Typická chyba je kombinovat dálkové ovládání s hlasovým asistentem a zapomenout na potvrzování. Asistent někdy nerozumí a rozsvítí celý byt místo jedné lampy. Řešením je pojmenovat světla jednoznačně a bez podobných názvů. Místo „světlo" a „světýlko" použijte „stropní obývák" a „stojací lampa". Další častý problém je, že lidé nastaví automatizaci na pohyb, ale senzor umístí proti oknu. Při západu slunce pak světlo bliká jako stroboskop. Senzor patří na místo, kde nezachytí přímé sluneční světlo ani průvan od topení.

Typická chyba je lampa s holým stínítkem, které svítí do očí. Pokud vidíš žárovku přímo, máš ji špatně. Světlo má dopadat na desku, ne do sítnice. Další častá chyba: monitor zády k oknu. Pak je na obrazovce protisvětlo a ty automaticky zvyšuješ jas, čímž si ničíš večerní vidění. Monitor dej bokem k oknu, ne proti němu. A pokud sedíš zády k oknu, dopadá světlo na monitor zepředu – to je nejhorší varianta, vzniká odraz a oko se unaví během půl hodiny.

Dalším častým omylem je příliš slabé nebo naopak příliš ostré světlo. Slabé světlo ztmavuje všechny barvy a nutí vás sahat po černé, i když byste jinak zvolili něco výraznějšího. Ostré bodové světlo zase vytváří tvrdé stíny, ve kterých mizí detaily vzorů a struktura látek. Vhodné je rozptýlené světlo s vysokým indexem podání barev, ideálně nad 90. Tento údaj bývá na obalu svítidla a říká, jak věrně zdroj zobrazuje barvy ve srovnání s denním světlem.

Úhel 45 stupňů a vzdálenost, kterou lidé podceňují Lampu neumisťuj přímo nad hlavu ani těsně za monitor. Osvětlení shora vytváří tvrdý stín pod rukou a nutí tě zvedat bradu. Nejlépe funguje zdroj umístěný zhruba pod úhlem 45 stupňů vůči ose pohledu, asi 40 až 60 centimetrů od okraje stolu. Pokud používáš dvě lampy, postav je symetricky vlevo a vpravo, ale tu na straně dominantní ruky nastav na nižší intenzitu. Jinak si ruka sama cloní to, co píšeš.

Na závěr: světlo není dekorace. Určuje, jak sedíš, jak držíš ruku a jak dlouho vydržíš pracovat bez bolesti. Než začneš kupovat ergonomické pomůcky, projdi si místnost a najdi jediné místo, odkud světlo dopadá na desku, aniž by ti ruka vrhala stín do textu. Pak teprve řeš zbytek.

Materiály v místnosti rozhodují stejně jako barva. Dřevo, len, vlna a přírodní textilie teplou bílou podrží a zvýrazní. Sklo, kov, lesklý lak a chladné šedé doplňky ji stáhnou k modrofialovému podtónu. Pokud máte v místnosti hodně studených povrchů, teplá bílá je kompenzuje. Když je místnost plná dřeva a béžových textilií, studená bílá přinese kontrast a ostrost. Chybou je vybírat barvu izolovaně od nábytku a podlahy.

Pokud vlhkost prochází i po zavření dveří, je na vině nedostatečné utěsnění. Pod dveře se hodí těsnící lišta nebo práh, který kopíruje spáru. Do zárubně lze vložit samolepicí těsnění, ale pozor na příliš silné provedení, které dveře nadzvedne a ztíží zavírání. U starších dveří bývá problém v jejich prohnutí. V takovém případě pomůže seřízení závěsů nebo výměna dveřního křídla. Všechna těsnění musí být suchá a čistá, jinak se odlepí.

Monitory s matnou úpravou obrazovky rozptylují dopadající světlo do všech stran, takže na nich uvidíte jen měkký světelný kruh, ne ostrý obraz okna. Lesklé panely naopak fungují jako zrcadlo a nabízejí sytější barvy, ale každý zdroj světla je na nich vidět. Pokud už lesklý monitor máte, zvažte antireflexní fólii nalepenou přímo na displej. Nenalepujte ji ale na matný povrch – vzniknou vzduchové bubliny a fólie se časem odlepí. U matného panelu fólie nemá smysl, jen zhorší ostrost.

Zdroj světla má dopadat tak, aby osvětloval pracovní plochu, ale neprocházel přes rameno přímo do očí a nevytvářel stín ruky na místo, kam se právě díváš. Prakticky to znamená: stoj lampu na opačnou stranu, než máš dominantní ruku. Píšeš-li pravou, dej lampu vlevo a mírně dopředu, ne za sebe. Světlo pak dopadá na desku zleva, ruka píšící zprava vrhá stín mimo text, který právě čteš. Monitor přitom nesmí být otočený ke světlu, jinak se v něm zrcadlí okno i stínítko lampy.

Stůl u okna vypadá jako ideální místo pro práci. Jenže světlo z okna dopadá na desku z boku a ruka na myši vrhá stín přímo na klávesnici. Oko se snaží zaostřit na kontrast mezi osvětleným papírem a tmavým klínem stínu, krk se naklání, rameno se zvedá. Po dvou hodinách přichází tlak za lopatkou. Většina lidí to řeší podložkou pod zápěstí, ale problém není v podložce. Problém je v tom, odkud přichází světlo.

Poloha ruky se odvíjí od světla víc, než se zdá. Když je stín pod dlaní, podsouváš ruku pod sebe, zápěstí se láme do extenze a šlachy se přetahují. Když světlo padá z boku, ruka zůstává volně položená a předloktí má oporu o desku. Zkus to ověřit jednoduše: polož dlaň na stůl, otoč hlavu k lampě a sleduj, jestli ti stín překáží ve výhledu na klávesnici. Pokud ano, přesuň lampu o třicet centimetrů a znovu se podívej.