Populace plejtváka obrovského se po zákazu komerčního lovu v roce 1966 začala pomalu zotavovat. Dnes se odhaduje na 10 000 až 25 000 jedinců. Přesto čelí novým hrozbám: srážkám s loděmi, znečištění hlukem, změně klimatu a poklesu krillu v důsledku oteplování oceánů. Pokud chcete přispět k ochraně, podporujte organizace, které mapují migrační trasy, a při plavbě v oblastech výskytu dodržujte rychlostní limity. Velryba spatřená na vlastní oči je silný zážitek – ale ten skutečný rozdíl mezi plejtvákem a ostatními kytovci pochopíte až tehdy, když si zapamatujete tři znaky: kostice, mramorování a ocasní ploutev nad hladinou.

Zásadní je čas. Imunitní systém potřebuje na vytvoření ochrany obvykle jeden až tři týdny po aplikaci. Pokud člověk očekává, že bude chráněn hned druhý den, může snadno podlehnout dojmu, že vakcína nefunguje. Stejně tak u dvoudávkových schémat je plná ochrana až po druhé dávce a určité době. Před cestou do rizikové oblasti je proto nutné naplánovat očkování s předstihem, ne na poslední chvíli.

Modrá obloha není samozřejmost, kterou by příroda nastavila jen tak pro potěchu oka. Je to důsledek toho, jak se světlo chová v atmosféře. Sluneční světlo je směsí všech barev, ale každá barva má jinou vlnovou délku. Když paprsek dorazí k Zemi, narazí na molekuly dusíku a kyslíku, které jsou mnohem menší než vlnová délka světla. Tyto molekuly světlo nerozptylují rovnoměrně – krátké vlnové délky, tedy modrá a fialová, rozptylují mnohem silněji než dlouhé červené. Tomuto jevu se říká Rayleighův rozptyl a je klíčem k odpovědi.

V praxi to znamená, že předmět padá pořád rychleji, dokud ho něco nezastaví. Ve vakuu padá pero i kladivo stejně rychle. Ve vzduchu ale hraje roli odpor vzduchu, a proto kladivo dopadne dřív. Typická chyba je myslet si, že těžší věc padá vždy rychleji. Není to pravda — rozdíl dělá jen odpor prostředí a tvar tělesa. Když zkoušíš pustit dvě koule stejného průměru, ale různé hmotnosti, ve vzduchu dopadnou téměř současně. Pokud použiješ peří a kámen, rozdíl je obrovský, ale příčinou je vzduch, ne gravitace.

Rychlost fotosyntézy ovlivňuje několik faktorů. Intenzita světla: při nízké roste úměrně, při vysoké se růst zastaví, protože už nestačí kapacita enzymů. Koncentrace oxidu uhličitého: do určité hranice ji zvyšuje, pak se dostaví nasycení. Teplota: enzymy pracují nejlépe v rozmezí zhruba 20–30 °C, nad 40 °C se denaturují. Voda: při nedostatku rostlina uzavírá průduchy, aby neztrácela vlhkost, ale tím se sníží přísun oxidu uhličitého a fotosyntéza slábne.

Podzimní dny zkracují světlo a s ním i čas strávený venku. Sliznice dýchacích cest jsou vystavené chladu a suchému vzduchu z vytápění, takže hlen přestává plnit svou filtrační funkci. První, co většina lidí udělá, je nákup doplňků stravy. Jenže imunita nestojí na jedné tabletě. Rozhoduje každodenní souhrn toho, co jíte, jak spíte a kolik se hýbete. Pokud v tomto režimu nic nezměníte, sebelepší kapsle nepomůže.