Karel IV. nechal Nové Město postavit jako protiváhu Starému Městu a jako rezervoár pro řemeslníky a obchodníky. Mělo vlastní trhy, vlastní farní správy a vlastní hradby. Když se dnes procházíte třeba kolem Betlémské kaple nebo přes Karlovo náměstí, jste uvnitř jednoho z největších středověkých urbanistických počinů v Evropě. Není to muzeum, ale živá čtvrť, která svůj půdorys nese dál.

Začněte u budovy spojené s operní pěvkyní Emou Destinnovou. Nejde o muzeum, ale o dům, kde se prolíná bydlení, společenský provoz a tehdejší představa moderního komfortu. Při prohlídce si všímejte především orientace vůči světovým stranám. Funkcionalisté neřešili jen vzhled, ale i to, jak do bytu vstoupí ranní světlo a jak se bude větrat. Typická chyba je dívat se pouze na průčelí do ulice. Zajímavější detaily bývají ve dvoře, na schodišti a na střeše.

Pěstovat bylinky v kuchyni po celý rok není otázka štěstí, ale světla, teploty a správné zálivky. Většina lidí koupí bylinku v květináči, postaví ji na parapet a za dva týdny ji vyhodí. Důvodem nebývá černý palec, ale to, že rostlina prodělala šok z přesunu ze skleníku do suchého, přetopeného bytu. První trik proto zní: novou bylinku nechte dva až tři dny aklimatizovat v polostínu a teprve pak ji přemístěte na finální místo.

Kuchyňka vznikne z vyšší krabice postavené na výšku. Spodní čtvrtinu nechte jako prostor pro troubu, zbytek rozdělte na dvě police. Dvířka vyřízněte z přední stěny a připevněte je textilní páskou nebo proužkem látky. Kovové panty na kartonu nedrží a vytrhnou se i s papírem. Plotýnky nakreslete kružítkem nebo obtáhněte talířek a přetřete barvou ve dvou vrstvách, aby se neotiskly do rukou. Dřez vytvořte z plastové misky vsazené do vyříznutého otvoru.

Strava a návyky hrají velkou roli. Vyhněte se lepivým sladkostem, tvrdým oříškům a kousání tužek nebo nehtů – mohou poškodit dráty i sklovinu. Kyselé nápoje jako cola nebo džus pijte brčkem a po jídle si vypláchněte ústa čistou vodou. Během dne noste malý cestovní set s kartáčkem a pastou, abyste mohli vyčistit zuby i v práci nebo ve škole. Pokud to nejde, alespoň vypláchněte ústa vodou a použijte žvýkačku bez cukru.

Jak rozeznat funkcionalistickou perlu od obyčejné kulisy Rozhodující je konstrukce. Funkcionalismus stojí na železobetonovém skeletu, který umožnil tenké stěny a volný půdorys. Poznáte to podle oken: bývají širší než vyšší, často v pásech, bez ozdobných rámů. Pokud naopak vidíte štuky, oblouky a těžké římsy, jde o jiný sloh nebo o pozdější úpravu. Dalším vodítkem je vstup. Čistý funkcionalistický dům mívá jednoduchý portál, prosklené dveře a někdy i dochovaný původní nátěr. Při fotografování se vyhněte přímému polednímu slunci, které spláchne plasticky důležité stíny.

Funkcionalistické Nové Město není skanzen. Lidé tam bydlí, pracují a parkují. Proto se chovejte tiše, nefoťte do oken a neberte si jako samozřejmost vstupy do domů, které nejsou veřejně přístupné. Nejlepší doba na procházku je brzy ráno nebo v podvečer, kdy je světlo měkké a ulice klidné. Kdo si osvojí pár základních pravidel čtení fasád, tomu se Nové Město odmění vrstvou, kterou běžný turista nevidí.

Palác jako typ stavby je něco jiného než obytný dům. Zatímco dům řeší soukromí, palác řeší reprezentaci a provoz. Na Novém Městě najdete oba typy vedle sebe, což je výhoda i past. Snadno si spletete administrativní budovu s obytnou, protože obě mají stejně střídmou fasádu. Pomůže vám pohled do průjezdu a na schránky. Obytné domy mívají menší vchody, více vstupů do jednotlivých sekcí a dvory s kočárkovými a později i kolovými prostory. Kancelářské paláce bývají hlubší, s velkorysejším schodištěm a výtahovou šachtou uprostřed.

Praktický postup pro jednu návštěvu: vyberte si trasu dlouhou nejvýše dva kilometry a projděte ji pěšky. Začněte u nábřeží, pokračujte do vnitřních ulic a skončete u některého z větších paláců. Na každé zastávce si položte tři otázky: kde je vstup, kudy proudí světlo a co je na fasádě přiznané. Typické chyby jsou tři. První: snažit se stihnout příliš mnoho budov a nakonec si nepamatovat ani jednu. Druhá: hodnotit dům podle dnešního vkusu, ne podle dobových možností. Třetí: ignorovat dlažbu, zábradlí a okna, tedy prvky, které o stavbě řeknou víc než velké hmoty.

Nové Město pražské není jen bulvár a obchodní domy. Mezi Václavským náměstím a nábřežím leží soubor funkcionalistických staveb, které vznikly v krátkém období mezi dvěma válkami. Mnozí je míjejí bez povšimnutí, protože jejich fasády působí střídmě. Právě v tom je ale jejich hodnota: čisté linie, přiznaný beton, pásová okna a důraz na světlo. Kdo se naučí je číst, objeví vrstvu města, která vypráví o každodenním životě prvorepublikové společnosti.