Důležité je také větrání a režim používání. Po sprchování nechte ventilátor běžet ještě několik minut, ne ho hned vypínat. Víko toalety zavírejte už před spláchnutím, omezíte tím šíření aerosolu i vlhkosti. Pokud je to možné, nechte dveře po použití krátce pootevřené, ale jen tehdy, když je zajištěn odvod vzduchu mimo obytné místnosti. Otevřené dveře bez odvodu problém jen přesunou do chodby nebo ložnice.

Dalším viníkem je nastavení prahu. Většina spínačů má trimr nebo tlačítko pro nastavení citlivosti. Výrobce nastavuje střední hodnotu, která nemusí vyhovovat vašemu místu. Pokud spínač sepne příliš brzy, snižte citlivost, tedy otočte trimrem směrem, který znamená „méně světla potřebného k sepnutí". Postupujte po malých krocích a vždy počkejte alespoň jeden celý soumrak, než provedete další úpravu. Jinak budete zmateně přenastavovat tam a zpět.

Pocit stísněnosti zmírní i světlo a barvy. Světlé obklady a dostatek umělého osvětlení koupelnu opticky zvětší. Zrcadlo přes celou stěnu pomůže, ale jen když není zamlžené. Větrání je tedy první krok, úklid a osvětlení druhý. Pokud se vlhkost drží i přes všechna opatření, hledejte netěsnost odpadu nebo špatně izolovanou stěnu – tam už běžné větrání nestačí.

Nakonec platí, že méně je často více. Druhý zdroj má doplňovat, ne soutěžit. Vyzkoušejte ho nejprve na nízký výkon a postupně přidávejte, dokud stíny nezmizí, ale stěna ještě není přesvětlená. Pokud to nejde, raději světlo ztlumte, posuňte dál od stěny nebo použijte clonu. Protisvit není chyba světla, ale chyba umístění.

Praktický test: zakryjte senzor rukou a změřte, za jak dlouho sepne. Potom ho odkryjte a sledujte, kdy vypne. Získáte představu o jeho reakční době. Pokud sepne okamžitě při zakrytí, je zpoždění nulové a každý mrak ho rozhodí. Pokud sepne po několika sekundách, je to v pořádku. Při testu dávejte pozor, abyste senzor nezakryli vlastním stínem, který simuluje soumrak jinak než skutečný přechod dne a noci.

Častou chybou je spoléhat na jediné stropní světlo. To osvětlí podlahu a linku, ale prostor přímo pod rukama nechá ve stínu. Řešením je kombinace: celkové světlo v místnosti plus doplňkové světlo nad pracovní deskou, ideálně umístěné vpředu nad hranou pultu, aby paprsky dopadaly na prkénko pod mírným úhlem. Pokud si nejste jistí, postavte si na chvíli obyčejnou stolní lampu a zkuste krájet s ní. Rozdíl poznáte okamžitě.

Protisvit vzniká ve chvíli, kdy druhé světlo svítí přímo do plochy, kterou už osvětluje světlo první, a paprsky se navzájem překrývají. Výsledkem je přesvětlená skvrna, ztráta kontrastu a často i barevný posun. Nejde přitom jen o intenzitu, ale hlavně o směr a vzdálenost. Pokud se druhý zdroj umístí bez rozmyslu, může být výsledek horší než s jediným světlem.

Prvním krokem je určit, odkud přichází hlavní světlo. Zjistěte jeho úhel, výšku a to, kam směřuje nejsilnější část paprsku. Do té oblasti se druhý zdroj neumisťuje. Místo toho ho postavte tak, aby osvětloval jinou část scény nebo aby jen doplňoval stíny. Prakticky to znamená posunout ho do strany, výš nebo níž, dokud se obě světelné stopy nezačnou překrývat až v místě, kde to není na škodu.

Kdy je lepší světlo odrazit než přidat další Častou chybou je snaha vyřešit tmavé místo dalším přímým světlem. Tím se protisvit jen prohloubí. Vhodnější bývá odrazná plocha – bílá deska, zeď nebo strop. Odražené světlo je měkčí, nemá ostrý směr a mnohem méně vytváří přesvětlené přechody. Druhý zdroj pak stačí umístit tak, aby svítil na odraznou plochu, ne do scény. Tím se rozšíří osvětlení, ale nevznikne druhý tvrdý zdroj.

Základem je větrání. I bez okna lze vyvolat průvan tak, že otevřete dveře do chodby a na protilehlém konci bytu na chvíli otevřete okno. Vzduch se vymění během několika minut. Účinnější je však pravidelný odvod vzduchu – buď přirozený komínový tah ve starším domě, nebo nucené větrání. Pokud máte digestoř v kuchyni napojenou na společný komín, koupelnový ventilátor do něj vést nemusí, a to je častá chyba: vzduch se pak vrací zpět.

Kde hledat příčinu předčasného sepnutí Nejčastější příčinou je umístění. Pokud senzor míří na místo, které je ve stínu, nebo je zakrytý listím, větví či okapem, dostává méně světla, než odpovídá skutečnosti. Sepne pak o desítky minut dřív. Stejně tak vadí odraz od bílé zdi nebo světlé fasády, který senzor oslní a naopak sepnutí oddálí. Zkontrolujte, zda senzor není vystaven přímému světlu z pouliční lampy nebo z okna, které se rozsvítí večer. To je typická chyba, která způsobí, že spínač sepne, i když je venku ještě dost světla.