevzpomenete, darujte je dál. Tím se knihovna zmenší, ale její hodnota vzroste.

Prvním krokem je zjistit, zda spíte na boku, na zádech, nebo na břiše. Na boku musí být hlava v ose páteře, takže polštář potřebujete vyšší a pevnější, aby vyplnil prostor mezi ramenem a uchem. Na zádech naopak potřebujete nižší podporu, která udrží krční lordózu, ale nezakloní hlavu. Spaní na břiše je pro krk nejhorší, protože hlava je po celou noc otočená na jednu stranu; kdo se toho nedokáže zbavit, měl by si dát pod břicho tenký polštář a pod hlavu co nejnižší.

Jak poznat knihu, která si zaslouží zůstat Kniha, která si zaslouží místo v dosahu, musí splnit dvě podmínky: vracíte se k ní a mění vaše rozhodování. Praktický test je jednoduchý. Vezměte knihu, otevřete ji na náhodné stránce a přečtěte si odstavec. Pokud si řeknete „to už znám" a nic vás nenapadne použít, jde do hromady na odchod. Pokud si řeknete „tohle jsem zapomněl a teď to potřebuju", zůstává. Typická chyba je nechávat si knihy, které jste přečetli jednou a už nikdy nepoužili, protože je vám líto se jich zbavit. Lítost není důvod.

Užší opěry vyhovují lidem s menší hlavou a krátkým krkem. Širšímu člověku budou tlačit do uší a nutí ho kroutit krkem do strany, aby se vůbec dostal do kontaktu. Naopak lidé s delším krkem nebo širšími rameny potřebují opěru, která se dá posunout nejen dopředu a dozadu, ale i výškově. Pokud opěra výškově nastavit nejde, je lepší ji ohnout nebo dokoupit jinou než ji nechat tlačit do ramene celou cestu.

Pokud vás krk bolí i po úpravě polohy a výměně polštáře, nechte si zkontrolovat držení těla a případné blokády u fyzioterapeuta. Dlouhodobé potíže s krkem mohou souviset s ploténkami, klouby nebo s nervem, který vystupuje do paže. Varovnými signály jsou brnění prstů, slabost v ruce nebo bolest vystřelující do lopatky. S těmito příznaky neexperimentujte a vyhledejte odbornou pomoc. Běžná ranní ztuhlost se dá zvládnout do několika dnů, pokud odstraníte příčinu a dopřejete krku klidný pohyb místo prudkého protahování.

Pokud po sezení cítíte tuhnutí mezi lopatkami nebo mravenčení v malíčku, je výška područek téměř jistě špatná. Zkuste ji upravit o jeden až dva centimetry a sledujte rozdíl. Někdy pomůže jen jiné nastavení hloubky sedáku, protože tím se posune i poloha loktů. Cílem není dokonalá symetrie za každou cenu, ale takové nastavení, při kterém ramena zůstanou volně spuštěná a předloktí mají pevnou oporu.