Hnojení patří k nejčastějším zdrojům problémů. V zimě, kdy rostliny rostou pomalu, hnojte maximálně jednou za tři až čtyři týdny a ve slabší koncentraci, než uvádí výrobce. Přebytek živin se projeví spálenými špičkami listů a solným povlakem na substrátu. Stejně tak pozor na škůdce – smutnice a molice se v teplém bytě množí rychle. Pomáhá žluté lepové desky a důsledné odstranění napadených listů, nikoli chemie v kuchyni.

Začněte hrou, která nevyžaduje žádné pomůcky. Děti stojí v kruhu, vychovatel vyvolává čísla a každé číslo znamená jiný pohyb – jeden poskok, dva dřepy, tři otočky. Kdo se splete, jde na deset sekund mimo hru jako rozhodčí. Chyba, kterou dělají začátečníci: mluví příliš rychle a děti přestanou sledovat, co se děje. Tempo zvyšujte postupně, až když všichni zvládají základní verzi. Po páté minutě přidejte zvukový signál, například tlesknutí, na který se musí všichni zastavit. Tento moment děti milují, protože vyžaduje postřeh, ne sílu.

Překážková dráha vázaná na příběh Z laviček, židlí a kuželů postavte dráhu, ale nevysvětlujte ji jako cvičení. Řekněte, že jde o cestu přes bažinu, kde se nesmí dotknout země. Děti procházejí po lavičce, přeskakují z židle na židli a podlézají lano. Kdo se dotkne země, vrací se o jeden metr zpět, ne na začátek – to je klíčové. Návrat na start je pro menší děti příliš tvrdý trest a přestanou hrát. Dráhu obměňujte každých deset minut: jednou se jde pozpátku, jednou po jedné noze, jednou se nese míček na lžíci. Pomůcky mějte v krabici u vchodu do tělocvičny, ať je nemusíte hledat po celé budově.

Interval čištění závisí na obsádce a krmení. U přerybněné nádrže stačí houbu propláchnout jednou za dva týdny, v dobře vyváženém akváriu vydrží měsíc i déle. Poznáte to podle poklesu průtoku a podle toho, že se voda hůř čistí. Při každém čištění vymačkejte jen hrubé nečistoty, ne celou houbu do běla. Pokud máte houbu rozpůlenou na dvě části, čistěte střídavě jen jednu – druhá zůstane zdrojem bakterií. Tento trik udrží biologickou rovnováhu i při intenzivnějším zásahu.

Rekonstrukce jádra je hotová a zbývá to, co rozhodne o tom, jestli bude malá koupelna fungovat každý den. Obklady a spád podlahy se dělají společně, protože na sebe navazují. Pokud nejdřív obložíte stěny a teprve pak začnete řešit podlahu, často zjistíte, že dlaždice u stěny nejdou srovnat se spádem a voda zůstává stát v rozích. Proto se vyplatí naplánovat obojí současně, ještě před první lžící lepidla.

Pozor na příliš mnoho předmětů, které vytvářejí nepořádek. Když je stolek přeplněný, podvědomě odkládáte knihu jinam a čtecí koutek zaniká. Držte na něm maximálně tři věci: lampu, knihu a případně stojánek na brýle. Zbytek patří do zásuvky. Také si dejte pozitivní mantinel: pokud si k posteli berete jídlo nebo pití, vždy po použití stolek uklidíte. Jinak se z něj stane odkládací plocha a čtení skončí.

Největší chybou je malé zrcátko zavěšené příliš vysoko. Vypadá jako dekorace, ale prostor nezvětší. Pokud potřebujete jen doplněk, volte raději širší formát než úzký pruh. Zrcadlo umístěné naproti dveřím odráží příchozího a vytváří dojem druhého otvoru. Když visí na boční stěně, odráží protější zeď a místnost opticky rozšiřuje do strany. Nikdy ho nedávejte proti oknu bez závěsu, jinak se v něm bude odrážet světlo tak silně, že bude házet protivné odlesky na strop.

Další variantou je tichá pohybová hra, kdy se děti pohybují jen tehdy, když vychovatel není otočený. Kdo se pohne ve chvíli, kdy se otočí, udělá pět kroků vzad. Na první pohled to vypadá jako obyčejná hra na sochy, ale funguje i u dětí, které jinak odmítají běhat. Pozor na jedno: nesmí se stát, že některé dítě stojí mimo hru příliš dlouho. Pokud se někdo nechá chytit třikrát za sebou, pošlete ho pomáhat s hlídáním čáry nebo s počítáním bodů, aby neztratil kontakt s kolektivem.

Netradiční hry fungují jen tehdy, když se po každé hře krátce zastaví a děti samy řeknou, co je bavilo a co ne. Nechte je navrhnout jednu změnu pravidla na příště. Tím získáte dvě věci: děti přestanou hru vnímat jako nařízenou a vy získáte hotový plán na další odpoledne. Vyhněte se tomu, abyste hru vysvětlovali příliš dlouho. Pokud pravidla nezvládnete popsat do dvou minut, je hra moc složitá a děti se v ní ztratí.

Klasické honičky a vybíjená omrzí každé dítě zhruba po třech týdnech. Ve družině nejde o výkon, ale o to zaplnit odpoledne tak, aby se nikdo nezačal nudit a nikdo nezůstal stát stranou. Netradiční pohybové hry stavějí na tom, že se pravidla během hry mění, takže děti nemají čas vymýšlet, kdo je nejlepší. Většina her vyžaduje jen šátky, křídy, kužely nebo lavičky v tělocvičně. Důležité je mít připravené dvě varianty, protože to, co baví prvňáky, přestane bavit čtvrťáky během pěti minut.