Praktický postup u dřevěné lišty: nejdřív si vyrobte šablonu z kartonu. Přiložte karton ke zdi, obkreslete její křivku a přeneste na lištu. Lištu přiřízněte s rezervou dva milimetry, pak ji zkoušejte nasucho. Teprve když sedí, přišroubujte ji zevnitř skříně, ne z čela. Šrouby skryjte do předvrtaných děr a přetřete barvou. Pokud lišta kopíruje zeď špatně, sundejte ji a uberte materiál – přidávat se nedá.

Popisek „různé" je nejčastější chyba. Za rok nebudete vědět, co to znamená, a krabici otevřete zbytečně. Pište konkrétně a krátce: „zimní rukavice a čepice", „vánoční řetězy", „dokumenty 2018–2020". U krabic, které vytahujete často, přidejte datum posledního uložení. Když je obsah citlivý na vlhkost, napište to na viditelné místo. Štítek umístěte na čelní stranu i na víko – podle toho, jak krabici vysouváte. Stejný text na obou místech vám ušetří otáčení a hledání.

Vyndejte všechno na jednu hromadu. Ne postupně, ne po vrstvách – celý obsah naráz. Je to nepříjemné, ale je to jediný způsob, jak zjistit, co v boxu skutečně je. Během vyklízení si dělejte tři hromádky: věci, které jste za poslední rok potřebovali, věci, které jste nepotřebovali, a věci, o kterých nevíte, k čemu jsou. První hromádka se vrací zpět, druhá putuje pryč, třetí musíte rozhodnout hned – jinak ji zase schováte a přehled se ztratí znovu.

Prvním krokem je zjistit, z čeho je zeď nad dveřmi. U cihlové příčky tloucí nadpraží do překladu, který může být betonový, ocelový nebo dřevěný. U panelového domu bývá nad dveřmi železobetonový věnec, ten unese hodně, ale nesmíte do něj vrtat hluboko bez znalosti výztuže. U sádrokartonové příčky je nadpraží jen profil, který neunese nic těžkého. Klepněte na zeď, poslouchejte dutý zvuk, případně použijte detektor kovu a hledejte výztuž.

Typická chyba je měřit jen jednou a důvěřovat půdorysu z realitní inzerce. Další chybou je ignorovat sokl, koberec nebo nově položenou podlahu, která se ještě může zvednout. Rovněž se nevyplácí spoléhat na to, že se skříň „nějak vejde" a případně se seřízne. U hotových skříní se seřizovat nedá a u zakázkových to znamená další náklady a zpoždění.

U značkových a dražších kusů zvažte výměnný bazar nebo inzerci. Fotografie na neutrálním pozadí a přesný popis velikosti a stavu zvýší šanci na prodej. U dětského oblečení platí totéž, navíc se vyplatí nabídnout ho v balíku po více kusech. Nikdy neposílejte oblečení, které je špinavé nebo páchnoucí, i kdyby šlo o dar. Druhá strana to pozná a ztratíte důvěru.