Nejčastější důvod, proč bylinky po usušení ztratí vůni, není špatná rostlina ani krátká sezona. Je to příliš vysoká teplota při sušení. Kdo suší bylinky na přímém slunci nebo v troubě nad 50 °C, vypudí z listů těkavé silice dřív, než se stačí uchovat. Silice jsou to, co nese aroma. Bez nich zůstane seno. Sušte v průvanu, ve stínu, při teplotě do 35 °C.

Základní kousky šatníku – džíny, kožené boty, bavlněné tričko, vlněný svetr – vydrží roky jen tehdy, když se o ně staráte podle materiálu, ne podle toho, co je zrovna po ruce. Většina lidí je zničí do dvou let dvěma chybami: perou příliš často a příliš horkou vodou. Bavlna i vlna snášejí opakované praní při 60 °C mnohem hůř než občasné praní při 30 °C. První pravidlo tedy zní: méně praní, nižší teplota, kratší program.

Během dovolené nebo vlně veder pomůže mulčovací vrstva z keramzitu, kůry nebo kokosových vláken. Sníží odpar z povrchu půdy až o polovinu. Skupiny květináčů postavte těsně k sobě – vytvoří mikroklima s vyšší vlhkostí. Samozavlažovací květináče se hodí pro rostliny, které nesnesou přeschnutí, ale ne pro sukulenty a bylinky ze Středomoří. U těch raději volte hlubší nádobu a nechte substrát mezi zálivkami úplně proschnout. Pokud listy žloutnou odspodu a půda je trvale vlhká, jde o přelití, ne o nedostatek živin.

Další chybou je přílišné spoléhání na houbu. Ta řeší mechanické a biologické znečištění, ale neodstraní fosfáty, těžké kovy ani přebytek dusičnanů. Kvalitu vody je potřeba podpořit výměnou vody, vhodným krmením a testováním parametrů. Pokud houbu používáte jako jediný filtr, s rostoucí obsádkou přestane stačit. Kombinace s dalším typem filtrace nebo s rostlinami výrazně zvýší stabilitu.

Zanedbání se neprojeví pozvolna. Funguje jako vypínač: měsíce je vše v pořádku a jednoho dne na dovolené v horách pedál podruhé propadne a auto přestane brzdit. Vlhkost navíc způsobuje korozi v pracovních válcích a třmenech. Rez pak zadírá pístky, destičky se nevracejí a přibývá spotřeba i opotřebení kotoučů. Oprava třmenů nebo hlavního válce stojí několikanásobně víc než pravidelná výměna kapaliny.

Skladování rozhoduje o tom, jak dlouho aroma vydrží. Kelímky, sáčky a dózy musí být neprodyšné a tmavé. Světlo a vzduch oxidují silice. Sklenice od marmelády stačí, pokud ji naplníte po okraj a zavřete. Ale pozor: každé otevření do dózy pustí vlhkost. Radši si připravte menší zásobu na dva měsíce a zbytek nechte v uzavřené nádobě.

Když bylinky přes zimu zvlhnou, nevyhazujte je. Rozprostřete je na plech a dosušte při nízké teplotě. ale nikdy nepřidávejte čerstvou bylinku k té staré. Vlhká bylinka nakazí suchou. Stejně tak nedávejte do jedné dózy tymián a mátu. Vůně se smíchají a po měsíci nepoznáte ani jednu. Každý druh mějte zvlášť, označený a uskladněný v chladu a temnu.

Na co si dát pozor u malých dět

Bazalku nesušte svázanou ve svazku. Listy se překryjí a vnitřek svazku zplesniví, i když povrch vypadá suchý. Rozprostřete ji na síto nebo papírový sáček s otvory. Máta naopak snese svazek, ale jen volně zavěšený a v místnosti, kde netáhne studený vzduch od oken.

Jak poznat, že je bylinka suchá, a ne přesušená Tenké bylinky jako tymián, oregano nebo majoránka potřebují tři až pět dní. Šťavnaté druhy — máta, bazalka, meduňka — i týden, protože obsahují hodně vody. Správně usušená bylinka se ohne, ale nezlomí. Když se stonek lomí s ostrým prásknutím, je suchá. Když se ohne jako gumička, má ještě vlhkost. Přesušená bylinka se drolí na prach a aroma ztrácí stejně rychle jako ta nedosušená.

Sbírejte bylinky ráno po oschnutí rosy, ideálně mezi sedmou a desátou hodinou. V poledne je v rostlině méně silic a více vody. Stonky stříhejte těsně nad spodními listy, nikdy netrhejte celé trsy i s kořeny. Čím rychleji se bylinka dostane ze záhonu do sušicího prostoru, tím lépe. Pomačkané nebo zapařené listy začnou hnít ještě před uschnutím a nakazí celou várku.