Mezi nejčastější chyby patří výměna za provozu, použití nesprávného příkonu a násilné otáčení, když zdroj sedí křivě. Další častou chybou je zapomenout na kryt nebo těsnění u venkovních a koupelnových svítidel. Pokud po výměně zdroj nesvítí, nežádejte hned reklamaci, ale zkontrolujte dotažení a zkuste jiné svítidlo v obvodu. Když nový zdroj bliká, bývá příčinou uvolněný kontakt v objímce nebo nevhodný stmívač.

Nejčastější chyba je tlak. Lidé tlačí na hadr, jako by chtěli nečistotu vyškrábat. U lesklých povrchů to funguje obráceně. Stačí lehký tlak a krouživé pohyby, které roztírají přípravek do tenké vrstvy. Hadr z mikrovlákna složte na čtvrtiny a po každé ploše otočte na čistou stranu. Špinavá strana jen vrací nečistoty zpět do laku. Pokud je povrch mastný, použijte nejprve slabý roztok saponátu ve vodě a poté jej vytřete do sucha.

Pokud chcete mít jistotu, pořiďte si zdroj s možností měnit teplotu. Ráno přepnete na 4000 K, večer na 2700 K. Není to nutnost, ale řeší to oba režimy bez kompromisu. Ať už zvolíte cokoli, před instalací si světlo vyzkoušejte ve skutečné místnosti. To, co vypadá dobře v obchodě, může doma na dlaždicích působit úplně jinak. Rozdíl mezi dobrým a špatným ranním světlem je často jen pár set kelvinů a jedna změna umístění.

Praktický postup je jednoduchý. Postavte svítidlo do odhadované výšky, sedněte si na běžné místo a položte před sebe talíř. Sledujte, kde končí světlo na desce a kde začíná stín. Potom zkuste zvednout ruku, jako byste si brali jídlo: pokud se dotknete svítidla nebo ho zakryjete dlaní, je nízko. Pokud se talíř ztrácí v šeru a obličej protějšku je tmavý, je vysoko. Tyto dvě zkoušky odhalí víc než jakýkoli výpočet.

Před vrtáním do stropu si ověřte, kudy vedou kabely a nosné prvky. Bodovky s vestavěným transformátorem potřebují větší instalační hloubku, což u panelových stropů bývá problém. Rozestup také upravte podle toho, zda chcete bodové osvětlení jako hlavní, nebo jen doplňkové. Pokud mají bodovky pouze dokreslovat atmosféru, stačí je rozmístit po obvodu místnosti ve větších odstupech. U hlavního osvětlení je nutné držet mřížku pravidelnou a hustší. Výsledek si vždy ověřte zkušebním rozsvícením ještě před finálním zafixováním.

Protisvit vzniká ve chvíli, kdy druhé světlo svítí přímo do plochy, kterou už osvětluje světlo první, a paprsky se navzájem překrývají. Výsledkem je přesvětlená skvrna, ztráta kontrastu a často i barevný posun. Nejde přitom jen o intenzitu, ale hlavně o směr a vzdálenost. Pokud se druhý zdroj umístí bez rozmyslu, může být výsledek horší než s jediným světlem.

Praktické pravidlo zní: pokud se na stěně objeví dva oddělené světelné kruhy, jsou zdroje příliš daleko od sebe nebo mají různou teplotu. Pokud se objeví jeden velký přesvětlený flek, jsou příliš blízko. Správné umístění poznáte tak, že stěna má plynulý přechod od světla do stínu a žádné místo není výrazně světlejší než jeho okolí.

Kdy je lepší světlo odrazit než přidat další Častou chybou je snaha vyřešit tmavé místo dalším přímým světlem. Tím se protisvit jen prohloubí. Vhodnější bývá odrazná plocha – bílá deska, zeď nebo strop. Odražené světlo je měkčí, nemá ostrý směr a mnohem méně vytváří přesvětlené přechody. Druhý zdroj pak stačí umístit tak, aby svítil na odraznou plochu, ne do scény. Tím se rozšíří osvětlení, ale nevznikne druhý tvrdý zdroj.

U víceteplotných zdrojů je situace složitější. Druhé světlo s jinou barvou teploty se vždy projeví jako barevná skvrna, i když je jinak umístěné správně. Pokud to není záměr, držte se stejné teploty nebo použijte barevný filtr na obou. Rozdíl jedné až dvou jednotek teploty už je na bílé stěně vidět.

Nakonec platí, že méně je často více. Druhý zdroj má doplňovat, ne soutěžit. Vyzkoušejte ho nejprve na nízký výkon a postupně přidávejte, dokud stíny nezmizí, ale stěna ještě není přesvětlená. Pokud to nejde, raději světlo ztlumte, posuňte dál od stěny nebo použijte clonu. Protisvit není chyba světla, ale chyba umístění.

Prvním krokem je určit, odkud přichází hlavní světlo. Zjistěte jeho úhel, výšku a to, kam směřuje nejsilnější část paprsku. Do té oblasti se druhý zdroj neumisťuje. Místo toho ho postavte tak, aby osvětloval jinou část scény nebo aby jen doplňoval stíny. Prakticky to znamená posunout ho do strany, výš nebo níž, dokud se obě světelné stopy nezačnou překrývat až v místě, kde to není na škodu.