Teplotní šok u pokojovek nevzniká jen při převozu v mrazu. Stačí, když rostlinu přinesete z vytopeného obchodu do auta, kde je pod nulou, nebo ji přesunete z chladného sklepa přímo k radiátoru. Pletiva reagují mnohem rychleji, než se zdá, a první signály přicházejí během několika hodin až dvou dnů. Nejčastější chybou je domněnka, že rostlina jen potřebuje vodu, a následné zalití, které studenému kořeni ublíží ještě víc.

Hloubka sedáku se odvíjí od délky stehenní kosti. Pokud je sedák hlubší, tlačí na vnitřní stranu kolenou a nutí vás podsunout se dopředu. Mělký sedák zase podpírá jen část stehen a váha těla se soustředí na pánev. Orientačně platí, že sedák nemá být delší než vzdálenost od zadní části pánve k vnitřní straně kolena. U vyšších postav se hloubka pohybuje kolem padesáti centimetrů, u nižších spíš kolem čtyřiceti pěti. Sklon opěradla mezi sto deseti a sto dvaceti stupni od sedáku je kompromis pro čtení i sledování televize.

Praní je jen část. Skladování rozhoduje o tom, jestli si oblečení sedne, nebo se vytahá. Pletené kusy nikdy nevěšte na ramínka – vytáhnou se ramena a ztratí tvar. Skládejte je do police. Košile a saka naopak potřebují ramínko, ale ne kovové, které může rezavět. Dávejte pozor na přeplněnou skříň. Když je oblečení namačkané, vlákna se třou a vznikají žmolky. Nechte mezi kusy trochu prostoru.

Na řezání se osvědčí ostrý nůž, ne nůžky. Nůžky karton spíš žmoulají a okraje se třepí. Řežte pořád stejným tahem, ideálně na podložce, abyste nepoškrábali stůl. Rohy budoucích dvířek udělejte kulaté, jinak se brzy roztrhnou. Ke spojování používejte lepicí pásku z obou stran spoje a na namáhaná místa přidejte proužek lepenky jako zpevnění. Tavná pistole drží rychle, ale horké lepidlo se v dětských rukou snadno utrhne i s vrstvou papíru.

Botník řešte jako druhou vrstvu. Pokud je chodba opravdu těsná, použijte nízký botník s výškou do čtyřiceti centimetrů, který se vejde pod věšák. Nahoře na něm vznikne odkládací plocha. Do botníku dávejte jen boty, které se v chodbě skutečně používají denně. Sezónní obuv patří jinam — do skříně, do komory, do koše, pokud je rozbitá. Typická chyba je nechat v botníku všechny boty, které se do něj vejdou, a pak ho přetížit tak, že se nedá otevřít.

Poslední věc, kterou většina lidí podcení, je váha křesla. Těžké křeslo se obtížně přesouvá při úklidu a může poškodit podlahu. Lehčí křeslo zase může klouzat po hladkých parketách. Vyzkoušejte, jestli se dá snadno nadzvednout za područky, a jestli má na spodní straně nožičky vhodné pro váš typ podlahy. Pokud máte doma kočku nebo psa, zvolte potah s hustou vazbou, do které se drápky nezaplétají. Semiš a tkané struktury se rychle zničí, i když vypadají lépe.

Křeslo do obýváku se nedá koupit jen podle fotky v katalogu. Většina lidí zjistí, že jim nesedí, až po několika večerech. Rozhoduje hloubka sedáku, výška sedu a sklon opěradla. Tyto tři parametry určují, jestli v křesle vydržíte dvě hodiny, nebo vás po dvaceti minutách začnou bolet záda. Před nákupem si změřte vzdálenost od podlahy k podkolenní jamce vsedě. Výška sedu by měla být o dva až čtyři centimetry nižší, aby chodidla pohodlně spočívala na zemi a stehna nebyla podepřená tlakem.

Malá kuchyň působí stísněně hlavně kvůli tomu, jak je nasvícená. Jeden silný zdroj uprostřed stropu vytvoří ostré stíny, které prostor vizuálně zmáčknou, a při vaření si navíc vlastním tělem zastíníte pracovní desku. Řešení nezačíná nákupem drahého svítidla, ale rozvržením světla do několika vrstev, které spolu spolupracují.

Před nákupem si doma změřte, kolik místa kolem křesla skutečně máte. Křeslo potřebuje prostor na odklopení područek a na pohodlné vstávání. Mezi sedákem a konferenčním stolkem nechte alespoň třicet centimetrů, aby se dalo vstát bez odstrkávání stolku. Pokud má křeslo houpací mechanismus, ověřte, jestli se dá zajistit v pevné poloze. Některá křesla se po roce začnou viklát, protože mají slabý rám. Dřevěný rám z tvrdého dřeva vydrží déle než spojovaný z měkkých dřevin, i když je na pohled stejně elegantní.

Typická chyba je koupit křeslo podle barvy a tvaru, protože se hodí k pohovce. Jenže křeslo se používá jinak než pohovka — sedí se v něm vzpřímeně nebo mírně zakloněně, často s knihou nebo notebookem. Pokud je opěradlo příliš měkké, nemáte oporu v bederní části a po hodině vás začne bolet spodní část zad. Hledejte křeslo s pevnější bederní opěrkou, i když se na první pohled zdá tvrdší. Tvrdost povolí až po několika týdnech používání, ale měkká výplň už nikdy neztuhne.