U infrasauny si ověřte, jaké spektrum zářiče používají. Blízké infračervené záření proniká méně, střední a daleké více. Výrobci to rádi zaměňují a nejasné údaje jsou varovný signál. U finské sauny zase rozhoduje kvalita kamen a možnost regulovat vlhkost. Příliš suchý vzduch vysušuje sliznice, přílišné polévání kamen může způsobit popálení párou. Začněte vždy na nižší teplotě a kratší době, teprve pak přidávejte.

Začněte tím, že místo vyklidíte. Odstraňte věci, které s meditací nesouvisí – hromady papírů, oblečení, nabíječky. Prázdná plocha sama o sobě uklidňuje. Podlaha by měla být rovná a čistá, protože na ni později položíte podložku nebo polštář. Pokud je podlaha studená, přidejte menší kobereček. Nezbytný je jeden pevný sedací polštář nebo zafixovaná podložka, která se neposouvá. Měkká gymnastická matrace funguje lépe než prostěradlo složené na několik vrstev, protože se nekrčí a drží tvar.

Vodu vyměňujte postupně, ne naráz. Úplné vypuštění a napuštění čerstvé vody znamená nový start chemie a častý šok pro materiál i pro ohřev. Praktičtější je každý týden odpustit část objemu a doplnit. Pokud vířivku nepoužíváte, nezakrývejte ji jen tak — kryt chrání před listím, ale voda pod ním bez pohybu začne stagnovat. Krátké denní filtrování i v době nečinnosti je lepší než ji nechat „odpočívat".

Typická chyba začátečníků je kombinovat saunu s bylinným čajem, který má projímavý účinek, například z senny nebo krušiny. Po sauně je organismus oslabený a projímadlo může způsobit závratě a velký pokles tlaku. Stejně tak nedoporučuji čaj z třezalky před saunou – zvyšuje citlivost kůže na teplo a světlo, takže hrozí nepříjemné pálení. Pokud užíváte léky na tlak nebo srdce, poraďte se s lékařem, protože kombinace horka a bylin může účinek léků měnit.

Jak masírovat nohy a ruce U nohou začněte vsedě nebo vleže s podloženou končetinou. Několika dlouhými tahy od kotníku ke kolenu rozhýbejte kůži. Potom přejděte na krouživé pohyby bříšky prstů po směru toku lymfy. Oblast třísel vynechejte a jen ji lehce přejeďte dlaní. Stejný postup zopakujte na druhé noze. U rukou postupujte od zápěstí k lokti a dál k podpaží. Celá masáž jedné končetiny by měla trvat tři až pět minut. Delší čas neznamená lepší výsledek, spíš větší únavu tkáně.

Domácí masáž dělejte nejvýše jednou denně, ideálně večer, kdy už nebudete dlouho stát. Po masáži nohy krátce podložte, aby se tok podpořil. Pokud se otok během několika dní nezlepší, nebo se objeví dušnost, bolest na hrudi či jednostranné otoky, přestaňte a vyhledejte lékaře. Pravidelnost je důležitější než intenzita. Stačí pár minut denně a správný směr, který je základem celé techniky.

Lymfatická masáž doma není náhradou odborné péče, ale při správném provedení dokáže podpořit odtok mízy, zmírnit pocit těžkých nohou a pomoci s otoky po dlouhém sezení nebo stání. Základem je pochopit, kterým směrem máte masírovat. Lymfa se vrací k srdci, proto vždy postupujte od prstů směrem k trupu, nikdy opačně. U nohou to znamená od chodidla přes lýtko a stehno až do třísel. U rukou od dlaně přes předloktí k podpaží. Pokud směr obrátíte, tok mízy spíš zablokujete a otok se může zhoršit.

Domácí thajská masáž nemá nahradit odborníka. Slouží k uvolnění, protažení a k tomu, abyste lépe cítili vlastní tělo. Když vydržíte deset až patnáct minut na jednu stranu a budete dýchat, poznáte rozdíl. Nepoužívejte olej, pokud chcete pracovat s tlakem palců, protože kloužou. Naopak na suché kůži jde tlak lépe. Po masáži nechte tělo v klidu, pijte vodu a nechoďte hned do prudké aktivity.

Nejčastější chybou je příliš silný tlak a snaha „rozmasírovat" otok násilím. Lymfatická masáž není sportovní masáž. Další chybou je vynechání pitného režimu. Bez dostatečného příjmu tekutin se míza nemá čím odplavovat, proto před masáží i po ní pijte vodu. Vyhněte se masáži při horečce, akutní infekci, zánětu žil, srdečním selhání nebo nádorovém onemocnění bez souhlasu lékaře. Nikdy nemažte přes zarudlou, bolestivou nebo horkou kůži.

Před samotnou masáží si připravte pokožku. Použijte neutrální olej nebo tělové mléko, aby ruka klouzala, ale neklouzala příliš. Tlak musí být jemný, plynulý a spíš tažný než tlačivý. Představte si, že hladíte povrch kůže a lehce ho posouváte. Prsty držte uvolněné, dlaně naplocho. Začněte vždy na periferii a postupujte k centru. Na jedno místo nevyvíjejte tlak déle než několik sekund, jinak podráždíte cévy a vznikne modřina.