Typická chyba je vynechat čištění po každém jídle. S rovnátky se jídlo zachytí doslova všude, proto si ber do školy nebo do práce cestovní kartáček a vyplachuj vodou alespoň po sladkém nebo kyselém. Nedrhni si zuby hned po kyselém nápoji, počkej dvacet minut, jinak smýváš změklou sklovinu. Dávej pozor na lepivé a tvrdé potraviny: karamel, oříšky, kousky ledu. Ty dokážou urvat zámek i drát a oprava pak zdrží celý plán léčby.

Světlo a vzduch rozhodují víc než hnoji

Podívejte se na adresu odkazu, ne na text tlačítka. Text může hlásit „ověřit účet", ale adresa vede úplně jinam – často na doménu, která se od té pravé liší jedním znakem, pomlčkou nebo jinou koncovkou. Dále si všímejte jazyka: strojový překlad, divná slova, vykání a tykání v jedné zprávě nebo naléhavost typu „okamžitě" a „do 24 hodin". Sociální síť nikdy nechce vaše heslo zprávou. Ani vás nežádá o potvrzovací kód, který vám přišel SMS. Když po vás někdo chce tento kód, je to vždycky podvod.

Základem je místo. Dřevo potřebuje vzduch, ne uzavřený prostor. Ideální je přístřešek otevřený ze stran, kde fouká vítr, a krytý jen shora. Plachta přehozená přes celou hromadu je častá chyba: zabrání odparu, pod plachtou se drží vlhko a dřevo začne plesnivět. Pokud už plachtu používáte, nechte boky volné a přikryjte jen vrchní vrstvu. Dřevo složené v garáži nebo ve sklepě bez větrání nikdy pořádně neproschne.

Před prvním použitím povlečení vyperte naruby při teplotě uvedené na etiketě a s poloviční dávkou pracího prostředku. Barvy se tak zakonzervují a odstraní se zbytky apretace. Poté sušte ve stínu, ne na přímém slunci, které barvu rozkládá. Pokud perete společně různé barvy, používejte odchytové pleny. Bílé povlečení nikdy neperte s barevným, i když je barva stálobarevná.

Bavlna je základ, ale není bavlna jako bavlna. Dlouhovlákenná bavlna (například pima nebo egyptská) má delší vlákna, méně vystupujících konců a menší sklon k žmolkování. Čtěte tedy nejen „100% bavlna", ale i původ a typ vlákna. Pokud je na etiketě jen „bavlna" bez podrobností, počítejte s tím, že po pár praních ztratí hladkost i sytost barvy.

Koberec jako druhý krok, ne poslední Koberec tlumí kroky i odrazy zvuku od podlahy. Proti hluku zespodu pomůže silnější podložka pod koberec, nejlépe z recyklované pěny nebo plsti. Vrstva pod kobercem bývá účinnější než samotný koberec. Do ložnice se hodí vlněný koberec s vysokým vlasem, do chodby naopak krátký vlas kvůli snadnému čištění. Koberec by měl pokrývat alespoň dvě třetiny podlahy, jinak se zvuk stále odráží od holých míst.

Před koupí si udělejte jednoduchý test. Zavěste dočasně deku nebo starý závěs a poslouchejte, jak se změní zvuk v místnosti. Stejně tak položte na podlahu silnou vrstvu ručníků a všimněte si rozdílu. Tento pokus vám napoví, zda má smysl investovat do těžších materiálů, nebo stačí střední gramáž. Nebojte se kombinovat závěsy s kobercem a případně i s knihovnou nebo čalouněným nábytkem, který zvuk pohlcuje také.

Hustota dostavy a úprava barvy rozhodují nejvíc Hustota dostavy se udává počtem nití na čtvereční palec nebo centimetr. Čím vyšší číslo, tím pevnější a hladší plátno. U kvalitního povlečení se setkáte s hodnotami od 200 do 400 nití. Nižší čísla znamenají řídkou tkaninu, která se rychle vytahá a barva v ní snadno proniká nerovnoměrně. Dále sledujte způsob barvení. Reaktivní barvení proniká do vlákna a drží lépe než barvení pigmentové, které zůstává na povrchu a při prvním praní se vyplavuje.

Při dlouhodobém používání střídejte minimálně dvě sady, aby se tkanina mohla vzpamatovat. Skládejte povlečení volně, ne na těsno, a skladujte v suchu. Vlhkost podporuje plíseň a ta ničí barvu i vlákna. Pokud se objeví žmolky, neodstraňujte je holením – poškodíte vazbu a barva se v místě ztratí. Investujte raději do kvalitnějšího kusu, který vydrží roky, než do několika levných, které vyblednou během sezóny.

Typická chyba: koupě podle fotky a ceny bez ohledu na údržbu. Povlečení, které se nesmí prát nad 40 °C nebo nesnáší sušičku, vám po několika praních zšedne, i když bylo drahé. Hledejte symboly údržby ještě před nákupem. Pokud výrobce doporučuje praní na 60 °C a sušení v sušičce při nízké teplotě, má tkanina větší šanci vydržet. Naopak povlečení vyžadující výhradně ruční praní nebo chemické čištění je pro běžné použití nepraktické.

Než se pustíte do výběru, zapomeňte na vzory a barvy na obalu. Rozhodující je materiál a hustota tkaní. Právě ty určují, zda povlečení po dvou letech vybledne, změkne do šediva nebo se rozpadne. Prohlédněte si etiketu a najděte údaj o gramáži (g/m²) a složení. Čím vyšší gramáž při stejném složení, tím hustší tkanina a pomalejší opotřebení.