Mouku prosívejte, i když to vypadá jako zbytečnost. Prosetím se do těsta dostane vzduch a odstraní se hrudky, které se pak v hotovém cukroví projeví jako tvrdá místa. Cukr moučka rozmixujte s tukem jen do spojení. Jakmile začnete šlehat déle, těsto zbytečně zpevní a cukroví bude tuhé. Vejce přidávejte po jednom a vždy jen žloutek, pokud chcete opravdu křehkou strukturu. Bílek těsto zbytečně vysušuje.

Příznaky, kterých si doma všimne

Praktický test doma: zvedněte psu horní pysk a podívejte se na linii, kde zub vstupuje do dásně. Pokud je tam červený lem, otok nebo hnis, je zle. Druhý test je čich – přivoňte k tlamě zblízka, ale ne po jídle. Zápach po hnilobě není normální. Pozor na častý omyl: mnoho majitelů si myslí, že kámen je jen kosmetický problém. Není. Bakterie z něj neustále dráždí dásně a mohou se přes krevní řečiště dostat do ledvin, jater nebo srdce.

Mezi nejčastější chyby patří zalévání podle kalendáře místo podle stavu substrátu. Interval „každou neděli" nefunguje, protože spotřeba vody se mění s teplotou, světlem i ročním obdobím. Další chybou je nechávat vodu stát v podmisce nebo v obalu květináče – kořeny bez přístupu vzduchu uhnívají a žloutnutí se zrychlí. Stejně škodlivé je zalévat malými dávkami často: voda se dostane jen do horní vrstvy, spodní část kořenů zůstane suchá a rostlina trpí žízní, i když se zdá, že má vláhy dost.

Při smažení jde o víc než o chuť. Olej, který se při vysoké teplotě rozkládá, vytváří škodlivé látky a jídlo nasákne tukem. Proto se ptej nejdřív na jednu věc: jakou teplotu olej vydrží, než začne kouřit. Tomu se říká kouřový bod a je to hlavní kritérium.

Základní pravidlo zní: zrcadlo musí odrážet něco, co má hloubku nebo světlo. Ideální je stěna naproti oknu, pokud je to technicky možné, nebo alespoň průhled do další místnosti. Pokud předsíň okno nemá, postavte zrcadlo tak, aby chytalo světlo z hlavního zdroje a odráželo ho zpět do prostoru. Nikdy ho neumisťujte přímo proti dalšímu zrcadlu ani proti matné stěně bez světla. Vznikne nekonečný tunel nebo šedá plocha, a to působí tísnivě.

Typická chyba je dolévat nový olej do starého. Starý olej už má snížený kouřový bod a nový se v něm rychle znehodnotí. Další chyba je smažit při příliš nízké teplotě. Jídlo se nasákne tukem a je těžké. Naopak příliš vysoká teplota spálí povrch a uvnitř zůstane syrové. Drž se střední až vyšší teploty a nepřekračuj kouřový bod.

Jak poznat, že je olej na smažení správný Nalij olej do studené pánve a pomalu zahřívej. Vhoď do něj kousek chleba nebo dřevěnou špejli. Když se kolem okamžitě tvoří bublinky a chléb se rychle smaží, teplota je dobrá. Pokud se olej jen třpytí a nic se neděje, je studený. Když začne houstnout, pěnit a tmavnout, je přepálený. Smaž vždy v menším množství oleje, necelý centimetr stačí. Jídlo osuš papírovou utěrkou, jinak voda v oleji způsobí prskání a rozklad.

Na závěr: neřiď se reklamou ani názvem. Podívej se na etiketu, najdi typ oleje a jeho určení. Pokud výrobce doporučuje jen studenou kuchyni, na smažení ho nepoužívej. Když si nejsi jistý, použij řepkový olej – je dostupný, neutrální a pro běžné smažení v domácnosti spolehlivý.

Po smažení nech olej vychladnout a přeceď ho přes jemné sítko nebo papírový filtr. Použij ho maximálně dvakrát až třikrát, pak ho vylij do sběrného místa, ne do dřezu. Olej, který zapáchá, je zakalený nebo pění, patří okamžitě do odpadu. Pro hluboké smažení používej jen oleje s vysokým kouřovým bodem a bez výrazné chuti. Pro krátké restování na pánvi stačí řepkový nebo avokádový olej.

Kouřový bod klesá s každým zahřátím. Panenský olej za studena lisovaný má kouřový bod nízký, často kolem 160 °C. Hodí se na salát, ne do pánve. Rafinované oleje, třeba řepkový, slunečnicový nebo arašídový, zvládají 200–230 °C. Přepuštěné máslo a sádlo vydrží ještě víc. Pokud olej začne modře kouřit, je pozdě – v tu chvíli už se v něm tvoří akrolein a jídlo hoří.