Typická chyba je jedno silné svítidlo uprostřed stropu. Vytvoří ostrý kruh světla, zbytek kuchyně zůstane v šeru a rozdíl mezi světlem a stínem stísněnost ještě zvýrazní. Druhá častá chyba je studené světlo bez stmívače nad jídelním stolem. Během vaření potřebujete jas, při jídle naopak tlumené světlo. Pokud svítidla stmívat nelze, rozdělte je do samostatných okruhů a zapínejte je zvlášť.

Základem je důkladné odstranění vody. Brambory nastrouhejte najemno, vsypte do čisté utěrky nebo plátýnka a pořádně je vyždímejte. Čím méně tekutiny zůstane, tím méně tuku se při smažení vsákne. Vodu nevylévejte hned – nechte ji chvíli odstát, usadí se na dně škrob. Ten se dá vrátit do těsta místo části mouky a pomůže plackám držet tvar.

Bezpečnost v podkroví má svá specifika. Nízké parapety u šikmých oken svádějí k otevření dokorán. Dětská pojistka proti otevření a pevná zábrana jsou minimum. U šikmých stěn dejte pozor na ostré hrany trámů a na sklony, které vypadají sjízdně, ale končí nárazem. Osvětlení schodiště a madlo v plné výšce nejsou detail, ale podmínka. Podlahu volte s protiskluzovou úpravou, protože v podkroví bývá v zimě chladnější a v létě se potí.

Výrobci obvykle předepisují výměnu po dvou letech bez ohledu na najeté kilometry. Nejde o zbytečný úkon — vlhkost se hromadí časem, ne jízdou. Pokud jezdíte krátké trasy, auto stojí venku nebo žijete ve vlhké oblasti, dvouletý interval je spíš maximum než doporučení. Naopak u vozů s dlouhými dálničními přesuny a garážovaných se dá interval o pár měsíců protáhnout, ale jen pokud měření vody v kapalině vyjde pod dvě procenta.

Květináč vybírejte podle toho, jak rostlina roste, ne podle toho, jak vypadá na polici. Druhy s tlustými listy a silnými kořeny (třeba tlustice nebo sanseviera) chtějí menší nádobu, ve které substrát rychle proschne. Naopak kapradiny a maranty mají rády vlhko, ale i tak potřebují odtok. Zásadní je jediné: na dně musí být otvor, kterým voda odteče. Květináč bez otvoru znamená, že voda zůstane uvnitř a kořeny začnou uhnívat. Keramika drží vlhkost déle, plast schne rychleji. Pokud máte rostlinu v tmavém koutě, kde se voda odpařuje pomalu, sáhněte po menším plastovém květináči. Ve světlém a teplém prostředí můžete vzít větší.

Když květináč i substrát sedí, nenáročné pokojovky rostou samy. Nemusíte je hnojit každý týden ani přesazovat každý rok. Stačí jednou za dva až tři roky vyměnit substrát, odstranit odumřelé kořeny a vrátit rostlinu do čisté nádoby se stejnými pravidly. Většina problémů, které lidé řeší drahými přípravky, zmizí ve chvíli, kdy kořeny dostanou vzduch a voda kam odtéct.

Při přesazování si dejte pozor na dvě typické chyby. První je příliš velký květináč: kořeny ho nestačí prokořenit, substrát zůstává mokrý a začne plesnivět. Nový květináč má být jen o dva až tři centimetry větší v průměru než ten předchozí. Druhá chyba je utužení substrátu prsty. Substrát nasypte volně, jen jemně poklepejte o stůl, aby se usadil. Zhutněný substrát nemá vzduch a kořeny v něm doslova dusí.

Substrát: co skutečně potřebujete a co je zbytečné Univerzální substrát ze supermarketu bývá příliš jemný a utužený. Po pár zálivkách se slehne a voda v něm stojí. Nenáročným pokojovkám uděláte nejlepší službu, když ho naředíte vzdušnou složkou. Osvědčený poměr je zhruba dvě části univerzálního substrátu, jedna část perlitu nebo pemzy a jedna část hrubé rašeliny či kokosového vlákna. Perlit vytváří póry, kterými proniká vzduch i přebytečná voda. Kokosové vlákno zadržuje vlhkost, ale nedusí kořeny. U kaktusů a sukulentů přidejte ještě písek nebo drobný štěrk a podíl organické složky snižte na polovinu.

Zálivku pak přizpůsobte tomu, co jste postavili. Než zalijete, zkuste prstem půdu dva centimetry pod povrchem. Pokud je suchá, zalijte vydatně, dokud voda nezačne odtékat spodem. Přebytečnou vodu z podmisky po deseti minutách vylijte. Nikdy nenechávejte květináč stát ve vodě — to je nejrychlejší cesta k uhnívání kořenů. V zimě zalévejte méně, protože rostliny v chladu a při nízkém světle spotřebují vody minimum.

Nenáročné pokojovky vydrží leccos, ale ne všechno. Nejčastější důvod, proč přestanou růst nebo začnou žloutnout, nebývá zálivka ani světlo. Bývá to substrát, který drží vodu jako houba, a květináč, ve kterém kořeny nemají vzduch. Než začnete hledat chybu v hnojení, zkontrolujte tyhle dvě věci.

Pánev rozehřejte na střední teplotu a tuk nalijte jen do tenké vrstvy, která sotva zakryje dno. Nepoužívejte litr oleje „na hluboké smažení" – bramborák není hranolka. Vrstva silná dva až tři milimetry stačí. Těsto na pánev rozprostřete lžící do tvaru tenké placky o síle zhruba půl centimetru. Silnější placky se uvnitř dusí a tuk nasají, protože se pečou příliš dlouho.