Před koupí si lehněte na sestavenou postel. Lehněte si na 10 minut a vnímejte, zda se tělo nepropadá v bedrech nebo ramenou. Rošt musí držet páteř v jedné linii. Pokud se matrace vlní, je rošt špatně. Pořiďte raději rošt s nastavitelnou tuhostí v oblasti beder – u levnějších modelů to znamená posuvné lamely. U dražších se to řeší výměnou lamely za tužší.

Typická chyba: snažit se přesnídávku dosladit medem. Med nepatří dětem do jednoho roku vůbec a i později je zbytečný, protože jablko má cukru dost. Druhá častá chyba je ochucovat skořicí ve velkém množství — stačí špetka, jinak přebije chuť ovoce a některé děti ji odmítnou. Nedávejte přesnídávku do mrazničky v plné sklenici; hmota při tuhnutí zvětší objem a sklo může prasknout. Nechte vždy dva centimetry volné.

Výběr krému k mini zákuskům nezačíná u ochucení, ale u těsta. Každý typ těsta má jinou strukturu, vlhkost a schopnost nést náplň. Když zvolíte krém jen podle chuti, riskujete, že se zákusek rozpadne, zvlhne nebo bude chuťově nevyvážený. Nejprve si proto odpovězte, z jakého těsta pečete: křehkého, piškotového, odpalovaného, listového, nebo třeba lineckého. Teprve pak vybírejte krém.

Sklizeň je klíčová. Nikdy neodřezávejte celou rostlinu naráz. U bazalky štípejte vrcholky nad dvěma listy, tím se rozvětví. U petrželky a koriandru odřezávejte vnější stonky u země. U tymiánu, oregana a rozmarýny stříhejte jen třetinu větviček. Pravidelný řez podporuje růst a zabraňuje dřevnatění. Pokud rostlina vykvete, chuť listů zhořkne – květy odstřihněte, pokud nechcete sbírat semínka.

Začněte tím, že si kuchyň rozdělíte na tři zóny: pracovní desku, jídelní nebo odkládací část a prostor u podlahy a stropu. Každá z nich potřebuje jiný typ světla. Jedno centrální svítidlo uprostřed stropu nestačí – vytvoří ostrý kruh pod sebou a zbytek místnosti nechá ve stínu. Právě ten stín je hlavní důvod, proč malá kuchyně působí stísněně.

Jablka důkladně omyjte pod tekoucí vodou a osušte. Slupku neodstraňujte, pokud nejde o ovoce z nejistého zdroje — obsahuje pektin, který přesnídávku přirozeně zahustí. Jen ji zbavte stopky, jádřince a tvrdých částí kolem něj. Semínka vyhoďte, obsahují látky, které v větším množství nejsou vhodné pro malé děti. Pokud kupujete jablka s lesklou voskovou povrchovou úpravou, omyjte je teplou vodou a jemným kartáčkem, případně slupku oloupejte.

Hry v parku nemusí stát nic. Stačí míč, skákací guma, křída na chodník nebo obyčejná honička. Na velkých trávnících se dá hrát frisbee, ale pozor na ostatní lidi a psy. Některé parky mají vyhrazené plochy pro psy, jinde platí zákaz volného pobíhání. Pokud si přinesete vlastní hračky, označte je jménem, ať se neztratí mezi ostatními. Na konci odpoledne je dobré udělat krátkou zastávku u dětského hřiště, ale vyhněte se těm, která jsou přeplněná a bez dozoru.

Většina velkých pražských parků má veřejná pitka nebo alespoň kašnu, ale ne všechny jsou pitné. U fontán, které jen cirkulují vodu, dětem napít nedávejte. Totéž platí o vodě z rybníků a potoků, i když vypadá čistě. Pokud jdete do Stromovky, Letenských sadů nebo Riegrových sadů, pitka najdete, ale v horkých dnech bývá fronta. Proto je lepší mít vlastní zásobu a dolévat průběžně, ne až když dítě řekne, že má žízeň.

Levé odpoledne s dětmi v pražských parcích a zahradách nezávisí na tom, kolik utratíte za vstupné, ale na tom, co si vezmete s sebou a kdy do parku dorazíte. Nejčastější chyba je vyrazit hned po obědě. Děti jsou utahané, vy taky a všichni se přou o stín. Mnohem lepší je vyrazit kolem třetí hodiny, kdy se trávníky trochu vyprázdní a slunce už tolik nepálí. Vezměte deku, pláštěnku a láhev s vodou. Zbytek vyřešíte na místě.

Závěrem: levné odpoledne v pražském parku není o tom, co si koupíte, ale co si naplánujete. Vyhněte se hlavnímu proudu, vezměte si vlastní vodu a jídlo, hlídejte, co děti sbírají, a mějte náhradní oblečení. Když začne pršet, není to katastrofa – přejděte do krytého altánu nebo pod stromy, pokud nehrozí bouřka. A pokud děti omrzí chození, vyndejte míč. Většinou stačí málo a odpoledne je najednou plné smíchu.

Důležité je také hlídat, co děti sbírají. V pražských parcích rostou kaštany, žaludy, ale i bobule, které vypadají jedle a nejsou. Především v okrasných zahradách u paláců a klášterů jsou keře s plody, které způsobují zažívací potíže. Děti do tří let mají tendenci strkat vše do pusy, takže je lepší je nosit v nosítku nebo mít neustále na dohled. Větší děti naučte, že se nic netrhá bez dospělého.