Nezapomínejte ani na údržbu. Zanesené kryty svítidel a prach na žárovkách ubírají světlu až třetinu intenzity. Stejně tak tmavé kuchyňské desky a černé prkénko pohlcují více světla než světlé povrchy. Pokud je to možné, používejte světlé prkénko a udržujte okolí řezu bez zbytečných předmětů, které vrhají stíny. Při krájení je pak pohyb nože plynulejší, řezy rovnoměrnější a riziko říznutí výrazně nižší.

Dálkově ovládat osvětlení zní lákavě, dokud nezjistíte, že se vám byt po návratu domů změnil v přehlídku blikajících světel. Chyba většinou nebývá v technice, ale v tom, jak ji nastavíte. Základem je rozdělit světla do skupin podle místností a podle toho, kdy je skutečně potřebujete. Kuchyň, obývák a ložnice mají jiný režim ráno, jiný večer. Pokud vše hodíte do jedné scény, dřív nebo později skončíte s rozsvíceným celým bytem, i když jste chtěli jen rozsvítit cestu na záchod.

Jak spočítat, kolik světla stěna vrátí Vezměte plochu stěny v metrech čtverečních a vynásobte ji odrazivostí. Stěna 3 × 2,5 metru má 7,5 metru čtverečních. Při odrazivosti 0,8 vrátí ekvivalent světla, jako byste do místnosti přidali plošný zdroj o velikosti 6 metrů čtverečních. To je důvod, proč světlá stěna často nahradí jeden celý zdroj. Nepřidává jen jas, rozptyluje ho do stran a změkčuje stíny. Tmavá stěna naopak světlo pohlcuje a nutí vás přidávat watty, což zvyšuje spotřebu i teplotu v místnosti.

Praktický postup je jednoduchý. Vyberte jednu stěnu, která dostává nejvíc denního světla, a natřete ji světlým matným odstínem. Zbytek místnosti nechte v současné barvě. Porovnejte večer se zapnutým stejným svítidlem. Většina lidí zjistí, že stačí o jednu žárovku méně. Pokud to nestačí, přidejte světlou barvu na strop. Strop odráží světlo nejvíc, protože na něj dopadá ze všech stran.

Poslední věc: barva není všechno. Struktura povrchu rozhoduje o tom, jestli se světlo rozptýlí, nebo odrazí do očí. Hrubá omítka rozptyluje lépe než hladká špachtle. Pokud chcete maximální efekt, použijte matný nátěr s vyšším podílem plniva. Ušetříte jeden zdroj a získáte rovnoměrnější světlo v celé místnosti.

Teplota světla ovlivňuje komfort. Pro večerní čtení je příjemnější teplé bílé světlo s teplotou kolem 2700 až 3000 K, které tlumí tvorbu melatoninu méně než studené denní světlo. Studené bílé světlo nad 5000 K se hodí spíše pro práci vyžadující soustředění, ne pro dlouhé čtení před spaním. Pokud čtete delší dobu, dělejte přestávky – každých 20 minut na 20 sekund pohled do dálky. Oči tak uvolní akomodaci a předejdete bolesti hlavy.

Noční světlo v dětském pokoji má jeden hlavní úkol: umožnit v noci orientaci, aniž by probudilo dítě natolik, že už neusne. Většina rodičů to řeší intuitivně a často skončí u řešení, které spánek spíš narušuje. Přitom stačí dodržet několik zásad, které vycházejí z toho, jak dětské oči a mozek světlo zpracovávají.

Druhým krokem je kontrola oslnění. Postavte se na místo, kde budete lampu běžně používat, a podívejte se na ni ze všech úhlů. Pokud vidíte přímo jasný bod zdroje, kryt neplní funkci. Řešením není silnější zdroj, ale hlubší kryt, mřížka nebo přesun lampy výš. Pozor na lesklé kryty – odrážejí okolní světlo a vytvářejí druhotné oslnění. Matný povrch je pro práci i odpočinek vždy bezpečnější.

Jak poznat správnou kombinaci v praxi Nejprve zjistěte, jaký je vyzařovací úhel zdroje. Běžná LED žárovka vyzařuje do všech stran, kdežto reflektorová LED svítí dopředu v kuželu. Podle toho vybírejte kryt: pro všesměrový zdroj je vhodný kryt z mléčného nebo strukturovaného materiálu, který světlo rozptýlí do stran. Pro směrový zdroj použijte kryt s čirým nebo mírně strukturovaným povrchem, případně jen clonu proti přímému pohledu. Nikdy nedávejte všesměrový zdroj pod hluboký úzký kryt, světlo se v něm ztratí a lampa bude zbytečně slabá.

Nejdřív změřte, co máte. Stačí fotometr v mobilu nebo expozimetr z fotoaparátu. Postavte se zády ke stěně, změřte intenzitu světla ve výšce očí a pak ve vzdálenosti jednoho metru od stěny. Získáte orientační čísla. Přesnější je vzít vzorek barvy na vzorník a nechat změřit odrazivost v prodejně barev, ale i hrubý odhad stačí. Zjistíte, jestli je místnost „hladová" po světle, nebo jestli ho má nadbytek.

Základní pravidlo zní: kryt musí odpovídat typu a jasu zdroje. U holé žárovky nebo LED s velkým vyzařovacím úhlem je potřeba kryt, který světlo rozptýlí nebo nasměruje. Naopak u zdroje s úzkým svazkem, například bodového reflektoru, stačí clona nebo hlubší kryt, který zabrání pohledu přímo do zdroje. Když dáte úzký reflektor pod mléčný kryt, ztratíte směrovost a získáte jen slabou, rozmazanou skvrnu.