Průchozí místnost láká k tomu postavit skříň podél zdi a tvářit se, že je to šatna. Jenže průchod není šatna. Jakmile skříň zasáhne do trasy, kterou denně chodíte, začnou vznikat dvě škody: buď se o dveře mlátí rameny, nebo se oblékání odehrává v provozu, kde do vás někdo vráží. První krok tedy není výběr skříně, ale vymezení, kudy se skutečně chodí. Projděte si místnost s metrem a postavte se na místo, kde se otevírají dveře. Trasa má zůstat široká tak, abyste prošli s nákupní taškou nebo s dítětem v náručí. Pokud to nejde, skříň do tohoto prostoru nepatří.

Základní orientace: u běžných interiérových dveří se šířkou křídla 80 cm zůstane po otevření do strany průchozí šířka kolem 70 až 75 cm. U křídla 70 cm to bývá 60 až 65 cm. Pokud je křídlo otočené proti zdi a mezi nimi zůstane mezera, připočítá se. Když se ale křídlo otevírá proti nábytku nebo proti protější zdi, je průchozí šířka daná vzdáleností od hrany křídla k překážce, ne šířkou dveřního otvoru.

Do plné skříně nepatří sáčky s solemi, které pohlcují vlhkost, pokud je nebudete pravidelně měnit. Jakmile jsou nasycené, začnou vlhkost vracet zpět. Stejně tak nepomůže miska s vodou, jak se někdy doporučuje u nábytku ze dřeva — v přeplněné skříni vlhkost jen přidá. Místo toho použijte odvlhčovač vzduchu v místnosti, ne přímo ve skříni. Ten udrží vlhkost v celé ložnici na rozumné úrovni a skříň z toho bude těžit nepřímo.

Častou chybou je používání přípravků ve spreji, které prach odpuzují. Ty často obsahují silikon nebo olej a na povrchu vytvářejí lepkavý film, na který se prach naopak chytá ještě víc. Další chybou je utírání polic shora dolů bez předchozího odstranění předmětů. Prach padá na předměty pod policí a práce je zbytečná. Vždy nejprve odstraňte vše z police, otřete ji, nechte uschnout a teprve pak věci vraťte.

Tyč na ramínka je pro dva lidi nejcennější prostor. Většina skříní má jen jednu tyč vysoko, takže se pod ní plýtvá místem. Řešením je druhá tyč, kterou zavěsíte pod tu stávající, nebo výsuvná tyč. Horní tyč patří delším kusům – kabátům, šatům, bundám. Dolní tyč využijte na košile, trička a kalhoty. Ramínka sjednoťte: tenká, klidně drátěná nebo plastová, ne masivní dřevěná, která zbytečně ukrajují centimetry. Na jednom ramínku nechte vždy jen jeden kus oblečení.

Jedna skříň pro dva lidi funguje jen tehdy, když se předem rozdělí prostor. Nejčastější chyba je, že si každý zabere, co unese, a časem se vše promíchá. Začněte tím, že skříň rozdělíte na dvě jasně dané zóny – svisle, ne na půlky polic. Každý dostane vlastní svislý sloupec s tyčí na ramínka i policemi. Pokud to dispozice dovolí, oddělte zóny bočnicí nebo alespoň barevně odlišenými ramínky. Hranice musí být vidět, jinak se za měsíc zase rozpadne.

Když je skříň naplněná až po strop, vzduch v ní přestane proudit. Teplý a vlhký vzduch z ložnice se do ní dostane při každém otevření, ale cestu ven už si nenajde. Vlhkost se pak drží mezi oblečením, vsakuje do látek a začne se projevovat zatuchlým pachmem, plísní na zdech nebo orosenými dvířky. Nejde o nic záhadného, jen o fyziku: málo prostoru a žádné větrání znamenají, že se vlhkost nemá kam odpařit.

Jednou za sezónu udělejte společnou revizi. Vytáhněte vše, co jste za tři měsíce neměli na sobě, a rozhodněte: opravit, darovat, vyhodit. Držte pravidlo, že nový kus může přijít jen tehdy, když jiný odejde. Bez této kontroly se skříň do půl roku zaplní bez ohledu na to, jak dobře jste ji na začátku uspořádali. Dva lidé v jedné skříni potřebují hlavně systém a ochotu ho dodržovat, ne větší skříň.

Boty a doplňky zabírají víc, než se zdá. Dejte je na dno skříně do nízkých přihrádek nebo podvěsných organizérů. Každý má svou přihrádku, jinak se páry rozutečou. Tašky, opasky a šály patří na boční věšák nebo do závěsné kapsy na dveře. Pokud skříň nemá dveře, použijte závěsný organizér na vnitřní stranu dveří místnosti. Klíčové je, aby každá kategorie měla své místo a nic neleželo „na hromadě na později".

Typická chyba je cpát do skříně oblečení hned po žehlení nebo po vytažení z pračky. I když se zdá suché, zbytková vlhkost se v uzavřeném prostoru projeví do několika hodin. Nechte prádlo doschnout na vzduchu nebo v sušičce, a teprve pak ho ukládejte. Další častou chybou je zavírat skříň okamžitě po ránu, kdy je v místnosti nejvlhčí vzduch. Nechte dvířka na chvíli otevřená, dokud se vzduch v místnosti neprodyšní.

První krok je měření, ne kreslení. Postavte se k šikmině metr od podlahy a vyznačte si, kde je 90, 110 a 130 cm. Tyto tři vodorovné linie vám rozdělí podkroví na pásma. Do pásma do 90 cm patří zásuvky, botníky a nízké police. Mezi 90 a 130 cm se vejde skříň na košile a kratší bundy. Nad 130 cm můžete zavěsit delší oblečení nebo přidat druhou řadu polic. Pokud šikmina protíná podlahu dřív než v 60 cm od stěny, je lepší tam nedávat skříň vůbec a nechat prostor průchodu.