Mnoho lidí kupuje silnější žárovku, ale ta problém nevyřeší, jen zvýrazní kontrast stínu. Důležitější je úhel dopadu. Světlo má na stránku dopadat pod úhlem přibližně 45 stupňů, ne kolmo shora. Při kolmém světle totiž ruka vrhá stín přímo pod sebe, tedy přímo na řádky, které právě píšete. Nakloňte hlavici lampy tak, aby paprsek směřoval na horní část stránky, ne na místo, kde právě píšete.

Na závěr: otevřený regál odhalí váš styl života, uzavřená knihovna ho skryje. Pokud jste ochotni udržovat řád a máte dost světla i místa, otevřená varianta dodá bytu lehkost. Pokud potřebujete klid a minimum údržby, zvolte uzavřenou. A pokud váháte, postavte nejdřív jednu otevřenou polici a sledujte, co se na ní za měsíc nahromadí. Podle toho poznáte, co vám v bytě skutečně vyhovuje.

Nejspolehlivější postup je vyrobit si papírovou nebo kartonovou maketu police ve skutečných rozměrech, připevnit ji provizorně na zeď a několikrát křeslo sklopit a zvednout. Teprve když maketa zůstane nedotčená, vrtejte do zdi. Pokud police slouží k odkládání těžkých věcí, ověřte, že do zdi kotvíte do nosného materiálu, ne do sádrokartonu bez výztuhy. A pamatujte, že i správně umístěná police může vadit, pokud na ni dosáhnete jen se sklopeným opěradlem – to je sice bezpečné, ale nepraktické.

Většina stolků se prodává v jedné výšce a málokdy přesně odpovídá vašemu křeslu. Řešení nebývá výměna nábytku, ale podložení. Pokud je stolek nižší o dva až čtyři centimetry, stačí podložky pod nohy – filcové kluzáky, pryžové terče nebo dřevěné destičky stejné tloušťky pod všechny čtyři nohy. Nikdy nepodkládejte jen dvě nohy: deska se nakloní, hrnek klouže a při zatížení se stolek rozkývá. Když je stolek vyšší, možnosti jsou horší – můžete zkrátit nohy, ale jen tehdy, jde-li o plný materiál a máte na to nástroj. U dutých profilů a kovových trubek se zkracování nevyplácí, vznikne nestabilní spoj.

Vezměte křeslo, postavte ho na konečné místo a opěradlo sklopte do krajní polohy, kterou reálně používáte. Ne do maximální, kterou výrobce uvádí, ale do té, kterou skutečně využijete při odpočinku nebo recline. Svislou rovinou, ve které se horní hrana opěradla zastaví, proložte pomyslnou přímku. Vše, co je za touto přímkou směrem ke zdi, je bezpečná zóna. Vše před ní bude při sklopení kolidovat.

Řešením je úzká police do hloubky 15–20 cm, instalovaná vysoko nad horní hranou sklopeného opěradla. Pokud potřebujete polici níž, musí být mělká a umístěná tak, aby její přední hrana zůstala za svislou linií opsanou horní hranou opěradla. Prakticky to znamená změřit vzdálenost od zdi k nejzadnějšímu bodu opěradla v obou polohách a rozdíl přičíst k hloubce police.

Materiál a tvar výplně rozhodují o tom, jestli se po dvou hodinách začnete potit nebo ne. Paměťová pěna se přizpůsobí, ale v teple měkne a může se propadat. Studená pěna drží tvar, ale po delším sezení tlačí v místech, kde není dost tlustá. Vyhněte se křeslům, jejichž sedák je uprostřed znatelně měkčí než u okrajů — to znamená, že se výplň brzy vymačká. Před koupí si v křesle sedněte alespoň deset minut, ne třicet sekund. Pokud prodejce dovolí jen krátkou zkoušku, berte to jako varovný signál.

Pozor také na boční vedení a konzoly. I když deska police kolidovat nebude, masivní konzola nebo bočnice může. U skládacích a rozkládacích křesel se opěradlo může vychýlit i do strany, takže si nechte alespoň pět centimetrů rezervu na každé straně. U křesel s houpacím mechanismem počítejte s tím, že se těžiště při sklopení posune a rám se může dostat výš, než ukazuje statické měření.

Zkuste oba kusy střídat. Dopoledne seďte na židli, odpoledne se na hodinu přesuňte do lenošky. Tělo potřebuje měnit polohu, ne setrvávat v jedné „správné". Pokud máte doma jen jedno místo, vyberte lenošku s rovným sedákem a nastavitelným opěradlem, která zvládne i krátkou práci. A pokud jen židli, dokupte bederní podložku a podnožku. Rozdíl v používání není v tom, co je lepší, ale v tom, k čemu daný kus používáte.

Hloubka police rozhoduje víc než její výška Nejčastější chyba je volba příliš hluboké police. Lidé měří jen výšku, ale zapomínají, že opěradlo se sklání dozadu a potřebuje prostor i ve vodorovném směru. Police hluboká 30 cm umístěná 20 cm nad podlahou může být v pořádku, pokud je zároveň posunutá o 40 cm od zadní hrany křesla. Stejná police ve výšce 80 cm ale bude překážet, protože opěradlo se v této výšce při sklopení posune nejvíc.

Praktické pravidlo: lenoška má sloužit k odpočinku, ne k výkonu. Pokud v ní trávíte více než hodinu v kuse, potřebujete podložku pod nohy, aby se nekroutila pánev, a opěru hlavy, aby se krk nepředkláněl. U klasické židle si zase hlídejte výšku sedáku tak, aby chodidla byla celá na podlaze a kolena v pravém úhlu. Když sedák tlačí do stehen, je příliš vysoký; když se hrbíte, je příliš nízko nebo chybí bederní opora.