Začněte u střeva. Zhruba dvě třetiny imunitních buněk sídlí ve střevní sliznici, a ta potřebuje pestrou stravu, ne jen jednu „zázračnou" surovinu. Prakticky to znamená dát na talíř každý den něco fermentovaného: kysané zelí, kvašenou mrkev, řepu, případně jogurt s živými kulturami. Kupované kysané zelí z pultu je lepší než to pasterované ve sklenici, protože při pasterizaci se bakterie zničí. Pozor na malý detail – zelí neproplachujte vodou, jinak smyjete i to, co je na něm cenné.

Prvním krokem je zjistit, zda se nacházíte v ohrožené zóně. Sopečné observatoře a místní úřady zveřejňují mapy nebezpečí, které ukazují, kam až může dosáhnout pyroklastický proud, kam stékat lahar, a kde hrozí zamoření plynem. Tyto mapy nejsou jen formalita – ukazují, že i místa vzdálená několik kilometrů od kráteru mohou být smrtelně nebezpečná. Typickou chybou je spoléhat na to, že "je to daleko". U sopek s explozivní erupcí je bezpečná vzdálenost často mnohem větší, než se na první pohled zdá.

Calvinův cyklus probíhá ve stromatu chloroplastu. Enzym RuBisCO váže oxid uhličitý na pětiuhlíkatý cukr, vzniká nestálá šestiuhlíkatá sloučenina, která se ihned rozpadá. Z takto vzniklých tříuhlíkatých molekul se za spotřeby ATP a NADPH vytváří glyceraldehyd-3-fosfát. Z něj se část recykluje zpět na výchozí cukr a část se použije na stavbu glukózy. Přestože se tato fáze dříve nazývala temnostní, probíhá i ve dne – jen přímo nepotřebuje světlo, ale potřebuje produkty světelné fáze.

Po ochlazení je klíčové dodat kůži vlhkost a nechat ji v klidu. Vhodné jsou jednoduché přípravky bez parfemace, alkoholu a barviv — gely s aloe vera, krémy s panthenolem nebo klasické bílé vazelíny. Nanášejte je tenkou vrstvou na čistou, osušenou kůži, klidně několikrát denně. Pozor na přípravky s obsahem léků proti bolesti nebo s chlazením typu mentol: na spálenou kůži mohou dráždit a zhoršit stav. Pokud kůže puchýře, mastný krém na puchýře nedávejte, jen je nechte zakryté a nepropichujte je.

Většina lidí si pod nebezpečím sopky představí proud lávy. Ten je ve skutečnosti pomalý a předvídatelný, takže se před ním dá utéct. Skutečné hrozby přicházejí jinudy a často bez varování. Pyroklastický proud je směs popela, plynů a hornin o teplotě přes 700 °C, která se řítí svahem rychlostí až 700 km/h. Před ním se nedá utíkat, nedá se před ním schovat. Kdo zůstane v údolí pod vulkánem, protože „ještě nic nevidí", zpravidla umírá do dvou minut.

Přestávky dělejte dřív, než brnění začne. Ideálně každých třicet až čtyřicet minut na dvě minuty vstaňte. Během dne střídejte sezení s krátkým stáním nebo chůzí. Pomůže i to, když při telefonování stojíte. Pokud pracujete na notebooku, nepracujte dlouho s nohama na zemi a trupem v předklonu. Podložte notebook tak, aby byl výš, a ruce mějte volně. Tím se snižuje tlak na dolní končetiny.

Brnění nohy při dlouhém sezení vzniká nejčastěji útlakem cév a nervů v podkolenní jamce nebo v oblasti hýždí. Krev a vzruchy se tak hůř dostávají do periferie. Není to nemoc sama o sobě, ale signál, že byste měli změnit polohu. Pokud brnění zmizí během několika minut po postavení, jde většinou o mechanickou příčinu. Když přetrvává nebo se vrací, je na místě řešit i celkový režim sezení.

První pomoc je jednoduchá: vstaňte, přeneste váhu na obě nohy a nechte krev volně protékat. Potom několikrát zvedněte paty a našlapujte na místě. Nepropínejte nohu silou a netřepejte s ní násilím. Pomůže i lehké protažení lýtka a zadní strany stehna. Pokud brnění neustupuje do deseti minut, nechoďte hned znovu sedět. Radši se projděte po místnosti, dokud pocit nezmizí.

Pro každodenní praxi si nastavte jednoduchý režim: ráno krátké protažení nohou, během práce přestávky ve stoji, večer procházka. Sledujte, po jaké době brnění přichází, a podle toho upravte délku sezení. Nekupujte hned drahé pomůcky, nejdřív opravte výšku židle a stole. Pokud ani to nepomůže, hledejte příčinu jinde než v sedačce.

Co udělat s židlí a stolem, aby noha nebrněla Zkontrolujte výšku sedu. Chodidla mají být celou plochou na podlaze, kolena v úhlu kolem devadesáti stupňů. Pokud máte nohy v vzduchu nebo na špičkách, tlak na podkolenní jamku se zvyšuje. Sedák by neměl tlačit do zadní strany stehen. Mezera mezi sedákem a podkolenní jamkou má být asi na dva prsty. Také hloubka sedu je důležitá: příliš hluboká židle nutí trup předklánět se a zvyšuje tlak na hýždě.

Když brnění nepřestává ani po úpravě sezení, nebo se přidá slabost, mravenčení v chodidle či bolesti zad, nechte se vyšetřit. Může jít o útlak nervu, problémy s cévami nebo jiné onemocnění. Stejně tak pokud brní jen jedna noha a stav se zhoršuje, neodkládejte návštěvu lékaře. Samotné protahování a změna židle jsou prevence, ne léčba. U chronických potíží je vhodné řešit i celkovou pohybovou aktivitu a váhu.