Běžná domácí parní lázeň trvá pět až deset minut. Delší pobyt nemá přínos, jen vás vyčerpá. Po prvním kole následuje dvě až pět minut ochlazení mimo páru – stačí otevřít dveře a nechat tělo vydýchat. Pak se můžete vrátit na dalších pět minut. Celkem dvě až tři kola, ne víc. Za týden dopřejte tělu maximálně dvě takové seance. Po každé pijte vlažnou vodu, ne ledovou a ne alkohol.

Parní lázeň doma není vhodná pro každého. Vynechat by ji měli lidé s nestabilním krevním tlakem, srdečním onemocněním, akutní infekcí s horečkou nebo otevřenými ranami. Těhotné ženy by se měly poradit s lékařem, protože přehřátí není vhodné. Astmatici často páru snášejí dobře, ale jen pokud jim nevadí vlhký vzduch — u některých naopak zhoršuje dýchání. Pokud máte pochybnosti, vyzkoušejte nejdřív krátký pobyt a sledujte reakce těla. Pravidelnost dvakrát až třikrát týdně bývá přínosnější než jednorázové dlouhé sezení.

Prvním krokem je snížit světlo v místnosti. Použijte malou lampu místo stropního světla, případně svíčku. Druhým krokem je teplo: teplá sprcha nebo umytí nohou teplou vodou pomáhá tělu uvolnit napětí a připravit ho na pokles teploty, který přichází při usínání. Třetím krokem je něco, co zaměstná ruce, ale ne mozek: skládání prádla, jednoduché protažení, psaní tří vět do deníku. Vyhněte se tomu, co vás nutí přemýšlet do hloubky – luštění křížovek, sledování seriálu s napětím nebo čtení odborných textů. Kniha je v pořádku, pokud je to beletrie, kterou znáte a která vás nevtáhne do děje.

Pro pokročilé jsou určeny formule jako „Jsem klidný" nebo „Mám se rád". Ty se používají až po zvládnutí základních šesti cviků, obvykle po několika týdnech. Pokud se dostaví úzkost nebo nepříjemné pocity, přestaňte a věnujte se jen tíze a teplu. Autogenní trénink není soutěž. Každý postupuje jinak rychle. Někomu stačí dva týdny, jinému dva měsíce. Důležité je cvičit denně, i kdyby jen dvě minuty. Krátká a častá praxe je účinnější než dlouhá a nepravidelná.

Během masáže platí jedno pravidlo: mluvit. Pokud je kámen příliš horký, není to slabost, ale informace, kterou masér potřebuje. Někteří lidé mlčí, protože nechtějí „rušit", a pak odcházejí s červenými skvrnami, které se mohou změnit v puchýře. Po masáži je vhodné pít vodu, ne kávu ani alkohol. Teplo zatíží oběh, proto se nedoporučuje hned po masáži cvičit, jít do sauny nebo se ochladit studenou sprchou. Tělo potřebuje desítky minut v teple a v klidu.

Co prozradí obal dřív než etiketa Obal je druhý filtr a mnoho lidí ho podceňuje. Esenciální oleje patří do tmavého skla — hnědého nebo modrého. Světlo rozkládá terpeny a olej během měsíců ztrácí vůni i účinek. Průhledná sklenice není automaticky špatná, pokud je olej v krabičce a rychle se spotřebuje, ale tmavé sklo je bezpečnější volba. Další vodítko je kapátko. Kvalitní oleje se plní s kapátkem nebo redukcí, která umožní dávkovat po kapkách. Lahvička s širokým hrdlem bez kapátka se hůř dávkuje a olej víc oxiduje při každém otevření. Pozor také na plast — esenciální oleje jsou koncentrovaná rozpouštědla a z plastu mohou vytáhnout nežádoucí látky. Pokud je olej v plastu, kvalita je velmi nepravděpodobná.

Etiketa musí být konkrétní. Latinský název druhu, chemotyp, země původu, způsob získání a rok sklizně nebo plnění. Chybí-li chemotyp, u druhů jako tymián, rozmarýn nebo bazalka nevíte, co kupujete — a vůně pak neodpovídá tomu, co potřebujete. Obecné názvy typu „čistý přírodní olej" bez dalších údajů jsou varovný signál. Stejně tak „parfémový olej" nebo „vonný olej" nejsou esenciální oleje, i když vůně připomíná levanduli.

Vůně je první smysl, který při výběru esenciálního oleje zapojíte. Jenže právě tady vzniká nejvíc chyb. Většina lidí přivoní k víčku, ucítí něco příjemného a olej koupí. Víčko ale neprozradí téměř nic o kvalitě. Vonné složky se usazují v horní vrstvě, takže z lahvičky uniká koncentrovaný oblak, který bývá ostřejší a plošší než skutečný olej. Správný postup je nakapat jednu kapku na čistý papírový proužek nebo na kůži a nechat ji několik minut rozvinout. Kvalitní olej se postupně mění — nejdřív přijde svěží hlava, pak srdce a nakonec hluboký základ. Levný olej s příměsí syntetických aromat zůstane od začátku do konce stejný, plochý a často až agresivně pronikavý.

Poslední praktická rada: kupujte od výrobce, který uvede datum plnění a šarži. Olej z citrusů vydrží svěží zhruba rok, dřevité a pryskyřičné druhy déle. Pokud obal datum neuvádí a vůně je po otevření plochá nebo připomíná mýdlo, olej už oxidoval. Vůně a obal spolu tvoří jednu kontrolu — ani jedna sama o sobě nestačí, ale dohromady odhalí většinu nekvalitních produktů dřív, než za ně utratíte peníze opakovaně.